Podle Eurostatu v roce 2016 získalo právní ochranu v zemích EU přes 770 000 uprchlíků, zatímco o rok předtím to bylo asi 330 000 běženců. Celá EU nicméně zaznamenala od roku 2015 do roku 2016 podle evropské pohraniční agentury Frontex pokles počtu migrantů. Růst počtu lidí, kteří v unii získali azyl, tak může být podle agentury Reuters zčásti vysvětlen zdlouhavostí azylového řízení.
Ke tvorbě hrubého domácího produktu Evropské unie nejvíce přispívá Německo. Jeho podíl ovšem za posledních dvacet let oslabil. Naopak postavení české ekonomiky posílilo, ukazují nová data evropských statistiků.
Nejvyšší náklady na práci jsou v Dánsku, Belgii a Švédsku, nejnižší v Rumunsku a Bulharsku. Přestože náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2016 o téměř 76 procent, zůstávají hluboko pod průměrem EU. Naopak nadprůměrný je v Česku podíl nemzdových nákladů, tedy především odvodů na sociální pojištění.
Česká metropole se dělí o šesté místo v pořadí evropských regionů podle HDP na obyvatele. S velkým náskokem vede západní část vnitřního Londýna. Nejsilnější zastoupení na čele tabulky mají německé regiony, naopak konec tabulky patří Bulharsku.
V Evropské unii loni požádalo o azyl 1 204 300 lidí, uvedl ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Je to o něco méně než v roce 2015, kdy bylo žadatelů 1 257 000. Nicméně je to skoro dvojnásobek oproti roku 2014 s jeho 562 700 žadateli. Nejpočetnější skupinou jsou Syřané, kterých loni bylo přes 300 tisíc, pak Afghánci a Iráčané. Jde o lidi, kteří požádali o azyl poprvé. Průměrně tři z pěti takových prvožadatelů se obrátili na Německo. V České republice podle Eurostatu loni požádalo o azyl 1200 lidí. Nejčastěji šlo o Ukrajince, Iráčany a Kubánce.
S rostoucími cenami se zvyšuje tlak na Evropskou centrální banku, která ekonomiku právě kvůli nízké inflaci zásobuje novými penězi. Eurostat zároveň potvrdil také dobrá čísla z trhu práce, nejnižší nezaměstnanost v EU má stále Česko.
I po letošním zvýšení na 11 tisíc korun měsíčně patří minimální mzda v Česku k nejnižším v Evropské unii. A to i po přepočtu podle kupní síly. Nejvyšší částku nabízí Lucembursko, nejnižší Bulharsko.
V Evropské unii končí stále velké množství papíru, skla nebo plastů na skládkách. Země průměrně recyklují téměř polovinu městského odpadu. To se má do roku 2030 změnit. Podle nového návrhu Evropského parlamentu by se mělo recyklovat 70 procent odpadu z domácností, nemocnic, škol a malých firem. České domácnosti třídí přímo vzorově, jsou na šestém místě v Evropě. Většina nezpracovaného odpadu tu ale pochází z firem.
Odchod Británie z EU může přibrzdit hospodářský růst starého kontinentu. Prognózy nezaměstnanosti zůstávají ale příznivé. Poslední čísla Eurostatu ukazují, že počet lidí bez práce v unii trvale klesá. Rekordní čísla hlásí vedle Německa také Česko. Nezaměstnanost je ale pořád velkým problémem mezi jižními státy EU, kde pořád dosahuje i dvouciferných hodnot.
Hrubý domácí produkt České republiky se dostal na 87 procent průměru Evropské unie, ukazují nová čísla Eurostatu. Ze starších členských států jsme už dříve předběhli Portugalsko a Řecko, na tři procentní body se blížíme Španělsku. Česko si udržuje nejlepší pozici ze států bývalého socialistického bloku. Výrazně hůře však je na tom Česko podle ukazatele AIC – skutečné individuální spotřeby na osobu, která podle řady ekonomů lépe odráží skutečný materiální blahobyt domácností.
Ve třetím čtvrtletí letošního roku požádalo v zemích Evropské unie o azyl 360 tisíc lidí, převážně Syřanů, Afghánců a Iráčanů. Ve čtvrtek to oznámil unijní úřad Eurostat s tím, že zájem o mezinárodní ochranu v EU byl oproti předchozímu čtvrtletí vyšší o 17 procent. Od ledna do září zaregistrovaly unijní státy přes 950 tisíc nových žadatelů o azyl, drtivá většina z nich tak učinila v Německu. Na druhém místě je s velkým odstupem Itálie, následují Francie, Řecko, Británie a Rakousko. Česká republika ohlásila mezičtvrtletní nárůst pět procent: od července do září zde požádalo o azyl 290 lidí.
V zemích osmadvacítky klesla míra nezaměstnanosti na 8,3 procenta a byla nejníže od února 2009. Z členských zemí EU měla nejnižší míru nezaměstnanosti Česká republika, kde dosáhla 3,8 procenta. V celé EU bylo v říjnu bez práce 20,448 milionu lidí.
Eurostat přepočetl průměrnou cenu plynu pro domácnosti na jednotku, která se snaží vyrovnat rozdíly v kupní síle mezi státy. Nejdražší plyn mají v Portugalsku, na druhém místě je Česko. Zatímco v EU plyn výrazně zlevnil, v tuzemsku zdražil. Z porovnání cen elektřiny už vycházíme lépe.
Nejdelší pracovní život čeká na obyvatele Švédska, nejkratší na Italy, spočítal Eurostat. Česká republika je zhruba uprostřed žebříčku zemí EU.
Nová čísla Eurostatu ukazují, že závislost Česka na průmyslu je v posledních dvaceti letech stále stejná. Průmyslové firmy jsou dominantním zaměstnavatelem a na ekonomickém "výkonu" se podílejí třetinou. Důsledkem jsou třeba nižší mzdy.
Nejvyšší dlouhodobá nezaměstnanost v EU je v Řecku a na jihu Itálie, naopak dobře jsou na tom hlavně švédské regiony. V Česku tvoří dlouhodobě nezaměstnaní zhruba polovinu uchazečů registrovaných na úřadech práce.
Nejvyšší příjmy na osobu mají obyvatelé Londýna a německých regionů. Ukazují to údaje Eurostatu podle členění na územní jednotky zvané NUTS 2.
Londýn je s náskokem nejvzdělanějším regionem v EU podle podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí v produktivním věku. Praha podle Eurostatu skončila na 42. příčce z 317 regionů, což je nejlepší umístění v rámci střední a východní Evropy.
Nezaměstnanost lidí ve věku 20 až 24 let nejvíce trápí státy jižní Evropy, jako je Itálie a Řecko. Může za to kombinace ekonomické krize a nepružného pracovního trhu. Nejlépe jsou na tom naopak vyspělé ekonomiky Nizozemska a Lucemburska. Poměrně dobře je na tom i Česko.
Zatímco český hrubý domácí produkt rostl v letošním druhém čtvrtletí o 2,5 procenta oproti stejnému období loňského roku, rumunský vyletěl o šest procent. Tamní ekonomiku táhnou – stejně jako český růst – útraty domácností, čemuž pomáhá nižší sazba DPH i vyšší platy státních úředníků.
