Popularita francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se vrátila na úroveň z poloviny loňského listopadu, kdy propuklo protestní hnutí takzvaných žlutých vest. Tento měsíc považovalo Macrona za dobrého prezidenta 32 procent Francouzů, vyplývá z průzkumu, který v pondělí zveřejnila společnost Odoxa.
Demonstrace žlutých vest trvají ve Francii už čtvrt roku. Hnutí dál vzbuzuje otázky, kam ho vlastně v politice zařadit.
Portrét francouzské političky a přeživší holokaustu Simone Veilové na poštovní schránce, přes který někdo nakreslil hákový kříž. Pařížská restaurace s nápisem Juden nebo strom, zasazený na památku zavražděného židovského mladíka, který někdo podřízl. Urážky a nábožensky motivované slovní útoky. Případů antisemitismu ve Francii přibývá. Ministr vnitra Christophe Castaner tento týden upozornil, že počet antisemitských činů loni v porovnání s předchozím rokem narostl o 74 procent na 541.
Demonstranti v pondělí odpoledne před protestovali před velvyslanectvím Francie proti rozhodnutí francouzského soudu, který zpřísnil z 18 měsíců na dva roky vězení trest pro českého řidiče Jiřího Sagana. V jeho kamionu úřady našly loni v přístavním městě Calais skupinu Iráčanů.
Několik tisíc příznivců hnutí žlutých vest, kteří vyjadřují nespokojenost s politikou prezidenta Emmanuela Macrona, vyšlo do ulic Paříže a dalších francouzských měst. Dnešní protest, který byl již dvanáctou demonstrací v řadě, je věnován více než 1 900 lidem, kteří od počátku místy násilných protestů v polovině loňského listopadu utrpěli zranění.
V Paříži a na dalších místech Francie v sobotu pokračoval už jedenáctý sobotní protest takzvaných žlutých vest. Prezident Emmanuel Macron nicméně ubral demonstracím na síle, když před deseti dny zahájil celonárodní debatu o společenských a hospodářských problémech. Francie přesto kvůli případným nepokojům nasadila 80 000 policistů - zhruba stejný počet lidí vyjádřil svou nespokojenost v ulicích během posledních dvou víkendů.
Co se děje? Británie opouští EU, Rusko staví naše občany proti demokracii, z Číny se vyklubalo ohrožení, Evropa se chvěje a Trumpovy Spojené státy ji pomalu opouštějí.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v západoněmeckých Cáchách podepsali smlouvu o spolupráci a integraci. Cílem je prohloubení spolupráce v oblastech zahraniční politiky, obrany, hospodářství nebo při integraci příhraničních regionů. Podle Macrona obě země takzvanou Cášskou smlouvou otevírají novou kapitolu spolupráce, Merkelová označila za důležitý den německo-francouzského přátelství.
V Paříži a dalších francouzských městech se už desátou sobotu za sebou demonstrovalo. Podle policie se do protestu žlutých vest zapojilo v celé zemi na 84 000 lidí, v Paříži 7000. V metropoli došlo ke střetům, zatím je 20 zadržených. Prezident země Emmanuel Macron se pokouší uklidnit vztek protestujících spuštěním celonárodní debaty o problémech země.
Nespravedlivé není to, že někdo vydělává více než jiný, ale to, že lidé nemají kvůli rodinám či místům, z nichž pochází, stejnou šanci na úspěch v životě. Podle agentury AFP to dnes řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který se v rámci celonárodní debaty o společenských a hospodářských otázkách zúčastnil setkání se starosty v jihofrancouzském městě Souillac. Série debat, která začala již v úterý a potrvá do poloviny března, je reakcí mimo jiné na demonstrace protestního hnutí žlutých vest.
Francouzský prezident Emmanuel Macron hledá recept, jak utlumit protesty žlutých vest. Ty demonstrují už dva měsíce, hlavně kvůli nespokojenosti se svou životní situací. V polovině ledna proto Macron plánuje spustit takzvanou "velkou národní debatu" o požadavcích demonstrantů. Francouzi budou moci diskutovat na internetu i přímo na setkáních s politiky.
Na východě Ukrajiny vstoupilo o půlnoci ukrajinského času (v pátek ve 23:00 SEČ) v platnost příměří dojednané v souvislosti s nadcházejícími novoročními svátky. Obě strany se už vzájemně obvinily z jeho porušování. Nejprve tak učinila ukrajinská strana a později i proruští separatisté. Zatím se zdá, že jde o lokální incidenty.
Na protesty francouzského hnutí žlutých vest přišlo v celé Francii podle vlády v poslední předvánoční sobotu 38 600 lidí. Oproti minulým pěti týdnům je účast nižší, a to i v Paříži, kde byly protivládní protesty roztříštěné a zúčastnilo se jich asi dva tisíce lidí. K protestům patří také silniční blokády, které komplikují dopravu. V pátek večer při jedné nehodě zemřel řidič a stal se desátou vedlejší obětí demonstrací. Stoupenci hnutí požadujícího zlepšení životní úrovně Francouzů demonstrují šestou sobotu v řadě.
Evropská unie vede už řadu měsíců debatu o tom, jestli by neměla mít vlastní armádu. Jestli spolupráce v NATO je dostačující. Ozývají se ale i hlasy o žoldnéřích a další kritika.
Země Evropské unie splnily rozhodnutí svých premiérů a prezidentů z prosincového summitu bloku a o půl roku prodloužily hospodářské sankce uvalené na Rusko kvůli ukrajinské krizi. Unijní opatření vůči určitým konkrétním sektorům ruského hospodářství tak nyní budou platit do konce července 2019. V tiskové zprávě to uvedla Rada EU.
V Paříži se dnes k protivládním protestům sešlo okolo 4000 členů hnutí takzvaných žlutých vest, tedy mnohem méně než v uplynulých týdnech. Preventivně bylo uzavřeno 40 ze zhruba 300 stanic metra. V metropoli bylo podle francouzských médií zadrženo 168 lidí - 110 z nich bylo vzato do vazby. Pět lidí bylo lehce zraněno. Atmosféra byla relativně klidná, ale na sklonku odpoledne policie na třídě Champs-Elysées použila vodní dělo na rozehnání zbylých protestujících. Větší počet lidí než v metropoli se dnes sešel v centru západofrancouzského Bordeaux.
Podle belgického premiéra Charlese Michela by Česko mohlo za určitých okolností přijít o členství v schengenském prostoru. Michel na summitu lídrů zemí Evropské unie v Bruselu prohlásil, že země, které odmítají být solidární v otázce přerozdělování uprchlíků, by měly být v případě, že nezmění postoj, z prostoru bez hraničních kontrol vyloučeny. Výslovně zmínil Česko a další státy visegrádské čtyřky.
Francouzské úřady se připravují už na pátou sobotu protivládních protestů hnutí takzvaných žlutých vest, jehož část neuspokojily ani ústupky, které v pondělí oznámil prezident Emmanuel Macron. Na Facebooku je ohlášeno několik demonstrací na pařížské třídě Champs-Élysées, účast na nich avizovaly tisíce lidí. V metropoli bude v sobotu nasazeno podobně jako minulý týden 8000 příslušníků bezpečnostních složek.
Protesty takzvaných žlutých vest nutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ke změně a sebekritice. Potkává ho osud mnoha dřívějších francouzských prezidentů a premiérů: jeho reformy narazily na tvrdý odpor, a tak musí volit jinou cestu.
Relativně větší protesty v Česku Sputnik nezvedne, nepřiživuje. Proč to nedělá? V Praze a dalších městech se protestuje proti Babišovi a Zemanovi.
