Soudní dvůr Evropské unie minulý týden rozhodl, že zaměstnavatelé mohou podřízeným za určitých okolností zakázat nošení jakýchkoliv náboženských symbolů na pracovišti. Unijní soud řešil případ dvou německých muslimek, kterým jejich nadřízení zakázali nosit hidžáb. V podobné kauze se už i v minulosti postavil na stranu zaměstnavatelů.
Polsko poslalo k Soudnímu dvoru Evropské unie žádost o zrušení předběžného opatření, které spočívá v okamžitém zastavení těžby v hnědouhelném dole Turów, píše list Gazeta Prawna.
Na dolu poblíž našich severních hranic je dokonale vidět, jakou paseku dělá nejen spalování uhlí, ale i sama jeho těžba. Jak ničí krajinu a prostředí, ve kterém žijeme.
Ochrana právního státu je pro Evropskou unii třaskavým tématem, zejména kvůli Polsku, Maďarsku a částečně i Česku. Teď navíc stojí i za sporem mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Podle některých europoslanců komise zanedbává své povinnosti, protože ještě nepoužila nový nástroj na ochranu vlády práva. Chtějí ji proto žalovat.
Evropská komise se zapojí do žaloby na Polsko, kterou Česká republika podala k Soudnímu dvoru EU kvůli rozšiřování těžby v polském uhelném dole Turów. Podle agentury Reuters to oznámila ve středu.
Soudní dvůr Evropské unie dal za pravdu bývalým i současným zaměstnancům britského řetězce Tesco ve sporu o platovou rovnost. Ženám, které pracují převážně v obchodě, se nelíbilo, že dostávají méně než zaměstnanci v distribuci, což bývají častěji muži. Čtvrteční rozsudek může podle agentury Reuters ovlivnit situaci i v jiných maloobchodních společnostech. Je konečný a nelze se proti němu odvolat.
"Proč chcete připravit mou rodinu o živobytí?" ptá se dívka se smutnýma očima na plakátech v centru Prahy a Bruselu. Slogan je součástí kampaně polské státní těžařské firmy PGE, která provozuje mimo jiné hnědouhelný důl Turów v polsko-německo-českém pohraničí. Těžaři v reklamě varují, že jeho uzavření by bylo katastrofou pro místní lidi. Česká vláda i ekologové ale na ukončení trvají.
Česká republika podá na přelomu února a března žalobu na Polsko v souvislosti s rozšiřováním těžby hnědouhelného dolu Turów. Bude požadovat zastavení těžby. Návrh podala ministerstva životního prostředí a zahraničí. Důvodem je hlavně negativní dopad těžby na hraniční regiony Hrádecko a Frýdlantsko, kde českým občanům ubývá spodní voda. Polské ministerstvo životního prostředí vyjádřilo údiv.
Software, který německá automobilka Volkswagen instalovala do svých vozů kvůli manipulaci s emisemi, byl nelegální. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Podle agentury DPA se tak pět let od vypuknutí aféry přezdívané dieselgate otevírá cesta k dalším soudním sporům, v nichž by mohla být pozice zákazníků výrazně silnější.
Zadržováním běženců v tranzitních zónách u svých hranic porušovalo Maďarsko právo Evropské unie. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU, podle něhož maďarské úřady neumožnily zadržovaným lidem účinně požádat o azyl, jak stanovují unijní právní předpisy. Budapešť letos v květnu kritizované zóny zrušila poté, co unijní soud v souvisejícím verdiktu pobyt v nich označil za zadržování bez zákonného důvodu.
Maďarský zákon, který zavádí zvláštní požadavky pro nevládní organizace financované ze zahraničí, je v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU. Pro organizace, jejichž příspěvky z ciziny překročí určitou hranici, zákon zavádí mimo jiné registrační povinnost. Stanoví i možnost uložení sankce, pokud tuto povinnost nesplní.
Maďarsko ruší tranzitní zóny na hranicích se Srbskem, kde zadržovalo uchazeče o azyl po dobu, kdy maďarské úřady posuzují jejich žádosti. Ve čtvrtek to oznámil šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyás. Soudní dvůr Evropské unie minulý týden rozhodl, že tranzitní zóny se rovnají zadržování bez zákonného důvodu a že tato praxe má skončit.
Premiér Andrej Babiš považuje za důležité, že Česko nemuselo přijímat žádné migranty a že kvóty v mezičase skončily. Podle něj není podstatné, že Česko společně s Polskem a Maďarskem prohrály spor u Soudního dvora Evropské unie. Ten dospěl k tomu, že tři visegrádské země odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily povinnosti plynoucí z práva EU.
S předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským o ohrožení státních zástupců, lenosti politiků i časech, kdy mu komunisté vyhrožovali stávkou.
Bude se Česko soudit s Evropskou komisí? Co se stane, když vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem odmítne závěry auditorů? A pokud premiér doporučením auditorům vyhoví, co bude s holdingem Agrofert? Server Aktuálně.cz nabízí odpovědi na několik nezodpovězených otázek, které provázejí konečnou verzi auditu Evropské komise, v níž auditoři konstatují Babišův střet zájmů.
Jiří Malenovský skončí v říjnu 2020 jako soudce Soudního dvora Evropské unie, kde působí od května 2004. Ministerstvo spravedlnosti vyhlásilo výběrové řízení, ve kterém bude kvůli Malenovského rezignaci hledat jeho nástupce či nástupkyni. Uchazeči se mohou přihlásit do 11. října. Bývalý soudce českého Ústavního soudu Malenovský byl ve funkci potvrzen předloni, kdy vyhrál výběrové řízení a jeho setrvání u soudu schválila vláda. Soudci jsou poté jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států unie na dobu šesti let. Devětašedesátiletý Malenovský je odborníkem na evropské a mezinárodní právo.
Soudní dvůr Evropské unie zrušil některá rozhodnutí o prodloužení unijních sankcí proti ukrajinskému exprezidentovi Viktoru Janukovyčovi a dalším šesti bývalým ukrajinským činitelům. Oznámil to unijní prvoinstanční tribunál, který je součástí Soudního dvora EU. Čtvrteční rozhodnutí se týkají sedmi Ukrajinců, jimž Evropská unie zmrazila majetek.
Soudní dvůr Evropské unie rozhodl proti Dánsku v kauze, v níž místní úřady odmítly přistěhování turecké ženy k manželovi a dětem, kteří už žili v Dánsku. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž by případ mohl vytvořit precedent pro podobné kauzy a znamená výzvu pro novou dánskou sociálnědemokratickou vládu, která slibovala omezit příliv migrantů.
Senátní petiční výbor se bude zabývat peticí proti odzbrojení, která kritizuje evropskou směrnici omezující vlastnictví zbraní a požaduje zakotvení práva na držení zbraní v ústavě. Při předání více než 100 tisíc podpisů se k jejím signatářům připojili předseda Senátu Jaroslav Kubera a senátor Martin Červíček (oba ODS).
