Reklama
Reklama

Francie


Okolí Vítězného oblouku v centru Paříže obsadila po vražedném útoku policie
Okolí Vítězného oblouku v centru Paříže obsadila po vražedném útoku policie
Okolí Vítězného oblouku v centru Paříže obsadila po vražedném útoku policie

Útočník na Champs-Élysées byl devětatřicetiletý Francouz Karim Cheurfi, potvrdil prokurátor

Jeden policista přišel ve čtvrtek večer o život a další dva byli těžce raněni při střelbě na bulváru Champs-Élysées v Paříži. Pachatelem byl devětatřicetiletý Karim Cheurfi, oznámil francouzský prokurátor. V jeho autě se našly další sřelná zbraně, dokumenty o Islámském státu a korán. K útoku se přihlásil Islámský stát. Policisté nyní pátrají po druhém podezřelém, který by mohl být komplicem útočníka. Podle listu Le Parisien jde o Belgičana.

Marine Le Penová
Marine Le Penová
Marine Le Penová

Le Penová loví nové voliče mezi "ztracenými". Sbírá hlasy mladých, dělníků i úředníků

Pro Marine Le Penovou hlasuje Francie, která se tak trochu považuje za "ztracenou" a viní z toho globalizaci. Národní frontu tak volí dělníci nebo také mladí lidé bez diplomů. Vedle své voličské “dělnické” základny se Národní fronta pokouší získat i další Francouze. A těm přizpůsobuje svůj hospodářský program. Le Penové se vedle toho daří také získávat stále silnější podporu u úředníků, a to hlavně těch níže postavených. Ještě tak před deseti lety by to bylo přitom nemyslitelné.

Vítězství Le Penové by bylo pro Evropu katastrofa, volby jsou nesmírně napínavé, říká šéf Le Monde
Vítězství Le Penové by bylo pro Evropu katastrofa, volby jsou nesmírně napínavé, říká šéf Le Monde
Vítězství Le Penové by bylo pro Evropu katastrofa, volby jsou nesmírně napínavé, říká šéf Le Monde

Vítězství Le Penové by bylo pro Evropu katastrofa, volby jsou nesmírně napínavé, říká šéf Le Monde

Vítězství nacionalistky Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách, jejichž první kolo se odehraje v neděli, by bylo pro Evropu nebezpečné, zpochybnilo by evropskou integraci, říká ředitel francouzského deníku Le Monde Jerome Fenoglio. Poprvé v historii mají šanci na výhru hned čtyři lidé. Ve Francii se ještě nestalo, že by tak krátce před volbami neznali jméno jediného kandidáta, který má jistý postup do druhého kola. Mnoho voličů bude do poslední chvíle váhat, zda a jak volit.

Prezidentská debata ve Francii
Prezidentská debata ve Francii
Prezidentská debata ve Francii

Volby ve Francii rozhodne naštvanost lidí na elity, tvrdí novinář. Le Penová zazáří, ale nevyhraje

"Francouzi na venkově a v malých městech jsou přesvědčeni o tom, že politické elity na ně kašlou, a hodlají jim to spočítat ve volbách. Ať už tím, že k nim nepůjdou, nebo hlasem pro krajní strany. Lidí, kteří ze samého zklamání hodlají volit nacionalistku Marine Le Penovou, je opravdu hodně a zdaleka to nejsou jen chudší nebo méně vzdělaní lidé," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz o prezidentských volbách ve Francii zpravodaj České televize v Paříži Petr Zavadil. První kolo hlasování proběhne už tuto neděli 23. 4., případné druhé kolo za 14 dní.

Reklama
Střelnice, kde se Breivik učil střílet - Skytterkollen
Střelnice, kde se Breivik učil střílet - Skytterkollen
Střelnice, kde se Breivik učil střílet - Skytterkollen

Muži podezřelí z přípravy teroristického útoku ve Francii měli v bytě zbraně a výbušniny

Francouzská policie nalezla v bytě jednoho z dvojice mužů podezřelých z přípravy teroristického útoku před tamními prezidentskými volbami tři kilogramy výbušniny, zbraně, munice, několik mobilních telefonů a také vlajku takzvaného Islámského státu. Muži, které policie zatkla v úterý ve Marseille na jihu země, se potkali ve vězení, ve kterém sdíleli společnou celu.

