Přelom 19. a 20. století přinesl prudký rozvoj a industrializaci, ale také zvýšené nároky na psychické zdraví lidí v českých zemích. Se zrychlenou dobou přišel stres, v přeplněných městech se navíc o duševně nemocné staralo hůř než na venkově. Před 120 lety se tak rozhodlo o postavení ústavu, který dnes nese název Psychiatrická nemocnice Bohnice a je největším zařízením svého druhu v Česku.
Romové žijí v českých zemích už šest století, po většinu času stáli na okraji společnosti. Ve 20. století se na nich podepsal holocaust i nucená asimilace za komunistického režimu. Tu zahájil zákon o trvalém usídlení kočujících osob, který začal platit před 65 lety. Do roku 1990 hrozilo za kočování vězení. Násilné začleňování a přesídlování Romů vedlo ke vzniku mnoha problémových lokalit.
Přepadávali banky i vlaky a stali se legendami Divokého západu. Butch Cassidy a Sundance Kid patřili koncem 19. století k nejobávanějším lupičům a dlouhá léta úspěšně unikali před zákonem. Málem získali milost, jenže s loupením a další kriminální činností nedokázali přestat. Nakonec je zákon dohnal v Bolívii, kde po několikahodinové přestřelce spáchali sebevraždu. Od jejich smrti uplynulo 115 let.
Až přibližně v půlce příštího roku dojde k demolici legendárního fotbalového stadionu Za Lužánkami, zmizí s ním kus brněnských i českých sportovních dějin. Projděte si s námi historii stánku, který dnes slaví výročí 70 let od otevření.
Jsou malá i velká, majestátní i děsivá. Ačkoliv je každý pozná, v přírodě na většinu narazí těžko. Česká divoká zvířata navíc v posledních desetiletích ohrožuje ubývající prostor pro život i srážky s člověkem. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR poskytla Aktuálně.cz jedinečné snímky fotopastí a zajímavosti ze života divokých zvířat. Podívejte se, co ukrývají české hluboké lesy ve dne i v noci.
Nejdříve bohatě zdobené kočáry, pak specificky karosované automobily a nakonec poměrně obyčejné "razdvatrojky". Na poslední cestu se lidé v průběhu desetiletí vydávali různými dopravními prostředky. Jak se pohřební auta vyvíjela v čase od první republiky až po současnost, si můžete projít v následující galerii.
Je půl třetí ráno 27. října 1963. V sychravé podzimní noci na jižní Moravě už teploty klesají pod nulu. V železniční stanici Střelice stojí jedenáct vagonů. Náhle se dávají do pohybu. Uvolnily se jim brzdy a míří směrem k Brnu. Na svažité trati prudce nabírají rychlost. A na konci jejich cesty leží brněnské hlavní nádraží. Od kuriózního neštěstí uplynulo šedesát let.
Nynější Thomayerova nemocnice v pražské Krči si připomíná 95 let existence. Na desáté výročí vzniku Československa ji otevřel sám prezident Masaryk. Domovy nesly jeho jméno a vybavením neměly ve střední Evropě obdoby. Pečovaly o chudé, seniory i děti. Za války sloužily jako vojenský lazaret, po ní se přeměnily v nemocnici, která dostala jméno zakladatele českého lékařství Josefa Thomayera.
Fotograf Martin Wágner v rámci svého projektu Negativy z popelnice už léta sbírá historické snímky od neznámých autorů a z domácích archivů. Ty digitalizuje a vytváří archiv každodenního života v průběhu 20. století. Teď ho díky přispění veřejnosti rozšířil o další zajímavé fotografie a výsledek vystavuje v Galerii 400 ASA pod názvem Paměť světla. Výstava byla prodloužena až do 17. listopadu.
I taková byla Ostrava. Ve třicátých letech uplynulého století se tam bavili lidé na horské dráze v zábavním parku Tivoli, obklopeni vzduchem plným popílku a dýmu. Haldžoři prahli po každém zapadlém kousku uhlí a horníci hledali nejrůznější prostředky, které by je vybudily při jejich těžké práci. Snímky zachycující dávné Ostravsko shromáždil ve své nové knize Vzhůru do dolů! Ondřej Durczak.
