Ministerstvo financí navrhuje na příští rok schodek státního rozpočtu 60 miliard korun. Návrh počítá s růstem platů učitelů, zdravotníků a státních zaměstnanců, zvýšením peněz za státní pojištěnce a růstem důchodů. Miliardy navíc půjdou mimo jiné na dopravní stavby.
Anketa: Jak využít výrazné oživení české ekonomiky? V první řadě je teď čas na vyrovnaný rozpočet, zdůrazňují odborníci.
Češi vidí tuzemskou ekonomiku nejoptimističtěji od roku 1999, kdy CVVM s pravidelným sledováním začalo. Poprvé za deset let jsou Češi zároveň největšími optimisty - dosud totiž byli s domácí ekonomikou nejspokojenější Poláci.
Studie britské odborové centrály porovnala růst reálné mzdy, tedy výdělku očištěného o inflaci, v letech 2007 až 2015. Z členských zemí OECD si jednoznačně nejlépe vedlo Polsko, nejhůře Řecko a Velká Británie. Česko skončilo páté od konce.
Ke konci července evidovaly úřady práce 392 667 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných osob v červenci dosahoval 5,4 procenta, zatímco před rokem 6,3 procenta. Na jedno volné pracovní místo připadají v současné době v průměru tři uchazeči, zatímco před rokem jich bylo pět.
Průměrný Čech za hodinu "vyrobí" zboží za 15 dolarů, zatímco jeho německý kolega za dvojnásobnou hodnotu. Podle ekonomů za to může charakter české ekonomiky, která je hodně závislá a subdodavatelská. Na vině je i přílišná státní regulace, částečně i postoj samotných zaměstnanců. Jedním z řešení je důraz na inovace.
Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,2 procenta z dubnových 2,5 procenta. Pro příští rok odhad úřad také zhoršil na 2,4 procenta z předchozích 2,6 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné makroekonomické predikce ministerstva financí. Loni ekonomika rostla o 4,5 procenta. Důvodem zhoršení odhadu je podle ministerstva očekávaný postupný růst cen ropy nebo možné nepřímé dopady Brexitu. Česká bankovní asociace v nové prognóze letos očekává růst ekonomiky o 2,3 procenta a příští rok o 2,6 procenta. Česká národní banka novou prognózu zveřejní příští týden ve čtvrtek.
Hrubý domácí produkt (HDP) loni stoupl o 4,5 procenta. Česká ekonomika se také postupně přibližuje průměru Evropské unie, když HDP na obyvatele v paritě kupní síly stoupl na 85 procent průměru EU.
Čisté jmění českých domácností se zvýšilo i přes to, že zadlužení rostlo rychleji než hodnota majetku. Zatímco v roce 1995 měl každý Čech majetek v průměru za 374 tisíc korun, dnes už je to přes milion. Nejvíce majetku mají Češi v nemovitostech určených k bydlení, následuje hotovost a bankovní vklady.
K rychlému růstu přispívá podle společnosti Capgemini růst HDP, státní úspory a růst cen nemovitostí. Celosvětový růst byl o 4,9 procenta na 15,4 milionu.
Analýza společnosti Boston Consulting Group se zaměřila na kvalitu života ve více než 160 státech světa. Stejně jako před rokem se nejlépe umístilo Norsko. Z bývalých socialistických zemí střední a východní Evropy skončilo nejlépe Slovinsko. Poslední místo žebříčku obsadila Středoafrická republika.
Ze střední, východní a jihovýchodní Evropy odešlo za posledních 25 let za lepšími příležitostmi do zahraničí téměř dvacet milionů převážně mladých kvalifikovaných lidí. Ekonomika regionu by bez vlivu přesunu pracovní síly z let 1995 až 2012 rostla v průměru celkem o sedm procent rychleji, spočítal Mezinárodní měnový fond.
O návrhu má jednat tripartita 25. července. Premiér Bohuslav Sobotka již dříve oznámil, že ministerstvo práce připravuje návrh zvýšení minimální mzdy ze současných 9900 na 11 000 korun. Podle zaměstnavatelů je reálné zvýšení o 600 nebo 700 korun.
Zlepšení situace brání závislost hospodářství na cizině, vývoz výrobků bez přidané hodnoty či oslabená koruna. Ukazují to výsledky české výroční zprávy mezinárodní sítě Social Watch, která sleduje rozvoj a jeho udržitelnost. Autoři studie upozorňují také třeba na velké rozdíly v odměňování mužů a žen.
V žebříčku společenského rozvoje Social Progress Index skončilo první Finsko, nejhůře z 133 zemí dopadla Středoafrická republika. Česko stejně jako před rokem skončilo na 22. místě. Index vznikl jako alternativní ukazatel kvality života vedle hrubého domácího produktu a podobných údajů.
Růst české ekonomiky v letošním roce výrazně zpomalí a dosáhne 2,1 procenta. Předpověděla to mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service. Napřesrok pak očekává mírné oživení tempa růstu na 2,5 procenta. V loňském roce česká ekonomika podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vykázala růst o 4,5 procenta. Moody's ve své zprávě upozornila, že zlepšení rozpočtové situace v posledních letech vytvořilo v České republice prostor pro stimulaci ekonomiky a absorbování šoků. Dodala nicméně, že česká ekonomika se potýká s problémy ve struktuře pracovní síly a s omezenou inovační kapacitou, což snižuje její růstový potenciál.
Česká ekonomika loni vzrostla meziročně o 4,5 procenta a předloni o 2,7 procenta. Vyplývá to z revize ročních národních účtů, kterou ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad. Údaje o růstu ekonomiky tak úřad zlepšil o několik desetin procentního bodu, podle předchozích údajů rostl HDP loni o 4,2 procenta a předloni o 2 procenta. ČSÚ prováděl revizi národních účtů za roky 2011 až 2015 v souvislosti se změnami ve vymezení sektoru vládních institucí.
Český export překonal v roce 2015 hranici 3,9 bilionu korun a byl tak nejvyšší v historii. Rostl tempem o 7,5 procenta. Za posledních pět let jde o nárůst o 35 procent. Dovoz činil 3,5 bilionu, přebytek bilance dosáhl 426 miliard korun. Vyplývá to z analýzy exportu, kterou dnes představila Asociace malých a středních podniků. Podle dřívějších údajů Českého statistického úřadu export loni činil 3,89 bilionu korun. Mezinárodní obchod přispívá k tvorbě HDP více jak šesti procenty, což je skoro dvojnásobný nárůst v posledních pěti letech, uvedla analýza.
Nejvíce výpovědí letos rozdala společnost ZKL Hanušovice, která přišla o hlavního zákazníka. Dalším důvodem propouštění mohou být levné suroviny, ruské embargo nebo stěhování výroby. Podle ekonomů jde o přirozený jev - firmy, které nezvládnou držet tempo, se najdou i v době ekonomického rozkvětu. Najít nové místo je nyní mnohem jednodušší než ještě před pár lety, v době krizového útlumu.
Uvnitř ekonomicky nejsilnějších zemí světa se zvyšují nejen rozdíly v příjmech mezi jednotlivými regiony, ale také v kvalitě bydlení, bezpečnosti či životního prostředí. Obecně jsou se svým životem nejvíce spokojeni obyvatelé švýcarských regionů, naopak nejméně v Maďarsku.
