Nižší růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí je podle analytiků způsoben vyšší loňskou srovnávací základnou kvůli čerpání peněz z EU. V dalším čtvrtletí by mohl růst ekonomiky mírně zrychlit. Tahounem růstu zůstává rostoucí spotřeba domácností a vyšší zahraniční poptávka.
Díky velmi dobré kondici ekonomiky poroste český hrubý domácí produkt letos o 2,4 procenta. Odhaduje to ministerstvo financí, které tak zlepšilo svůj původní odhad, a to i pro další rok. Očekává také, že inflace letos dosáhne 0,5 procenta, v příštím roce stoupne na 1,2 procenta. Nezaměstnanost klesne z letošních čtyř procent na 3,9 procenta, pak už ale narazí na své meze.
Ani 25 let nestačilo na to, aby se česká ekonomika výrazněji přiblížila Německu. Teď si musí naopak hlídat záda. Dotahují ji další východní státy jako Polsko nebo třeba Estonsko. České hospodářství se přitom pohybuje na hranici svých současných možností. Posunout je výše by si vyžádalo například hlubší změny v daních a dávkách nebo větší podporu vědy a výzkumu.
Předpovědi jsou podle oslovených expertů ještě obtížnější než jindy, protože nevyzpytatelný je i sám Trump. Zamýšlené ochranářství v mezinárodním obchodě by hypoteticky mohlo mít důležité důsledky i pro Česko. Oslabení exportních firem se do budoucna může promítnout ve mzdách i zaměstnanosti.
Tržby v českém maloobchodě (bez prodeje aut) v září stouply o 4,7 procenta v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Oproti letošnímu srpnu se maloobchodní tržby zvýšily o 0,6 procenta. Vyplývá to z dnešních informací Českého statistického úřadu. Nejvyšší tempo růstu zaznamenal tradičně internetový a zásilkový prodej, který si proti loňsku polepšil o 21,5 procenta. Tržby rostly i ve specializovaných prodejnách s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci, domácnost a s farmaceutickým, zdravotnickým a kosmetickým zbožím. Lidé více nakupovali i v prodejnách potravin. Prodeje naopak klesly obchodům s počítačovým a komunikačním zařízením – o 5,9 procenta.
Svaz průmyslu a dopravy představil výsledky průzkumu o mzdových a náborových plánech zaměstnavatelů. Firmy jsou optimistické.
Index společenského rozvoje je jedním z alternativních ukazatelů k hrubému domácímu produktu (HDP) a snaží se měřit nejen ekonomický růst či ekonomiku obecně. Čelu žebříčku vévodí regiony severských zemí, jako je Švédsko, Dánsko, Finsko, boduje také Nizozemsko. Na opačném konci zůstávají bulharské a rumunské regiony. Mnoho hlavních měst, která patří k ekonomicky nejvýkonnějším (typicky Londýn), v tomto žebříčku propadlo.
Nezaměstnanost v Česku během září klesla na 5,2 procenta, před rokem dosahovala šesti procent. Volných míst je už téměř 141 tisíc – více jich bylo naposledy v srpnu 2008. Míra nezaměstnanosti klesla ve všech okresech kromě Prostějova.
Česká průmyslová produkce stoupla v srpnu o 13,1 procenta oproti stejnému období předchozího roku. Opačným tempem míří české stavebnictví. V srpnu nicméně zpomalilo meziroční pokles na 5,9 procenta.
Od začátku roku 2017 budou muset zaměstnanci automobilky Škoda v Kvasinách chodit do práce i o sobotách. Důvodem je vysoká poptávka po modelech, které se tu vyrábějí. Firma doufá, že díky osmnáctisměnnému provozu dokáže snížit poměrně dlouhé čekací doby na modely Yeti a Superb, které se vyrábějí právě poblíž Rychnova nad Kněžnou.
Podle studie skupiny Allianz stoupla čistá hodnota finančního bohatství na obyvatele v Česku na 341 tisíc korun. V celosvětovém žebříčku to je posun o dvě příčky dopředu na 26. místo. Rozdíl mezi bývalou západní a východní Evropou je však stále obrovský.
Celkem 86 procent firem však v posledním čtvrtletí letošního roku nepředpokládá změny v počtu zaměstnanců.
Ke konci srpna evidovaly úřady práce 388 474 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných klesl na 5,3 procenta.
Pod heslem Konec levné práce se dnes odboráři znovu sešli na „manifestačním mítinku“. Podle Středuly je růst reálných mezd nezbytný pro lepší výkonnost naší ekonomiky.
Červencový meziroční pokles o 14,1 procenta je podle analytiků studenou sprchou, přesto zde ale vidí několik uklidňujících faktů.
Nejvyšší představitelé G20 dali najevo přání, aby skupina, která vznikla v odpovědi na finanční krizi roku 2008, převzala hlavní roli v regulaci globální ekonomiky.
Tržby v maloobchodě bez aut se v červenci meziročně zvýšily o 5,1 procenta. Růst nicméně mírně zpomalil – z červnových 6,3 na červencových 1,6 procenta. Vývoj tržeb byl ovlivněn mimo jiné tím, že letošní červenec měl o tři pracovní dny méně než ten loňský. Oznámil to Český statistický úřad. Lidé více než před rokem utratili za nepotravinářské zboží a pohonné hmoty, naopak klesly tržby za potraviny. Dlouhodobě nejvyšší tempo růstu vykazoval internetový a zásilkový prodej. Po očištění o sezónní vlivy klesly maloobchodní tržby v červenci reálně meziměsíčně o 0,2 procenta.
Po odečtení inflace stoupla průměrná mzda o 3,7 procenta na 27 297 korun. Čtyři pětiny zaměstnanců si nyní vydělají částku mezi 11 238 a 43 752 korunami.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad. To je o 0,1 procentního bodu více, než předpokládal předběžný odhad statistiků. Ve srovnání s prvním čtvrtletím se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,9 procenta. Hlavními faktory růstu byly podle ČSÚ silná zahraniční poptávka a stabilní spotřeba domácností. Naopak negativně na růst HDP působilo významné snížení investiční aktivity, spojené zejména s poklesem stavebních investic.
Zatímco český hrubý domácí produkt rostl v letošním druhém čtvrtletí o 2,5 procenta oproti stejnému období loňského roku, rumunský vyletěl o šest procent. Tamní ekonomiku táhnou – stejně jako český růst – útraty domácností, čemuž pomáhá nižší sazba DPH i vyšší platy státních úředníků.
