Virus zika, který v posledních týdnech a měsících trápí především Jižní Ameriku, je pro vědce stále poměrně velkou záhadou. Se stoprocentní jistotou se například neví, jakými všemi způsoby se přenáší. Podle nejnovější studie může způsobit vzácné neurologické onemocnění, které vede k dočasné paralýze.
Dělníci v pondělí ráno začali pod dohledem policie likvidovat jižní část uprchlické kolonie ve francouzském přístavním městě Calais. Úřady tak reagují na rozhodnutí soudu z minulého týdne. Životní podmínky v "Džungli" připomínají chudinské čtvrti velkoměst v rozvojovém světě a francouzské úřady to už dále nechtějí akceptovat. Migranty chtějí přesunout.
Madagaskar je stát na stejnojmenném ostrově v Africe. Dnešní stát je demokratická republika s prezidentem v čele.
Francouzská policie nasadila v táboře "Džungle" u Calais slzný plyn a vodní děla. Zasáhla jimi proti migrantům, kteří odmítají opustit jižní část tábora. Ta má být zdemolována a obyvatelé se mají přesunout jinam. Vášně krotila i makedonská policie na hraničním přechodu Idomeni. Uprchlíci tam podomácku vyrobeným beranidlem prorazili plot.
Trajekt přivezl v sobotu do athénského přístavu více než tisícovku migrantů, počet lidí přespávajících nouzově v areálu přístavu vzrostl na 3000. V Řecku se momentálně nachází přes 25 tisíc uprchlíků, většina z nich míří k severní hranici s Makedonií.
Ve Francii se objevil první případ přenosu nákazy virem zika skrze pohlavní styk. Podle agentury AFP to potvrdila ministryně zdravotnictví Marisol Touraineová. V oblasti Paříže se virem nakazila žena, jejíž partner se vrátil z Brazílie. Podle ministryně se nemocné ženě daří dobře, a jelikož není těhotná, neexistuje nebezpečí, že by virus ohrozil její plod. K nákaze skrze pohlavní styk dochází ojediněle. Přispívá fakt, že virus v mužských reprodukčních orgánech přežívá ještě dlouho po vymizení symptomů. Je znám případ, kdy sperma obsahovalo virus ještě 62 dní po vyléčení pacienta. Od začátku února platí kvůli viru celosvětový stav nouze.
Řeckem proudí na 25 000 migrantů. Míří k jeho severním hranicím a chtějí se dostat dál do Evropy.
Pětice zemí ležících na takzvané balkánské trase hodlá nyní pouštět přes hranice v průměru 580 uprchlíků denně. Naplňuje tak dohodu o přísnější hraniční kontrole, kterou před necelým týdnem uzavřeli šéfové policií Rakouska, Slovinska, Chorvatska, Srbska a Makedonie. Řecký premiér Alexis Tsipras dnes prohlásil, že uprchlíci čelí "evropské nervové krizi".
Soud ve francouzském Lille, na který se obrátily nevládní organizace, podpořil rozhodnutí úřadů o vysídlení jižní části uprchlického tábora, jemuž se přezdívá "Džungle". Už v úterý začalo vyklízení pásu podél silnice vedoucí do přístavu. Obyvatelé tábora sní o tom, že se dostanou do Velké Británie, a často jsou pro to ochotni riskovat životy a vloupávat se do kolem projíždějících nákladních vozů. Kritici se proto obávají, že nebudou chtít odcházet, ale jen se přestěhují do jiných částí tábora.
Kvůli zpřísnění hraničních kontrol v zemích na takzvané balkánské trase uvízlo v Řecku už kolem 20 000 běženců. Místní úřady je přitom nedokážou udržet pod kontrolou, a migranti se tak opakovaně pokoušejí o překročení hranice s Makedonií. Řešením migrační krize se dnes v Bruselu zabývali ministři vnitra zemí EU i Severoatlantická aliance. V Německu, které přijalo nejvíce migrantů ze všech evropských zemí, dnes Spolkový sněm schválil zpřísnění azylových zákonů. Německá vláda podle tisku očekává, že do roku 2020 přijde do země celkem 3,6 milionu migrantů. Jejich počet chce Berlín omezit pomocí dohody s Tureckem, jejíž první výsledky chce vidět do březnového summitu EU.
