V Idomeni na uzavřených řecko-makedonských hranicích se tísní na 12 tisíc běženců. Několik stovek z nich se rozhodlo obejít plot a přes řeku se dostat na území Makedonie a odtud pokračovat dál do západní Evropy. Makedonská policie je ale zadržela a během noci odvezla zpátky do Řecka.
Do Řecka připlulo od začátku roku po moři z Turecka už více než 137 000 uprchlíků: polovinu tvořili Syřané, asi čtvrtinu Afghánci a zhruba 17 procent Iráčané; asi 60 procent z celkového počtu přitom byly ženy a děti. Vyplývá to z nejnovějších údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zmocněnec generálního tajemníka Rady Evropy (RE) pro migraci Tomášek Boček zároveň upozornil na neúnosnou situaci běženců ve dvou příhraničních táborech, v Makedonii a v Řecku.
Válečná jména, bývalé adresy v domovských zemích i zkušenosti s džihádem. To vše obsahuje podrobný seznam 22 000 bojovníků teroristické organizace Islámský stát, k němuž se dostaly německé úřady i některá západní média. Údaje jsou získané z dotazníků, které islamisté vyplňovali, či registračních formulářů vyhotovených po vstupu na území Sýrie. Radikálové na získaném výčtu pocházejí nejméně z 51 zemí.
Zavření balkánské trasy vyvolává v Evropě rozporuplné reakce. Řecko tvrdí, že jde o jednostranný akt některých států, Italové se bojí obnovení starých migračních tras - například té z Albánie, odkud k ním před válkou prchail lidé v 90. letech. Ministři vnitra členských států EU by měli v Bruselu řešit vznik společné pohraniční stráže.
Hrozby politiků se naplnily a uprchlíkům se s úderem úterní půlnoci zavřela takzvaná balkánská trasa. Od hranic s Makedonií jsou postupně odváženi uprchlíci, a to do záchytných center v Soluni či Aténách. Maďarsko v reakci na zavření trasy vyhlásilo krizový stav a na hranici posílá další vojáky a policisty.
Jacobus van Nierop měl ordinaci v obci Chateau-Chinon poblíž Dijonu. Obyvatelé přivítali jeho příchod jako spásu, po sérii krutých a bezúčelných zákroků ale na svého zubaře podali hromadnou žalobu. Podle nizozemských médií byl Nierop vyšetřován kvůli svým pochybným metodám už ve svém rodné zemi, načež odešel do Francie. Po svém předloňském zatčení a propuštění uprchl do Kanady. Tamní úřady jej na základě mezinárodního zatykače zadržely a vydaly do Francie.
Francouzské Národní shromáždění výraznou většinou hlasů schválilo návrh zákona, který počítá s posílením boje proti organizovanému zločinu a terorismu. Informovala o tom francouzská média. Norma, která mimo jiné umožňuje policii kohokoli zadržet až na čtyři hodiny, vychází z bezpečnostních opatření uplatňovaných v rámci výjimečného stavu platícího od listopadových atentátů v Paříži. O návrhu bude hlasovat ještě Senát. Dolní komora francouzského parlamentu schválila návrh poměrem hlasů 474 ku 32, když pro ni hlasovali jak vládní socialisté, tak opoziční pravice.
Turecký premiér navrhl evropským lídrům plán, podle kterého by Turecko přijímalo zpět na své území všechny migranty a uprchlíky, kteří připlují na řecké ostrovy. Výměnou požaduje Ankara vyšší finanční pomoc, urychlení bezvízového styku s EU a oživení přístupových rozhovorů. Evropští lídři odmítli návrh narychlo schválit, pouze ho "vřele přivítali" a po dojednání konkrétních detailů o něm budou rozhodovat 17. března na dalším summitu v Bruselu.
Do Bruselu se sjely špičky členských zemí Evropské unie, aby na summitu s Tureckem řešily migrační krizi. Měl to být poklidný summit, bez výraznějších zádrhelů v jednání. Turecký premiér ovšem vznesl nové požadavky. Podle diplomatů nové turecké návrhy evropské politiky překvapily. Mnozí z nich dali najevo, že nemají mandát přijmout podobné závazky.
