Nejnižší míru nezaměstnanosti měla v červnu Malta, po ní Česká republika. Nejhorší situace naopak byla v Řecku a Španělsku. Nezaměstnanost v Evropě zůstává velmi vysoká mezi mladými lidmi.
Podle Eurostatu má Česko nejvyšší podíl - 73 procent - v takzvaném vocational education na celkovém počtu tuzemských středoškoláků (upper secondary level). Nicméně zaměstnavatelé stále poukazují na nedostatek absolventů zejména z technických a řemeslných profesí.
Česká republika se v rámci Evropské unie řadí ke státům, v nichž je minimální mzda nejnižší. Poměr mezi minimální a průměrnou mzdou je v porovnání evropských států rovněž nižší. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat.
Podle porovnání HDP na obyvatele Česko už dříve předběhlo dva starší členy EU - Portugalsko a Řecko. Letos se dostalo na 85 procent unijního průměru. Horší je to podle ukazatele "skutečné individuální spotřeby" AIC, podle něhož patří Česku až 20. místo.
Rozdíly mezi cenami potravin, nápojů i cigaret v Evropské unii jsou stále výrazné. Čerstvé porovnání zveřejnil statistický úřad Eurostat. Kategorie „mléko, sýry a vajíčka“ je v Česku dokonce druhá nejlevnější.
České domácnosti platí za zemní plyn pátou nejvyšší cenu v EU, pokud zohledníme kupní sílu. Nejlevnější je v Lucembursku, nejdražší v Portugalsku. Nejlevnější elektřinu - při zohlednění různé kupní síly - mají v Evropské unii Finové, nejdražší Portugalci. Při porovnání absolutní ceny v eurech je nejdražší elektřina v Německu, nejdražší plyn ve Švédsku.
Spotřebitelské ceny v eurozóně se v dubnu meziročně snížily o 0,2 procenta. V prvním rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Poté, co byla v březnu inflace přesně na nule, se tak v dubnu země platící eurem vrátily do deflace. Podobnou situaci zaznamenali letos statistici už v únoru.
Eurozóna se v únoru nečekaně vrátila do deflace. Spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,2 procenta po růstu o 0,3 procenta v lednu, a zaznamenaly tak první pokles od loňského září. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat. Analytici podle průzkumu agentury Reuters předpokládali, že meziroční inflace v zemích eura v únoru zpomalí na nulu. K propadu přispěly ceny energií, které se meziročně snížily o osm procent. Ve všech ostatních kategoriích ceny mírně stouply. Největší nárůst nastal ve službách, kde se ceny meziročně zvýšily o jedno procento. Data by mohla zvýšit tlak na Evropskou centrální banku, aby příští týden opět uvolnila měnovou politiku.
Nejbohatším evropským regionem podle Eurostatu je vnitřní Londýn, následovaný Lucemburskem a Bruselem. Před Prahou se jako šestý umístil Bratislavský kraj, například Vídeň či Stockholm jsou ale v tabulce až za českou metropolí.
Evropská unie předloni dovezla více než polovinu z celkového objemu energie, kterou v daném roce spotřebovala. V Česku dosáhla závislost na energii z dovozu nejvyšší úrovně za poslední čtvrtstoletí, z hlediska celé EU ale i tak patřila k nejmenším, uvedli dnes evropští statistici. Nejméně závislé na energiích z dovozu je Estonsko, které dováží pouhých 8,9 procenta energií. Naopak nejvíce energií z ciziny potřebovala tradičně Malta, a to 97,7 procenta.
Šedesát procent lidí, kteří se nacházejí pod hranicí příjmové chudoby, tvrdí, že by neměli velké obtíže vyjít s příjmem, ukázala nová studie Sociologického ústavu Akademie věd.
V rodinném domě bydlí čím dál více obyvatel EU, už jsou to téměř tři pětiny. V Česku je to 46,7 procenta. Z údajů Eurostatu také vyplývá, že 70 procent Evropanů žije ve vlastním, zbytek v nájmu. Nejvyšší přelidněnost - tedy nedostatek prostoru na jednoho člena domácnosti - hlásí Rumunsko, Maďarsko a Polsko, nejmenší naopak Belgie a Kypr.
Nejvyšší míru nezaměstnanosti má stále Řecko - 24,6 procenta. Nejlépe je na tom Německo - 4,5 procenta, Česko si drží druhé místo. Ukazují to nová čísla zveřejněná statistickým úřadem Eurostat. Meziročně si nejvíce polepšilo Španělsko.
V posledních letech se výrazně zvýšil podíl obnovitelných zdrojů a ve většině členských zemí poklesly emise skleníkových plynů, ukazují data Eurostatu. V roce 2012 byly emise v EU o 17,9 procenta pod úrovní roku 1990. Evropská unie tak zřejmě bez problému splní svůj cíl snížit do roku 2020 emise o 20 procent. V Česku činil pokles dokonce 32,7 procenta.
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se v EU pohybuje v širokém rozmezí od 0,8 procenta v Praze či Horním Bavorsku až po 22,9 procenta ve španělském regionu Ceuta. Porovnání týkající se lidí, kteří hledají práci déle než rok, zveřejnil Český statistický úřad. Problém trápí hlavně jižní členské státy.
V EU se v září nezaměstnanost snížila na 9,3 procenta ze srpnových 9,4 procenta a loňských zářijových 10,1 procenta. Podobně v zemích platících eurem se nezaměstnanost ve srovnání s předchozím měsícem snížila o 0,1 procentního bodu na 10,8 procenta. Loni v září činila 11,5 procenta. Vůbec nejnižší míru nezaměstnanosti má Německo, následuje Česká republika. Naopak nejvyšší je tradičně v Řecku a Španělsku.
Chudobou nebo sociálním vyloučením je ohrožena čtvrtina občanů Evropské unie. Nejméně jich je podle nových dat Eurostatu v České republice - pouze 14,8 procenta. Přes 40 procent lidí ohrožených chudobou mají Rumunsko a Bulharsko. Celkově je v Evropské unii sociálním vyloučením ohroženo 24,4 procenta obyvatel, což je 122 milionů lidí. Ohrožení sociálním vyloučením znamená, že se dotyčný ocitl v jedné ze tří rizikových situací. Je ohrožen chudobou i po vyplacení sociálních dávek, trpí velkým materiálním nedostatkem nebo žije v domácnosti s velmi nízkou výdělečnou činností. Počet takto postižených od roku 2008 tři roky po sobě mírně stoupal a od roku 2013 prakticky stagnuje.
Spotřebitelské klesly po půl roce opět klesly, oznámil Eurostat. Analytici přitom očekávali, že zůstanou v září beze změny. Dolů je tlačí levnější energie. Cílem Evropské centrální banky přitom je, aby se meziroční růst spotřebitelských cen pohyboval těsně pod dvěma procenty.
Elektronická cigareta pomáhá při odvykání kouření. Úspěch přinesla až 14 procentům lidí, vyplynulo z průzkumu Eurostatu. Od května příštího roku se proto bude moci na elektronickou cigaretu v Evropě pohlížet jako na léčivo. Výrobek ale bude muset získat registraci u lékového ústavu a jeho výrobce předloží podrobnou klinickou studii o odvykacích účincích. Česko ale stále s přijetím nového léčiva váhá.
Bez práce bylo v červenci podle dat Eurostatu 5,1 procenta Čechů mezi 15 a 74 lety. Lépe jsou na tom jen Němci. V Řecku je bez práce každý čtvrtý.
