David Těšínský fotil na nejrůznějších místech světa a jeho vyprávění v knize Jiná krása trochu připomíná román On the Road od beatnické legendy Jacka Kerouaca. Střídají se tam vyprávění o podivných kumpánech, se kterými pil, o drogách, sexu, hudbě, ale také filozofické úvahy a popis vážných problémů našeho světa. A navíc jsou tam fotografie, které samy o sobě vyprávějí příběhy.
Historie Krkonoš je neodmyslitelně spjatá s jejich boudami. Umožnily rozvoj turismu, štamgasty se zde občas ale stali i místní. Často překvapí, jak moderní služby nabízely třeba už na přelomu 19. a 20. století. Ochutnat kuchyni místních restaurací sem jezdili i panovníci nebo známí básníci. Deník Aktuálně.cz připravil druhou galerii historických snímků krkonošských bud.
Procházka dnešním centrem Prahy nabízí stále působivou podívanou, v současnosti ale srdce města slouží spíše zájmům turistů. Ospalou náladu pražských ulic z minulého století dávno odvál čas. Podívejte se na fotky, které vás vrátí do hluboké minulosti a projděte se ulicemi napříč celým 20. stoletím.
Pouliční graffiti je většinou ve městech možné vidět na každém rohu. Někteří umělci však dokážou svému dílu vdechnout trojrozměrný život, který kolemjdoucím přivede stav beztíže, nebo jim naopak přitíží. Podívejte se na fascinující díla, která vás na malou chvíli vezmou do "říše za zrcadlem" tohoto streetartového druhu umění.
Ze Spojených států, kde se telefonní budky objevily už koncem 19. století, přišly do Česka před první světovou válkou. Oblibu si získaly za první republiky, nejvíce jich bylo na přelomu tisíciletí, kdy na ulicích stálo až 30 tisíc přístrojů. S nástupem mobilních telefonů se však přestaly používat. Poslední budka byla odpojena před dvěma lety. Některé se ale dál používají jako pouliční knihovny.
Brněnská zoologická zahrada oslavila na konci srpna 70 let. Deník Aktuálně.cz nabízí historické fotografie z jejích začátků, kdy lidé mohli obdivovat především živočichy ze zdejší přírody či různá plemena domácích zvířat. Až v pozdějších letech došlo k otevření pavilonů opic nebo výběhu safari.
Kdo na internetu nikdy nenarazil na fotku, která se ukázala být podvrhem, jako by nebyl. S postupným zdokonalováním umělé inteligence bude falešných snímků jenom přibývat a spousta z nich obletí celý svět, než se je podaří vyvrátit. Podívejte se na fotky, kterými se řada lidí nechala napálit.
Není mnoho zločinů, které se zapsaly do dějin tuzemské kriminalistiky a do povědomí tolika generací tak výrazně a trvale jako vražda Otýlie Vranské. Byť se zločin odehrál již v roce 1933, stále není zapomenut. Pro veřejnost tehdy nebylo až tak šokující samotné provedení vraždy jako likvidace těla oběti.
Brněnský rodák, teoretik a čelný představitel architektonického purismu Adolf Loos, od jehož úmrtí uplynulo přesně 90 let, je jednou z nejvýznamnějších osobností evropské kultury první poloviny dvacátého století. Jeho přístup k architektuře, interiéru i názory na bydlení a život v tehdejší společnosti vzbuzovaly kontroverze. Loosova tvorba však předběhla svou dobu.
Snímky americké krajiny, přetvořené v něco nelidského strukturami velkovýkrmen skotu nebo zařízeními pro těžbu ropy, působí znepokojivě a možná až děsivé. Zpracoval je světově uznávaný belgický vizuální umělec Mishka Henner a momentálně jsou k vidění v pražské Galerii Fotografic. Ve fotogalerii přinášíme ukázky z výstavy, která potrvá do 7. října.
Prostituce, drogy, hazardní hry a také stovky bytů bez denního světla. Kaulungské opevněné město znali obyvatelé Hongkongu jako doupě zločinu. Žilo podle vlastních pravidel, nerespektovalo úřady ani policii. Od 80. let minulého století, kdy skončila výstavba dalších bloků, mělo největší hustotu obyvatel na světě. V 300 domech se tísnilo přes 30 tisíc lidí. V roce 1993 začala jeho demolice.