Poznali se ve vězení a tam také vzplála jejich láska. Političtí aktivisté Ámer a Raghda založili v Sýrii rodinu, boje proti režimu se ale nevzdali. Jejich příběh zaznamenal britský dokumentarista Sean McAllister. Snímek Syrská love story získal od hlavní poroty mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jeden svět Cenu za nejlepší film. Cenu za nejlepší režii získal dokument Behemoth čínského režiséra Lianga Zhaa. Cena za film, který výjimečným způsobem přispívá k ochraně lidských práv, náleží snímku Neúplatní režisérky Elizabeth Chai Vasarhelyi.
Středisko pro žadatele o azyl ve městě Timraa na východě Švédska se stalo terčem útočníků, kteří vytloukli okna budovy. Rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil uvedl, že jeho země nechce být součástí systému kvót k přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie. Makedonské úřady budou na své území nově pouštět jen uprchlíky z těch měst, kde podle nich zuří válka.
Turecko je připraveno z Řecka přijímat zpátky uprchlíky, kteří nejsou ze Sýrie, přislíbil šéf turecké diplomacie. Na řecko-makedonské hranici čeká až 14 000 uprchlíků. Slovinský parlament zároveň v pátek večer schválil zákon, díky kterému potrvá vyřizování žádostí o azyl kratší dobu než dosud. Zatím o něj žádalo pouze 460 uprchlíků, Slovinci se však obávají, že toto číslo vzroste.
Oběti kněze Bernarda Preynata ho loni obvinily, že je sexuálně zneužíval, když byli mladými skauty v Lyonu v letech 1986 až 1991. Nyní sedmdesátiletý kněz se k tomu letos koncem ledna přiznal. Před soudem řekl, že o jeho činech věděly církevní úřady, které mu proto zakázaly další práci se skauty, které se předtím věnoval téměř 20 let. Francouzská justice nyní začala vyšetřovat obvinění těchto vysokých představitelů katolické církve.
Francouzský airbus během přípravy k přistání na pařížském letišti Roissy jen o několik metrů unikl střetu s dronem. Kapitán letounu, který se v tu dobu nacházel ve výšce 1600 metrů, musel vypnout autopilota a letícímu stroji se vyhnout. Pilot odhadl, že dron minul pravé křídlo airbusu jen o pět metrů. Posádka o incidentu informovala řízení letového provozu a poté bez dalších problémů přistála.
Papež František označil současnou migrační krizi za "arabskou invazi". "Je to sociální fakt," řekl v rozhovoru pro francouzský katolický týdeník La Vie papež František. Ačkoliv dodal, že Evropa v minulosti zažila obdobných invazí řadu a vždy ji to změnilo k lepšímu, vyvolal tím pozdvižení. V Řecku kvůli zavřeným hranicím momentálně uvízlo na 32 000 uprchlíků, Makedonie v noci pustila přes hranici 150 lidí.
Řecko vůbec poprvé přiznalo, že se stává pro uprchlíky cílovou zemí. Důvodem jsou zavřené hranice. V zemi v současnosti pobývá na 32 000 běženců a jejich počet každým dnem roste. Na řecko-makedonské hranici pokračují protesty. A Francie použila migranty jako páku na Británii, aby neopouštěla Evropskou unii.
Francouzské úřady vytvořily návod, co dělat v případě teroristického útoku podobného tomu, při němž bylo 13. listopadu v Paříži zabito 130 lidí.
V Řecku se kvůli makedonským regulacím toku běženců v posledním týdnu nahromadilo přes 27 tisíc uprchlíků. Nejhorší situace je v Idomeni, kde se v táboře u hranic tísní na 10 000 z nich.
Jihoamerická poušť Atacama, která se rozléhá na území Peru a Chile, je díky svým drsným podmínkám pro život využívaná vědci z NASA, kteří na ní testují technologie určené na hledání důkazů o existenci života na Marsu.
Francouzské úřady se už druhým dnem pokoušejí postoupit v demolici části uprchlického tábora "Džungle" u Calais. Migranti na demoliční čety házeli kamení a zapalovali některé ze svých příbytků, aby tak zpomalili jejich postup. Policie odpověděla slzným plynem. Neutěšená situace panuje také na řecko-makedonské hranici. V Idomeni se tísní na 900 lidí, mnozí protestují a požadují otevření hranic.