Nicolas Sarkozy, former French president and current UMP conservative political party head, attends a political rally as he campaigns for French departmental elections in Palaiseau
Nicolas Sarkozy, former French president and current UMP conservative political party head, attends a political rally as he campaigns for French departmental elections in Palaiseau
Nicolas Sarkozy, former French president and current UMP conservative political party head, attends a political rally as he campaigns for French departmental elections in Palaiseau

Sarkozy podpořil Fillona před prvním kolem voleb ve Francii

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy v úterý vyzval voliče, aby v nedělním prvním kole prezidentských voleb hlasovali pro konzervativního kandidáta Françoise Fillona. Sarkozy ve videu zveřejněném na svém facebooku uvedl, že Fillon má podle něj zkušenosti a vizi, která Francii po "katastrofálních posledních pěti letech" umožní obrátit stránku. Fillon, Sarkozyho premiér v letech 2007 - 2012, se v posledních průzkumech veřejného mínění umisťuje na třetím nebo čtvrtém místě. V čele žebříčku 11 uchazečů o post hlavy státu jsou centrista a bývalý člen socialistické vlády Emmanuel Macron a nacionalistka Marine Le Penová.

Reklama
Francouzské volby - poutací obrázek
Francouzské volby - poutací obrázek
Francouzské volby - poutací obrázek

Kdo vyhraje boj o Francii a proč? Radikální pravice i levice sahají po triumfu, střed je vyklizen

O víkendu čekají Evropu jedny z klíčových voleb letošního roku. Francouzi rozhodnou, kdo zemi povede příštích pět let jako nová hlava státu. Francouzský prezident má řadu pravomocí a jeho volba ovlivní nejen budoucnost Francie. Hlavními tématy, podle kterých se voliči rozhodují, jsou bezpečnost, vztah s Evropskou unií nebo přistěhovalectví. První kolo voleb proběhne v neděli 23. dubna, případné druhé kolo pak 7. května.

François Fillon
François Fillon
François Fillon

Fillon ve volbách ještě není "odepsaný", v novém průzkumu je těsně za Le Penovou a Macronem

Kandidát francouzských republikánů François Fillon není ještě venku ze hry a může se stát prezidentem. Vyplývá to z průzkumu, který v pondělí zveřejnila agentura OpinionWay. Podle něj by Fillon, stejně jako centrista Emmanuel Macron, ve druhém kole voleb porazil nacionalistku Marine Le Penovou. V čele žebříčku 11 uchazečů o post hlavy státu jsou ale nadále Macron a Le Penová. Pro první kolo, které se uskuteční tuto neděli, jim každému vyjádřilo podporu 22 procent dotázaných voličů odhodlaných jít hlasovat. Fillon, jehož v uplynulých měsících poškodily skandály, za nimi zaostává jen o jeden procentní bod.

Jemen - děti
Jemen - děti
Jemen - děti

"Prosím, nezapomeňte na lidi v Ibbu, umírají hlady." Miliony obyvatel Jemenu ohrožuje hladomor

V Jemenu na Arabském poloostrově se schyluje k humanitární katastrofě. Podle zprávy OSN v této chudé zemi hladoví 17 z celkových 28 milionů obyvatel, z toho sedm milionů akutně. Zdravotnické organizace varují, že se stát na pobřeží Rudého moře dostává do kritické situace. Jemen je nejchudším arabským státem. Už druhým rokem jím navíc zmítá ničivá občanská válka.

Kandidát na francouzského prezidenta Jean-Luc Mélenchon
Kandidát na francouzského prezidenta Jean-Luc Mélenchon
Kandidát na francouzského prezidenta Jean-Luc Mélenchon

Francouzské volby mají novou hvězdu. Radikální levičák Mélenchon boduje u mladých, má i vlastní hru

Ještě před pár týdny by ho volilo jen 11 procent Francouzů, teď radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon dotahuje dosavadní favority prezidentských voleb. Podle průzkumů je jediným kandidátem, kterému rostou preference. Oblibu si získává hlavně u mladých Francouzů. Pětašedesátiletý Mélenchon je aktivní na sociální síti Twitter a má i vlastní online hru, kde bojuje s oligarchy. Do prvního kola prezidentských voleb ve Francii zbývá deset dnů.

Reklama
Recep Tayyip Erdogan
Recep Tayyip Erdogan
Recep Tayyip Erdogan

Turci řekli "ano", Erdogan výrazně posílí. Co se teď v Turecku změní? Přečtěte si přehled

Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.

Marine Le Penová a její "pravá ruka" Florian Philippot.
Marine Le Penová a její "pravá ruka" Florian Philippot.
Marine Le Penová a její "pravá ruka" Florian Philippot.

Intelektuální láska na první pohled. Kdo je muž, který má Le Penové pomoci vyhrát volby

Florian Philippot patří mezi klíčové osobnosti Národní fronty. Její šéfce Marine Le Penové pomohl se zlidštěním strany po roce 2011, kdy se ujala jejího vedení. Nyní jí radí s prezidentskými volbami, které se ve Francii konají už za méně než dva týdny. Philippot je zapřisáhlý odpůrce evropské integrace a eura. Podobně i další kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron má svou "pravou ruku". Je jí renomovaný ekonom Jean Pisani-Ferry.