Listopadové teroristické útoky v Paříži otřásly nejen Francií, ale celou Evropou. Zejména pak státy na západě "starého kontinentu". Francie, Německo i Británie nabírají nejen stovky až tisíce nových policistů, ale i zpravodajců a hledají cesty, jak zabránit radikálům v útoku. A lidem v cestě k radikalizaci. Online deník Aktuálně.cz nabízí přehled bezpečnostních opatření, která vybrané evropské státy kvůli hrozbě terorismu přijaly.
Marocké zpravodajské služby odvrátily útoky na přímořský hotel a nákupní centrum v Casablance. Díky Maročanům rovněž francouzská policie lokalizovala a zabila strůjce pařížských atentátů Abdelhamida Abaaouda. Maročané po stovkách míří do řad Islámského státu v Sýrii i Libyi.
Do Evropy od začátku roku připlulo přes 100 000 uprchlíků, drtivá většina z nich na trase z Turecka do Řecka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci. Makedonie zavřela hranice pro většinu běženců. Ty, kteří pobývali na hraničním přechodu Idomeni, odvezla řecká policie do vnitrozemí.
Pokud se naplní nejčernější scénáře a rozpadne se Schengen, bude to znamenat nejen šrám "jednotné" Evropské unie, ale i nemalé finanční dopady. Nejnovější analýza naznačuje, že během deseti let by náklady vyšplhaly až na 1,4 bilionu eur.
Francouzský parlament v úterý prodloužil o tři měsíce výjimečný stav, který byl vyhlášen po listopadových teroristických útocích v Paříži. Díky němu už stihly bezpečnostní složky státu provést téměř 3300 razií a nařídit domácí vězení přibližně čtyřem stovkám lidí. V pouhých pěti případech ale vedla domovní prohlídka k otevření vyšetřování teroristického činu. Zvýšené bezpečnostní opatření a boj proti terorismu omezují práva především muslimských obyvatel, kterých ve Francii žije téměř pět milionů.
Francouzské úřady nařídily stovkám migrantů, aby opustili uprchlický tábor v přístavním městě Calais. Pokud neuposlechnou, budou nuceně vystěhováni. Nařízení se podle úřadů týká asi 1000 lidí z jižní části tábora přezdívaného Džungle, kde jsou také obchody, kavárny, mešity a kostely.
Po loňských teroristických útocích v Paříži platí ve Francii stále výjimečný stav, v rámci něhož má police právo dělat domovní prohlídky u osob podezřelých z terorismu. Potvrdila to francouzská ústavní rada. Liga pro lidská práva žádala, aby domovní prohlídku musel předem schválit soudce, aby nedocházelo k porušování svobody obyvatelstva, to však ústavní rada odmítla s odvoláním na přetrvávající nebezpečí terorismu. Policie má také právo nařídit osobám domácí vězení či zabavit i legálně drženou zbraň.
Paříž - Bronzový odlitek slavné sochy Polibek francouzského sochaře Augusta Rodina se na úterní aukci v Paříži prodal za 2,2 milionu eur (59,5 milionu Kč). Jde o rekordní cenu za kopii tohoto díla v téměř stejné velikosti jako originál. Uvedla to místní média. Vzácný odlitek z roku 1927 dosud vlastnil galerista a sběratel umění Jean de Ruaz. Dílo, které se odhadovalo před aukcí na 1,5 až dva miliony eur, dnes zakoupil po telefonu jistý americký sběratel, který si nepřál být jmenován, uvedli pořadatelé aukce v hotelu Drouot. Auguste Rodin, který se narodil v roce 1840 a zemřel v roce 1917, patřil k nejvýznamnějším sochařům své doby i světových dějin umění.
Exprezident Nicolas Sarkozy čelí vážným problémům. V úterý byl pařížskou prokuraturou obviněn z nelegálního financování své kampaně před prezidentskými volbami v roce 2012 a čeká ho nyní vyšetřování. Kauza by mohla podle mnohých pozorovatelů zhatit šance předsedy pravicové strany Republikáni (LR) dosáhnout v roce 2017 opět na prezidentské křeslo.
Dolní komora francouzského parlamentu, Národní shromáždění, schválila prodloužení výjimečného stavu do 26. května. Senát tak učinil již 9. února. Vláda návrh zdůvodnila přetrvávající teroristickou hrozbou v zemi. Na základě výjimečného stavu ve Francii může policie i bez soudního povolení provádět ve dne i v noci razie či zabavovat i legálně pořízené zbraně.