Karel Bucháček byl špičkový matematik a fotograf, Miroslav Hlaváček jeho kolega z Akademie věd. Oba se v srpnu 1968 vydali do ulic s fotoaparáty, aby zachytili invazi okupačních vojsk Varšavské smlouvy. Vznikly tak vynikající snímky, které byly dlouho téměř neznámé. Knižně poprvé vyšly teprve v roce 2022, a to ve fotografické knize Přidušené město, kterou vydalo nakladatelství PositiF.
Před 135 lety se poprvé objevilo na světě něco, čemu se o něco později začalo říkat řidičský průkaz. Z papírové "knížky" v pevných deskách se časem stala malá plastová kartička, dostat se k oprávnění ale nebylo vždycky snadné. Připomeňte si, jak se vyvíjela podoba řidičáků v Československu od začátku 20. století až dodnes.
"Rumy téměř nepiju," překvapuje hned na úvod Petr Hloušek. Při pohledu na skříně za ním se to může zdát paradoxní, každou polici zaplňují sběratelské lahve rumu, div se neprohýbají. Žádná z lahví ale není otevřená. Dnes 77letý usměvavý pán s brýlemi a plnovousem jich vlastní 746. Číslo je to vysoké, vedle rumových etiket, kterých má ve sbírce momentálně 9951, však zanedbatelné.
Kdo by neznal slavnou českou firmu Koh-i-noor. Její zboží bylo téměř sto let známé po celém světě. Vršovická fabrika na spínací knoflíky, takzvané patentky, ale i zipy, špendlíky a další kovové galanterní zboží je dnes prázdná. V areálu se má stavět rezidenční čtvrť. Fotograf Aktuálně.cz byl díky festivalu Open House Praha pravděpodobně poslední, kdo měl možnost do fabriky nahlédnout.
Moderní prvorepubliková horská chata s bazénem, ústředním topením i elektřinou. Bouda, která měla udělat z Lysé hory "český" vrchol. Impozantní secesní stavby, které navštívil Tomáš Garrigue Masaryk i členové Hitlerjugend. Všechna tato slavná místa Beskyd zůstala po velkých požárech jen na historických fotografiích, deník Aktuálně.cz přináší galerii zaniklých chat tohoto pohoří.
Ústí nad Labem 7. února slaví 775 let od první písemné zmínky o něm, ta se datuje do roku 1249. Svébytnou krásu a poezii tohoto města zachytily snímky Adolfa Čejchana, které vznikly převážně v šedesátých letech uplynulého století. Fotogalerie je připomínkou historického výročí i práce tohoto skvělého fotografa, který Ústí nad Labem miloval a zemřel loni ve věku 93 let.
Chodila v pánských holínkách a vysloužila si obdiv Divokého západu. Legendární pistolnice Calamity Jane zemřela před 120 lety. Veřejnost zaujala svou nespoutaností, hrdinskými historkami i údajným vztahem s proslulým Divokým Billem. Podívejte se na dobrodružný život slavné kovbojky, která se do konfliktů hrnula jako kalamita.
Její stavba trvala deset let a tvrdou skálou se postupovalo po centimetrech. Přesto se nakonec kilometr dlouhá štola dočkala v roce 1593 otevření stavidel, aby voda z Vltavy napájela na příkaz císaře Rudolfa II. Královskou oboru v dnešní pražské Stromovce. I po 430 letech od jejího dokončení se jedná o impozantní stavbu, která odhalila tehdejší stavební postupy desítky metrů pod povrchem.
Patřily k impozantním stavbám českých hor. Bydlela v nich společenská smetánka, pražští podnikatelé, politici nacistické říše, lyžaři, horníci i vojáci. V těch největších se k hostinám při hudbě místní kapely scházely stovky hostů. Jenže vyhořely, nebo je lidé zbourali. Petrova, Liščí či Bobí bouda zůstávají jen na historických fotografiích. Aktuálně.cz nabízí pohled na zmizelá místa Krkonoš.
