Konečné výsledky francouzských prezidentských voleb potvrdily jasné vítězství liberála Emmanuela Macrona, které již dříve uznala i jeho soupeřka Marine Le Penová. Po sečtení všech odevzdaných platných hlasů jich bývalý ministr hospodářství Macron získal 66,1 procenta. Francie má rovněž za sebou volby s rekordní neúčastí a rekordním počtem úmyslně neplatných hlasů.
Francouzský občan, který byl unesen koncem března v odlehlé části Čadu a poté přepraven do neklidné oblasti Dárfúr v Súdánu, je na svobodě díky společné akci Francie, Čadu a Súdánu. Po příjezdu do Chartúmu ho převzala francouzská ambasáda. Podle agentury Reuters to v neděli oznámila súdánská státní bezpečnost. Informaci podle AFP potvrdil úřad francouzského prezidenta. Během zásahu nebyl nikdo zraněn a pět únosců bylo zadrženo. Zločinci za propuštění rukojmího žádali blíže neupřesněné výkupné. Rádio Europe 1 uvedlo, že unesenému muži je okolo šedesáti let a pracoval pro důlní společnost. Byl unesen 23. března ve chvíli, kdy převážel peníze na vyplacení mezd pro zaměstnance společnosti.
WikiLeaks v noci na neděli na Twitteru zveřejnil tabulku s metadaty, v nichž je devětkrát uvedeno v azbuce jméno Georgij Petrovič Roška. Podle serveru jde o zaměstnance společnosti Evrika, která smluvně pracuje pro ruskou vládu. Ukradené dokumenty a emaily se objevily na internetu dva dny před nedělním druhým kolem prezidentských voleb.
Volební místnosti se otevřely v 8:00 SELČ a uzavřou se nejpozději ve velkých městech ve 20:00 SELČ. Podle průzkumů veřejného mínění by měl jednoznačného vítězství dosáhnout Macron, a to s 59 až 62 procenty hlasů.
Velký balík e-mailů, fotek a dalších dokumentů je označován za uniklá data ze štábu francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona. Jeho volební tým vzápětí ohlásil, že se stal cílem "masivního útoku hackerů, uvedla agentura Reuters. V sobotu tým apeloval, aby média nezveřejňovala napadený obsah, který by mohl ovlivnit volby.
Na internetu se šíří zprávy, že prezidentský kandidát Emmanuel Macron má nepřiznaný účet na Bahamách. Politik to označil za lež, kterou se ho snaží těsně před druhým kolem voleb zdiskreditovat tábor příznivců jeho soupeřky Marine Le Penové. Věc předal prokuratuře. Francouzi si nového prezidenta zvolí v neděli, podle průzkumů je favoritem právě Macron.
Francouzi půjdou už tuto neděli vybrat nového prezidenta. Podle průzkumů se má vítězem stát centrista Emmanuel Macron se ziskem zhruba 59 až 60 procent hlasů. V prvním kole se průzkumy trefily. Mohou se ale tentokrát zmýlit? Macronově soupeřce, krajně pravicové Marine Le Penové, by mohlo pomoci, kdyby byla účast během druhého kola voleb velmi nízká.
Francouzský nejvyšší soud odmítl uznat takzvané třetí pohlaví. Zamítl totiž žádost 65leté intersexuální osoby, jejíž pohlavní orgány nejsou typicky mužské, ani typicky ženské, aby jí úřady do dokladů zapsaly do kolonky pohlaví výraz "neutrální". Informovala o tom agentura AFP. Existenci takzvaného třetího pohlaví uznává například Austrálie, Malajsie, Kanada či Nepál. Německo od roku 2013 umožňuje nechat políčko pohlaví nevyplněné. Francouzské zákony neumožňují, aby v dokumentech figurovalo jiné pohlaví než mužské či ženské, zdůvodnil své rozhodnutí soud. Uznání třetího pohlaví by se sebou neslo nutnost upravit řadu zákonů, které jsou ve Francii založeny na existenci dvou pohlaví, dodal.
Poslední televizní debatu před druhým kolem francouzských prezidentských voleb vyhrál podle průzkumů veřejného mínění Emmanuel Macron. Za vítěze duelu ho označily zhruba dvě třetiny diváků. Jen třetině z nich se více líbila Marine Le Penová. Kandidáti se ostře střetli především o domácí témata a budoucnost eura. Macron na výpady Le Penové reagoval klidně a snažil se co nejvíce vysvětlovat svůj program. Chvílemi působil jako profesor ve škole, jenž se snaží co nejvíc osvětlit své kroky, jindy ale zase arogantně a příliš sebejistě. Několikrát Le Penovou obvinil ze lži s tím, že její předvolební sliby si Francie nemůže dovolit.
Jak Emmanuel Macron, tak Marine Le Penová se ve finále francouzských prezidentských voleb uchází o voliče kandidátů, kteří v prvním kole propadli. Jde jim hlavně o hlasy pravicového Francoise Fillona a krajně levicového Jeana-Luca Mélenchona. Čím menší volební účast v nedělním druhém kole voleb, tím větší šance pro Le Penovou. Průzkumy veřejného mínění ale momentálně předpovídají vítězství centristy Macrona.
