Jeden má záznam v trestním rejstříku za napadení policisty. Dalšímu je 21 let a studuje vysokou školu zaměřenou na finance. Třetí muž je pětačtyřicetiletý rozvedený řezník. Jedno mají ale společné: jsou členy tzv. žlutých vest, francouzské protestní skupiny, která bude i tuto sobotu demonstrovat v centru Paříže.
Tisíce studentů vyrazily v pátek do ulic Paříže, aby vyjádřily nespokojenost s vládou prezidenta Emmanuela Macrona. Protest navázal na čtvrteční mnohdy násilné blokády škol, při nichž francouzská policie zadržela na 700 studentů. Podle úřadů ve čtvrtek mladí lidé házeli zápalné lahve na policisty a zapalovali popelnice i auta, uvedla agentura AFP.
Pařížské památky zavírají své brány, obchody v centru města opevňují výlohy a do ulic francouzské metropole se chystají tisíce policistů v očekávání sobotních násilných protestů, které budou dalším pokračováním současné vlny demonstrací ve Francii.
Francie o půl roku odloží plánované zvýšení daně z pohonných hmot, kvůli kterému zemi v posledních dvou týdnech zasáhla vlna protestů hnutí takzvaných žlutých vest. Oznámil to premiér Édouard Philippe. Zároveň vyzval k ukončení násilností a řekl, že spor o spotřební daň by neměl ohrožovat národní jednotu.
Ohořelá auta, zničené výlohy, kavárny, zastávky i banky, poškozený Vítězný oblouk a přes 130 zraněných. V sobotu v Paříži opět demonstrovalo hnutí žlutých vest, které protestuje kvůli vyšším cenám paliva. Pochod se ale zvrhl v násilnosti a lidé demonstrovali obecně proti vládě a prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Škody byly tak značné, že ministr vnitra Christophe Castaner nevyloučil vyhlášení výjimečného stavu. Podívejte se, co po sobě demonstranti zanechali.
Německá kancléřka Angela Merkelová má obavy z incidentu v Kerčském průlivu u Krymu. Řekla to v sobotu na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s kterým se sešla na okraj summitu velkých ekonomik G20 v Buenos Aires. S Putinem krátce jednal i americký prezident Donald Trump. Z úcty k zesnulému bývalému prezidentovi USA Georgi Bushovi staršímu ale zrušil tiskovou konferenci.
Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán se v pátek na summitu skupiny G20 v Argentině sešel s několika politiky. Byli mezi nimi také francouzský prezident Emmanuel Macron, britská premiérka Theresa Mayová, ruský prezident Vladimir Putin nebo indický premiér Naréndra Módí.
Čtyři měsíce před britským odchodem z Evropské unie potvrdil v sobotu mimořádný summit EU text dohody, kterou se má historicky první odchod členské země řídit. Schválil také politickou deklaraci popisující, jak si obě strany představují budoucí těsnou spolupráci v řadě oblastí, včetně klíčového hospodářství.
Francouzská policie použila v centru Paříže slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům protestujícím proti plánovanému zdražení pohonných hmot, hlásí média. Demonstranti, jejichž počet reportéři dopoledne odhadovali na stovky a nyní na tisíce, se i přes zákaz pokusili slavnou třídu Champs-Elysées přehradit barikádami, ale těžkooděnci je vytlačili k Vítěznému oblouku.
Francie se zbarví do svítivě žluté. Tamní motoristé plánují celonárodní protest proti rostoucí ceně pohonných hmot. Lidé, kteří se v sobotu do blokád zapojí, půjdou snadno rozeznat - oblečou si reflexní vesty, které se používají v případě nehody. Proto také francouzská média píší o protestu "žlutých vest".
Nová kauza Babišovi neuškodí. Dokud - a jestli - ho neodsoudí za dotační podvod, evropští politici nemůžou dělat skoro nic, kromě toho s ním mluvit, říká francouzský analytik Martin Michelot. Zatímco v Česku se veřejnost i politici v úterý zabývali především případem údajného únosu syna premiéra Andreje Babiše na Krym, český předseda vlády v Kodani jednal o spolupráci na evropské úrovni.
Před více než týdnem ve Spojených státech proběhly volby do Kongresu a prezident Donald Trump během té doby udělal hned několik výrazných kroků. Například se pohádal s reportérem CNN nebo vystoupil proti svému evropskému spojenci, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Mezitím se navíc čekají čistky v Trumpově týmu.
Francie a Spojené státy jsou dávnými spojenci, kteří by se vůči sobě měli chovat s respektem, vzkázal Washingtonu francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na tvrdou kritiku od Donalda Trumpa.
Země Evropské unie by podle německé kancléřky Angely Merkelové měly jednou vytvořit společnou armádu. Merkelová k tomu vyzvala během úterního projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku.
Německá kancléřka Angela Merkelová se o víkendu na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zúčastnila odhalení pamětní desky ke 100. výročí od konce první světové války. Místní žena, které je podle francouzských médií 101 let, se s nimi pozdravila a Angelu Merkelovou při tom zaměnila s první dámou Francie Brigitte Macronovou. Německá kancléřka se pokusila uvést věc na pravou míru, ale stará žena s ní dál nesouhlasila. Merkelová proto nakonec přešla do francouzštiny. "Jsem kancléřka Německo," řekla v překladu. Ať už tomu stařenka rozuměla, či ne, odpověděla: "To je fantastické!"
Babiš v Paříži slavil sto let od konce první světové války a zároveň neslavil 36 let od doby, již StB popsala jako podpis vázacího aktu agenta Bureše.
Osmdesát prezidentů a premiérů z celého světa včetně českého ministerského předsedy Andreje Babiše se sešlo u Vítězného oblouku v Paříži. Na vzpomínkové akci u příležitosti stého výročí konce první světové války uctili památku 10 milionů zabitých vojáků a podepsání příměří. To začalo platit v 11 hodin 11. 11. 1918. Konflikt byl jedním z nejkrvavějších v dějinách a přetvořil evropskou politiku i demografii.
Obraz českého malíře Zdenka Jandy s názvem Vizionáři a žháři předal francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi český premiér Andrej Babiš. V Paříži se účastní stého výročí oslav konce první světové války. Obraz s námětem hořící babylónské věže je osobním Babišovým darem Macronovi; Janda je premiérovým přítelem.
Americký prezident Donald Trump se v sobotu v Paříži setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Prezidenti spolu hovořili den po Trumpově kritice na adresu Macrona ve věci alianční obrany a nákladů na ni.
Francouzská policie zadržela v úterý ráno šest lidí kvůli podezření, že plánovali útok na prezidenta Emmanuela Macrona. S odvoláním na zdroj z vyšetřování o tom informovala agentura AFP, podle které mají zadržení vazby na krajní pravici.
