V reakci na protesty hnutí takzvaných žlutých vest slíbil dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řadu opatření v hospodářské a sociální oblasti, které by měly přispět ke zlepšení situace obyvatel země. Hněv občanů, kteří vyšli do ulic, označil za hluboký a oprávněný. Zároveň odsoudil násilí na demonstracích a slíbil, že obnoví v zemi pořádek.
Jen žluté vesty prezidenta Macrona k rezignaci nedonutí, protesty nejsou masové, nemají jasný požadavek a jednoho vůdce. Šokující jsou projevy násilí. Ve Francii se některým skupinám lidí žije těžko, mají pocit, že se na ně zapomnělo, nemají na nájmy ve větších městech a mají problémy splatit všechny faktury, většina Francouzů cítí úzkost a nejistotu, říká Petr Janyška, publicista a bývalý velvyslanec ve Francii. Dodává, že od Macrona očekává slib navýšení minimálních důchodů a větší daně pro bohaté, aby situaci uklidnil.
Český prezident Miloš Zeman v rozhovoru poskytnutém tento týden ruské televizi NTV znovu označil protiruské sankce za zbytečné. V rozhovoru, který byl zveřejněn v sobotu, zároveň řekl, že Evropská unie nemá v současné době silného vůdce, jací jsou v Rusku, Číně nebo v USA.
Ve Francii se v sobotu podle očekávání opět rozzuřily protesty, které pořádá hnutí žlutých vest. Po celé zemi se jich zúčastnilo 136 000 lidí. Policisté při demonstracích, které se konaly čtvrtou sobotu v řadě, zadrželi 2000 lidí. Zranění utrpělo podle ministerstva zdravotnictví celkem 325 lidí. Protestující dávají najevo svoji frustraci kvůli rostoucím životním nákladům i hněv vůči prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Ten se v pondělí sejde s politiky, odboráři i zaměstnavateli a večer vystoupí s "důležitým" proslovem k národu.
Francii, a zejména metropoli Paříž, už čtvrtý víkend za sebou pohltily masové protesty. Po celé zemi se jich účastnilo 125 tisíc lidí, z toho deset tisíc v Paříži, informoval ministr vnitra Christophe Castaner. Při potyčkách s policií bylo zraněno 118 protestujících a 17 policistů.
Jeden má záznam v trestním rejstříku za napadení policisty. Dalšímu je 21 let a studuje vysokou školu zaměřenou na finance. Třetí muž je pětačtyřicetiletý rozvedený řezník. Jedno mají ale společné: jsou členy tzv. žlutých vest, francouzské protestní skupiny, která bude i tuto sobotu demonstrovat v centru Paříže.
Tisíce studentů vyrazily v pátek do ulic Paříže, aby vyjádřily nespokojenost s vládou prezidenta Emmanuela Macrona. Protest navázal na čtvrteční mnohdy násilné blokády škol, při nichž francouzská policie zadržela na 700 studentů. Podle úřadů ve čtvrtek mladí lidé házeli zápalné lahve na policisty a zapalovali popelnice i auta, uvedla agentura AFP.
Pařížské památky zavírají své brány, obchody v centru města opevňují výlohy a do ulic francouzské metropole se chystají tisíce policistů v očekávání sobotních násilných protestů, které budou dalším pokračováním současné vlny demonstrací ve Francii.
Francie o půl roku odloží plánované zvýšení daně z pohonných hmot, kvůli kterému zemi v posledních dvou týdnech zasáhla vlna protestů hnutí takzvaných žlutých vest. Oznámil to premiér Édouard Philippe. Zároveň vyzval k ukončení násilností a řekl, že spor o spotřební daň by neměl ohrožovat národní jednotu.
Ohořelá auta, zničené výlohy, kavárny, zastávky i banky, poškozený Vítězný oblouk a přes 130 zraněných. V sobotu v Paříži opět demonstrovalo hnutí žlutých vest, které protestuje kvůli vyšším cenám paliva. Pochod se ale zvrhl v násilnosti a lidé demonstrovali obecně proti vládě a prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Škody byly tak značné, že ministr vnitra Christophe Castaner nevyloučil vyhlášení výjimečného stavu. Podívejte se, co po sobě demonstranti zanechali.
Německá kancléřka Angela Merkelová má obavy z incidentu v Kerčském průlivu u Krymu. Řekla to v sobotu na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s kterým se sešla na okraj summitu velkých ekonomik G20 v Buenos Aires. S Putinem krátce jednal i americký prezident Donald Trump. Z úcty k zesnulému bývalému prezidentovi USA Georgi Bushovi staršímu ale zrušil tiskovou konferenci.
Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán se v pátek na summitu skupiny G20 v Argentině sešel s několika politiky. Byli mezi nimi také francouzský prezident Emmanuel Macron, britská premiérka Theresa Mayová, ruský prezident Vladimir Putin nebo indický premiér Naréndra Módí.
Čtyři měsíce před britským odchodem z Evropské unie potvrdil v sobotu mimořádný summit EU text dohody, kterou se má historicky první odchod členské země řídit. Schválil také politickou deklaraci popisující, jak si obě strany představují budoucí těsnou spolupráci v řadě oblastí, včetně klíčového hospodářství.
Francouzská policie použila v centru Paříže slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům protestujícím proti plánovanému zdražení pohonných hmot, hlásí média. Demonstranti, jejichž počet reportéři dopoledne odhadovali na stovky a nyní na tisíce, se i přes zákaz pokusili slavnou třídu Champs-Elysées přehradit barikádami, ale těžkooděnci je vytlačili k Vítěznému oblouku.
Francie se zbarví do svítivě žluté. Tamní motoristé plánují celonárodní protest proti rostoucí ceně pohonných hmot. Lidé, kteří se v sobotu do blokád zapojí, půjdou snadno rozeznat - oblečou si reflexní vesty, které se používají v případě nehody. Proto také francouzská média píší o protestu "žlutých vest".
Nová kauza Babišovi neuškodí. Dokud - a jestli - ho neodsoudí za dotační podvod, evropští politici nemůžou dělat skoro nic, kromě toho s ním mluvit, říká francouzský analytik Martin Michelot. Zatímco v Česku se veřejnost i politici v úterý zabývali především případem údajného únosu syna premiéra Andreje Babiše na Krym, český předseda vlády v Kodani jednal o spolupráci na evropské úrovni.
Před více než týdnem ve Spojených státech proběhly volby do Kongresu a prezident Donald Trump během té doby udělal hned několik výrazných kroků. Například se pohádal s reportérem CNN nebo vystoupil proti svému evropskému spojenci, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Mezitím se navíc čekají čistky v Trumpově týmu.
Francie a Spojené státy jsou dávnými spojenci, kteří by se vůči sobě měli chovat s respektem, vzkázal Washingtonu francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na tvrdou kritiku od Donalda Trumpa.
Země Evropské unie by podle německé kancléřky Angely Merkelové měly jednou vytvořit společnou armádu. Merkelová k tomu vyzvala během úterního projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku.
Německá kancléřka Angela Merkelová se o víkendu na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zúčastnila odhalení pamětní desky ke 100. výročí od konce první světové války. Místní žena, které je podle francouzských médií 101 let, se s nimi pozdravila a Angelu Merkelovou při tom zaměnila s první dámou Francie Brigitte Macronovou. Německá kancléřka se pokusila uvést věc na pravou míru, ale stará žena s ní dál nesouhlasila. Merkelová proto nakonec přešla do francouzštiny. "Jsem kancléřka Německo," řekla v překladu. Ať už tomu stařenka rozuměla, či ne, odpověděla: "To je fantastické!"