Velká Británie odmítla, že by měla v rámci svého odchodu z Evropské unie zaplatit 100 miliard eur, tedy přes 2,6 bilionu korun. Částku vypočítal deník Financial Times na základě požadavků zemí unie. Jde například o peníze, které Británie slíbila dřív v rámci víceletého evropského rozpočtu, který platí až do roku 2020. Evropské země i Británie mluví o tom, že jednání o brexitu budou velmi tvrdá. Podle některých zdrojů jsou britská očekávání "naprosto nereálná".
"Francie je ještě něco jiného a něco víc než průmyslová, zemědělská a vojenská mocnost." Tak zní slova z pondělního projevu kandidátky na francouzskou prezidentku Marine Le Penové, který přednesla na pařížském předměstí Villepinte. Jak se však ukázalo, stejně zněl i jeden z projevů neúspěšného kandidáta republikánů Françoise Fillona. Podle francouzských médií je Le Penová plagiátorka.
Francouzi poslali do rozhodujícího kola prezidentského klání dva kandidáty – nezávislého centristu Emmanuela Macrona a nacionalistku Marine Le Penovou. Nedělní hlasování přepíše politickou historii Francie. Lidé zvolí buď nejmladšího prezidenta ve svých dějinách, nebo první ženu v Elysejském paláci. Přečtěte si v přehledné grafice, jaké mají Le Penová a Macron názory a jak se vyvíjela jejich podpora v dosavadních průzkumech veřejného mínění.
Favorita druhého kola prezidentských voleb ve Francii, centristu Macrona, čeká nesnadný úkol. Pokud volby vyhraje, musí ke svému hnutí En Marche! nalézt partnery, kteří mu po volbách do Národního shromáždění zajistí parlamentní většinu. Pro evropské populisty a odpůrce EU bude případné Macronovo vítězství těžkou ranou.
Neznámý pachatel otevřel o víkendu hrob herečky Romy Schneiderové, která se stala známou především rolí ve filmové trilogii o rakouské císařovně a uherské královně Alžbětě Bavorské, přezdívané Sisi. Podle agentury AFP někdo odsunul náhrobní desku, ale na hrobě nejsou viditelné známky většího poškození. Schneiderová je uložena na hřbitově v městě Boissy-sans-Avoir, asi 50 kilometrů západně od Paříže. Případ se vyšetřuje. Schneiderová, rozená Rosemarie Magdalena Albachová-Rettyová, která se narodila v roce 1938 ve Vídni a zemřela v roce 1982 v Paříži, když spáchala sebevraždu, byla rakouská herečka s německým a francouzským občanstvím.
Marine Le Penová se snaží dostat na svou stranu voliče neúspěšného prezidentského kandidáta Jeana-Luca Mélenchona. Přestože je sama představitelkou krajní pravice a Mélenchon byl naopak velmi levicově orientovaný, snaží se najít společné cíle a oslovit jeho podporovatele. Shodnou se například v přístupu k Evropské unii. "Obracím se na voliče hnutí Nepodrobené Francie, abych jim řekla, že dneska je nutné zablokovat Emmanuela Macrona," řekla ve videoposelství.
Jean-François Jalkh vydržel v čele francouzské Národní fronty jen několik dní. Dostihla ho aféra. Podle francouzských médií v roce 2000 zpochybnil využití cyklónu B v nacistických vyhlazovacích táborech. Kauza vrhá na Národní frontu negativní světlo v době, kdy všichni odpočítávají poslední dny do druhého kola prezidentských voleb. V tom bude bojovat o křeslo hlavy státu Marine Le Penová, která právě z čela Národní fronty dočasně odstoupila.
Evropský parlament vyhodnotil na pět milionů eur (zhruba 135 milionů Kč) škody, které mu údajně způsobila francouzská nacionalistická europoslankyně Marine Le Penová. Informovala o tom agentura AFP. Le Penová je vyšetřována pro podezření z fiktivního zaměstnávání svých spolustraníků. Úřady mají podezření, že někteří členové francouzské Národní fronty pobírali plat jako asistenti od europarlamentu. Ve skutečnosti ale pracovali pro svou stranu. Europarlament proto ve středu zahájil proceduru, která by mohla vést ke zrušení imunity Le Penové. Aféra ale zatím neovlivnila její voličskou podporu. Le Penová v neděli postoupila ve francouzských prezidentských volbách do rozhodujícího druhého kola.
Francouzský soud odmítl vydat do Srbska bývalého kosovského premiéra Ramushe Haradinaje. Zároveň nad ním zrušil soudní dohled a povolil mu návrat do vlasti. Srbsko chce bývalého velitele Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) postavit před soud. Podezírá jej ze spáchání válečných zločinů na civilistech během ozbrojeného povstání v Kosovu v 90. letech.
Chemický útok na syrské město Chán Šajchún byl spáchán smrtícím nervovým plynem sarinem. Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Marca Ayraulta to ukázala analýza vzorků, které odebraly francouzské tajné služby. Podle Ayraulta není pochyb o tom, že za útokem stojí syrská vláda. Francie podle něj ví ze "spolehlivých zdrojů", že postup výroby plynu použitého v Chán Šajchúnu je typický pro metodu vyvinutou v syrských laboratořích. Západní země ukazovaly na syrský režim jako na viníka už od začátku. Syrská vláda ale tvrdí, že za únik chemických látek mohou povstalci. Rusko stojí na straně Damašku. Při útoku ze 4. dubna zemřelo nejméně 80 lidí.