Marion a Marine Le Pen
Marion a Marine Le Pen
Marion a Marine Le Pen

"Ta druhá" Le Penová. Neteř vůdkyně francouzské krajní pravice se hlásí o slovo, teta je proti

Sedmadvacetiletá Marion Maréchal Le Penová patří společně se svojí tetou, favoritkou na úřad francouzského prezidenta Marine Le Penovou k nejvýraznějším tvářím krajně pravicové Národní fronty. Mezi oběma ženami ale panuje napětí. Mladší Marion je především v sociální oblasti mnohem konzervativnější a má blíže ke svému dědovi Jean-Marie Le Penovi, který stranu v 70. letech minulého století založil.

Jean-Luc Mélenchon, kandidát na prezidenta Francie
Jean-Luc Mélenchon, kandidát na prezidenta Francie
Jean-Luc Mélenchon, kandidát na prezidenta Francie

Fillon ztrácí šance v prezidentských volbách. Poprvé ho předstihl kandidát krajní levice Mélenchon

Prezidentský kandidát francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon v průzkumu veřejného mínění poprvé předstihl dosud třetího konzervativního uchazeče Françoise Fillona. Ukázala to anketa agentury Kantar Sofres OnePoint pro televizi LCI, deník Le Figaro a rozhlasovou stanici RTL. Mélenchon by podle ní získal 18 procent hlasů a Fillon o jeden procentní bod méně. Mélenchon má podporu komunistů a zemi chce vyvázat z EU, NATO a mezinárodních obchodních smluv. Hlavními favority prvního kola voleb, které se bude konat 23. dubna, zůstávají nezávislý centrista Emmanuel Macron a vůdkyně krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penová. Podle sondáže by oba získali shodně 24 procent hlasů.

Reklama
Marine Le Penová, kandidátka na prezidenta Francie
Marine Le Penová, kandidátka na prezidenta Francie
Marine Le Penová, kandidátka na prezidenta Francie

Korsičtí nacionalisté narušili volební mítink Le Penové, sál musel být evakuován

Volební mítink francouzské prezidentské kandidátky a předsedkyně krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penové v korsické metropoli Ajacciu v sobotu narušila desítka místních separatistů, která vtrhla do sálu. Pořádková služba FN je "brutálně vytlačila", vypukly hádky a někdo použil slzný plyn, informoval list Le Monde. Sál musel být evakuován a schůzka Le Penové s voliči byla narychlo přesunuta do jiné místnosti místního kongresového paláce. K incidentu se přihlásilo hnutí Ghjuventù Indipendentista. V prohlášení mimo jiné uvedlo, že "nikdy nenechá stranu, jejíž bývalý vůdce (Jean-Marie Le Pen) požadoval pro vězněné korsické separatisty trest smrti, bezpečně se pohybovat po ostrově."

Trump - Merkelová  - tisková konference
Trump - Merkelová  - tisková konference
Trump - Merkelová  - tisková konference

První evropská pochvala pro Donalda Trumpa. Hollande, Merkelová i další podpořili útok USA v Sýrii

Podle zemí Evropské unie je americký útok v Sýrii přiměřenou odvetou za chemický útok, který se stal tento týden a který podle nich spáchal syrský režim prezidenta Bašára Asada. Francie, Německo, Česko nebo Británie podpořily Trumpův ozbrojený útok i přes to, že jeho působení v úřadu zatím spíš kritizovaly. Nový americký krok naopak rozhněval evropskou krajní pravici, která politiku Donalda Trumpa zatím nadšeně podporovala.

Útesy v Doveru - Británie - Anglie
Útesy v Doveru - Británie - Anglie
Útesy v Doveru - Británie - Anglie

K brexitu došlo již před 150 tisíci lety. Způsobily ho obří povodně, Británie odplula od Evropy

Velká Británie v posledních dnech oficiálně zahájila proces odchodu z Evropské unie, vědci však uvádějí, že našli důkazy mnohem dávnějšího brexitu. Zjistili totiž, jak byl zničen úzký pás země, který kdysi spojoval dávnou Británii s Evropou. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Communications jsou vědci přesvědčeni, že před 450 tisíci lety přeteklo velké jezero a voda z něj narušila pozemní spojení. Pozdější záplavy, zhruba před 150 tisíci lety, pak Doverskou - nebo i Calaiskou - úžinu úplně otevřely. Důkazy se našly na dně Lamanšského průlivu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama