


Uber musí žádat o licenci jako běžná taxislužba, rozhodl Soud EU. Státy snadněji zdaní řidiče
Uber není pouze zprostředkovatelem jízd mezi řidiči a cestujícími, ale rovněž sám poskytuje přepravní služby, uvedl Soudní dvůr EU.



Uber není pouze zprostředkovatelem jízd mezi řidiči a cestujícími, ale rovněž sám poskytuje přepravní služby, uvedl Soudní dvůr EU.



Evropská komise se ve čtvrtek rozhodla pohnat Maďarsko před Soudní dvůr EU kvůli kontroverzním zákonům o vysokých školách a o nevládních organizacích. Ty podle Bruselu nepřiměřeně omezují provoz univerzit z unijních i neunijních zemí. Zákon v nynější podobě je mimo jiné v rozporu s právem na akademickou svobodu, právem na vzdělávání a svobodou podnikání, konstatuje komise. Obecně se soudí, že vláda změny v tomto zákonu prosadila, aby znemožnila působení Středoevropské univerzity (CEU). Jejím zakladatelem je miliardář George Soros. Dalším problémem, kvůli kterému Brusel poslal Maďarsko k soudu, je odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót.



Pokud luxusní značky rozhodnou, že nechtějí být distribuovány přes weby jako eBay a Amazon, neporuší zákon. Uvedl to Soudní dvůr Evropské unie a dal tak za pravdu firmám, které si chtějí udržet exkluzivitu.



Apple přesvědčil soud, že tablet Mi Pad čínské firmy Xiaomi se svým názvem až příliš podobá iPadu. Apple může požadovat, aby jeho čínský rival přestal tablet pod tímto názvem prodávat. Xiaomi se však může odvolat.



Rozhodování o kvótách se čím dál víc stává rozhodováním o naší budoucnosti v Evropské unii, na které jsme bytostně závislí a víme to.



Při určení výše náhrady škody v případě letu s mezipřistáním je podle Soudního dvora Evropské unie třeba přihlédnout pouze ke vzdálenosti vzdušnou čarou, kterou by urazil přímý let mezi letišti. V případě letu přímého i s mezipřístáním tak musí být s cestujícími při výpočtu výše náhrady škody zacházeno stejně.



Eva Michaláková, která se v Norsku domáhá vrácení svých synů, podala na Norsko stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek Michalákové vyjádřil podporu. Michalákové se na štrasburské soudce kvůli své kauze obrátila už před několika lety, její stížnost tehdy nepřijali.



Země Evropské unie musí podle německé kancléřky Angely Merkelové více pomoci Itálii a Řecku, které se potýkají s náporem uprchlíků. Šéfka německé vlády to řekla na své tradiční letní tiskové konferenci. Merkelová trvá na naplňování kvót na přerozdělování uprchlíků. Na rozdíl od jiných německých politiků ale odmítá krácení evropských fondů pro země, jako je Česko, které uprchlické kvóty odmítají.



Úředníci zpracovávající žádosti o azyl podle nevládních organizací často jednají při dotazování homosexuálních běženců s nedostatkem zdrženlivosti. Uprchlíci se pak bojí náležitě vypovídat a mohou tak pozdržet či ohrozit to, aby jim byl udělen uprchlický status, a vystavit se tak riziku násilné deportace.



Evropská komise udělala další krok v řízení proti Česku, Polsku a Maďarsku kvůli neplnění uprchlických kvót. Dala jim měsíc na to, aby kvóty na přijímání migrantů začaly plnit. V opačném případě trojici zemí zažaluje u Soudního dvora Evropské unie. Česko by v rámci kvót mělo přijmout zhruba 2600 uprchlíků z Řecka a Itálie. Vláda ale zatím přijala jen 12 běženců. Od loňského léta přitom nenabídla přijetí ani jednoho žadatele o azyl. Právě kvůli tomu Evropská komise Česku hrozí soudem.



Polsko má měsíc na to, aby uvedlo svou justiční reformu do souladu s unijním právem. Jinak může přijít o hlasovací práva. Evropská komise ve středu uvedla, že polské úřady stále nenapravily, co jim dosud doporučovala. Polský prezident Andrzej Duda v pondělí sice oznámil, že dva kontroverzní zákony vetuje, což komise ocenila. Ohrožení právního státu v zemi ale prý nadále trvá. Polští politici s postojem EK nesouhlasí a osočují ji z vydírání.



Dohodu mezi Evropskou unií a Kanadou o výměně informací o cestujících v letecké dopravě není možné uzavřít v její současné podobě. Ve středu tak rozhodl Soudní dvůr EU, podle kterého jsou některé části dohody v rozporu se základními právy občanů unie. Údaje shromažďují letečtí dopravci během procesu, kdy si cestující rezervuje letenky. Jde o informace, které vedle jména a adresy cestujícího zahrnují například i data o platbě nebo čísle sedadla. Úřady je mohou využívat třeba v případě podezření z terorismu nebo dalších závažných zločinů. Unijní soud ale uvedl, že předávání údajů kanadským úřadům zasahuje do základního práva na respektování soukromého života. Znění dohody se tak musí změnit.



Generální advokát Soudního dvora Evropské unie navrhl zamítnout žaloby na systém uprchlických kvót, které podaly Slovensko a Maďarsko. Podle jeho názoru je mechanismus přijatý v září 2015 proti vůli Slovenska, Maďarska, ale i Česka platný. Rozhodnutí generálního advokáta není pravomocné. O případu ještě musí rozhodnout přímo Soudní dvůr. Ve většině případů se ale stanoviskem řídí. Evropská komise ve středu dala Česku, Maďarsku a Polsku měsíc na to, aby začaly naplňovat kvóty na přerozdělení uprchlíků z Řecka a z Itálie. Pokud to neudělají, komise je zažaluje u Soudního dvora Evropské unie.



Ve středu prošla sněmovnou změna ústavy, která do ní zakotvuje právo občanů držet zbraně. Novela byla připravena jako reakce na evropskou směrnici, která držení některých typů zbraní omezuje. Ministr vnitra Milan Chovanec doufá, že přijatá legislativa může pomoci České republice u evropského soudu, na který se kvůli směrnici obrátil. Ústavní právník Jan Kysela se ale domnívá, že se soudce kvůli této novele na stranu Česka nepřikloní. "Nejsem jistý, jestli to na evropský soudní dvůr udělá nějaký zvláštní dojem," myslí si.



Téměř milion Poláků, kteří už delší dobu žijí a pracují ve Velké Británii, se ocitlo v nečekané nejistotě. Loňské rozhodnutí Londýna vystoupit z Evropské unie výrazně změnilo postavení cizinců na britských ostrovech. Britové chtějí omezit volný pohyb pracovní síly a ani víc než rok po referendu nikdo přesně netuší, kam ve svých omezeních půjdou. Poláci i další cizinci mají přitom v zemi rodiny, firmy i dlouhodobé projekty. Získat britské občanství i trvalý pobyt v zemi je navíc čím dál složitější.



Zákazník si sedne do auta, nechá se převézt na jiné místo a za cestu zaplatí. Podle taxikářů není mezi jejich způsobem dopravy a Uberem téměř žádný rozdíl. Přesto na Uber neplatí stejná pravidla, například co se týče licencí. Taxikářů se naposledy zastal generální advokát evropského soudního dvora. Pokud ho soud vyslechne, což bývá časté, mohl by Uber z Evropy zmizet. Před tím ale varují europoslanci, včetně těch českých. Podle nich by se tak jen omezovaly nové služby, které nabízí moderní technologie.



V České republice jsou statisíce satelitních přijímačů, které umožňují pirátský příjem satelitního vysílání. Skrze tyto přijímače sledují desítky tisíc lidí nelegálně televizní programy. Donedávna nebylo obchodování s uzpůsobenými satelitními přijímači riskantní, Evropský soudní dvůr ale rozhodl, že prodej multimediálních přehrávačů, které umožňují pirátský streaming, je protiprávní. To bude mít své důsledky i v České republice.



Drtivou většinu pasáží dohody by sice podle Soudu EU mohly za celou EU uzavřít jen Evropská komise a Evropský parlament, kvůli dvěma ustanovením je ale nutná ratifikace všemi členskými státy. To může celý proces výrazně prodloužit.



Povinné uprchlické kvóty nejsou "vhodné a ani nezbytné k dosažení sledovaného cíle". Tak Slovensko a Maďarsko hájily u Soudního dvoru EU žalobu, kterou kvůli kvótám podaly. Maďaři navíc rozhodnutí označili za diskriminační, protože sami předtím odmítli, aby migranti na jejich území byli taky přerozdělováni. Později jim přitom bylo nařízeno, že je mají z jiných zemí naopak přijmout. Kvóty měly především ulevit nejzatíženějším evropským zemím - Itálii a Řecku.



Polsko podalo u Soudního dvora Evropské unie stížnost na Evropský parlament a Evropskou radu v souvislosti se směrnicí o snižování škodlivých emisí. Podle agentury AFP to oznámilo polské ministerstvo životního prostředí. To se obává, že chystaná opatření nepřiměřeně zatíží polské farmáře. Směrnice usiluje o snížení emisí oxidu dusíku, oxidu siřičitého, jemných částic PM 2,5 a čpavku. Polské ministerstvo uvedlo, že Varšava práci na směrnici podporovala, neboť si uvědomuje nutnost omezit znečištění, jímž samo trpí. Během legislativního procesu prý ale došlo k porušení pravidel spolupráce v rámci EU a potřebné transparentnosti. Problém má především s bodem týkajícím se čpavku.