Málokdo se zapsal do paměti dětí i dospělých jako animátor Walt Disney. Jeho dnes kolosální společnost The Walt Disney Studios si 16. října připomíná 100 let od svého vzniku. Podívejte se, jak jeho Mickey Mouse, kačer Donald nebo Sněhurka změnili svět animovaných filmů a ovlivnili řadu českých režisérů a filmových tvůrců, včetně Miloše Formana.
Léčba přírodními zdroji je v Česku populární stovky let. Do Karlových Varů nebo Mariánských Lázní jezdily na léčebné pobyty slavné osobnosti z celé Evropy. Největší boom zažilo lázeňství na přelomu 19. a 20. století s rozvojem lékařství a balneologie. Od roku 2021 patří západočeská lázeňská města společně s dalšími evropskými lokalitami do seznamu světového dědictví UNESCO.
Pražský hasičský sbor letos oslavil 170. výročí od svého založení a stojí za připomenutí, že v minulosti mnohokrát zažil horké chvilky. Vedle proslulého ohně v Národním divadle hořelo také v libeňské továrně ČKD, studentské kolonii na Letné, michelské plynárně či holešovickém Veletržním paláci. Podívejte se na dobové fotografie největších požárů, při kterých pražští hasiči zasahovali.
Před 60 lety se Italové probudili se zprávou o katastrofě biblických rozměrů. V alpském údolí severně od Benátek náhle přišlo o život přes dva tisíce lidí poté, co se údolím pod přehradou Vajont prohnala dvousetmetrová vlna tsunami. Katastrofu způsobil mohutný sesuv na hoře Monte Toc, který zavalil celou přehradu. O možném riziku se přitom vědělo už před stavbou.
Mapová aplikace Street View měla sloužit hlavně k prohlížení historických památek a přírodních scenérií či lepší orientaci v bludištích měst. Když ale společnost Google vyslala do ulic auta s panoramatickým fotoaparátem, ukázalo se, že se po celém světě dějí situace, které by si člověk ani nedokázal představit. Pobavte se u absurdních momentů, které se díky internetovému nástroji podařilo zvěčnit.
Egyptský prezident Anvar Sadat několik let tak vehementně vyhrožoval Izraeli, až mu nikdo nevěřil. Nakonec ale své hrozby splnil. Přesně před padesáti lety ve třináct hodin a pětapadesát minut vydal rozkaz k útoku. Začala jomkipurská válka, která zastihla židovský stát nepřipravený.
Každý, kdo někdy procházel pražským Žižkovem, ji může potkat. Paní Vlastu, žižkovskou madonu. "Spojuje všechny esence pražského Žižkova. Vyzařuje z ní cosi, co by se dalo popsat jako otevřenost, prostota a jednoduchost, ale zároveň i její těžký úděl, pomyslný kříž, který nese na svých bedrech," říká fotograf a duchovní Filip Michael Štojdl, který Vlastin život zachytil na svých snímcích.
První gól na jeho trávníku vstřelil Josef Bican, jehož následovala celá řada největších hvězd fotbalové historie. Na dřevěné tribuně či na betonových ochozech starého stadionu v Edenu, který byl otevřen přesně před 70 lety, zažili slávističtí fanoušci řadu památných bitev. Starý stadion se ale také stal symbolem dlouholetého čekání na první titul od roku 1947.
Když zavítáte do pustnoucích industriálních areálů Kladna, nemůžete si neklást otázku: Proč se tady neděje něco podobného jako třeba v ostravských Vítkovicích? Zasloužily by si nějakou formu záchrany. "Mojí jedinou odpovědí byla stále urputnější snaha znovu a znovu zachytit to, co ještě zbývá, a alespoň tak to zachovat pro ostatní," říká fotograf Šimon Vejvančický.
Na první pohled by se mohlo zdát, že takové záběry snad ani nemohou vzniknout bez aranžování scény nebo manipulace v programu pro úpravu fotografií. Ale není to tak. Stojí za nimi výjimečné vidění a cit pro detaily, které v našich životech často míjíme bez povšimnutí. Snímky průkopníka českého barevného subjektivního dokumentu Vladimíra Birguse lze nyní vidět v kladenském Kabinetu fotografie.
