Reklama
Reklama

Ekologie


Gibon
Gibon
Gibon

Gibonům hrozí kvůli člověku vyhynutí. Má to potvrzovat i nález ve staré čínské hrobce

Lebku gibona, který mohl být prvním opičím druhem vyhynulým v důsledku lidské činnosti, objevili vědci mezi ostatky ze starodávné čínské hrobky. Mezi zvířaty, která podle archeologů mohla náležet babičce prvního čínského císaře, se nacházel dosud neznámý druh gibona, který žil před více než 2000 lety. Podle vědců nález dokazuje zranitelnost populací opů, z nichž řada je v současnosti ohrožena, uvedla stanice BBC.

CODAGALERIE / Světový den oceánu / Reuters / 4
CODAGALERIE / Světový den oceánu / Reuters / 4
CODAGALERIE / Světový den oceánu / Reuters / 4

Apokalyptické požáry, tuny plastů i mizející druhy. Z oceánů se stávají odpadkové koše lidstva

Světový den oceánů, který připadá na pátek 8. června, byl oficiálně uznán OSN teprve před 10 roky, ačkoliv jej kanadské organizace International Centre for Ocean Development a Ocean Institute of Canada navrhly již v roce 1992. Loni se celém světě pořádalo více než tisíc akcí ve 118 zemích světa s jasným cílem – upozornit na důležitost podmořského světa, jeho ekosystému a boj s odpadky. Každoročně skončí v oceánu více než osm milionů tun plastů, ty se pak ve formě mikroplastů dostávají do potravinového řetězce prostřednictvím těl mořských ptáků, savců a především ryb.

Reklama
Ludvík Kunc
Ludvík Kunc
Ludvík Kunc

Čech vrátil rysy do Evropy, poslanec zavřel kožešinové farmy. Teď dostali Cenu Josefa Vavrouška

Ekologickou Cenu Josefa Vavrouška udělovanou Nadací Partnerství za konkrétní činy v oblasti životního prostředí letos převzal zakladatel vlčích a rysích hlídek Ludvík Kunc a dlouholetý poslanec a nyní ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch. Oba laureáti převzali prestižní ocenění ve čtvrtek 7. června v podvečer na půdě Senátu Parlamentu České republiky.

Reklama
Škodí smažený řízek životnímu prostředí? Experti spočítali, jaký oběd ubližuje planetě nejvíce
Škodí smažený řízek životnímu prostředí? Experti spočítali, jaký oběd ubližuje planetě nejvíce
Škodí smažený řízek životnímu prostředí? Experti spočítali, jaký oběd ubližuje planetě nejvíce

Škodí smažený řízek životnímu prostředí? Experti spočítali, jaký oběd ubližuje planetě nejvíce

Vytvořili jsme databázi ingrediencí, u kterých jsme započetli všechny vstupy a výstupy jejich produkce, říká výzkumnice Dana Kapitulčinová. Je spoluautorkou projektu Nutriční stopa. Odborníci vymysleli kalkulačku, která ukáže, jakou zátěž pro přírodu jednotlivé pokrmy představují. Nebyl to jednoduchý výpočet, museli jsme projít celý proces, kterému říkáme životní cyklus ingredience, popisuje Kapitulčinová.

Reklama
Kvůli palmovému oleji mizí přírodní bohatství. Ekologický kolaps pocítíme i my, říká Lhota
Kvůli palmovému oleji mizí přírodní bohatství. Ekologický kolaps pocítíme i my, říká Lhota
Kvůli palmovému oleji mizí přírodní bohatství. Ekologický kolaps pocítíme i my, říká Lhota

Kvůli palmovému oleji mizí přírodní bohatství. Ekologický kolaps pocítíme i my, říká Lhota

Máme to štěstí, že žijeme ve vyspělé a bezpečné zemi. Můžeme si namlouvat, že se nás ekologická krize rozvojových zemí netýká. Z médií víme o drancování přírody, o ekonomické nerovnosti, o chudobě. Často cítíme lítost, málokdy zodpovědnost. Je to problém, ale ne náš problém, říká primatolog, etolog a ekolog Stanislav Lhota v DVTV Apel. Palmový olej je jednou ze surovin, kvůli které ve jménu zisku mizí nevyčíslitelné přírodní bohatství. Půda, voda, zdroje potravin i biologická rozmanitost. Lidé díky palmovému oleji bohatnou, ale jen někteří lidé, dodává Lhota.

Reklama
Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání
Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání
Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání

Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání

Indonésie vyprodukuje denně podle balijské ekologické organizace ROLE (Rivers, Oceans, Lakes and Ecology Foundation) 130 tisíc tun plastového a pevného odpadu. Polovina končí na skládce, zbytek je spalován nebo ponechán svému osudu, což znamená, že se vlivem dešťů dříve či později dostane do vodních toků a odtud do moře či oceánu. Ostrovní země v jihovýchodní Asii je hned po Číně druhým největším znečišťovatelem plastovým odpadem na světě. Problémem je nejen slabá ekologická výchova Indonésanů, ale také nedostatečná infrastruktura.

V pivu i v medu. Mikroplasty jsou všude. Obava, že mohou škodit člověku, tu je, říká Freidinger
V pivu i v medu. Mikroplasty jsou všude. Obava, že mohou škodit člověku, tu je, říká Freidinger
V pivu i v medu. Mikroplasty jsou všude. Obava, že mohou škodit člověku, tu je, říká Freidinger

V pivu i v medu. Mikroplasty jsou všude. Obava, že mohou škodit člověku, tu je, říká Freidinger

Částice plastů se uvolňují z kosmetiky i syntetického oblečení, jsou jich plné oceány, upozorňuje Jan Freidinger z hnutí Greenpeace. Ryby si je podle něj pletou s přirozenou potravou, mikročástice na sebe navíc vážou nejrůznější toxické látky. Milovníci ryb podle vědců snědí až 11 tisíc mikroplastových částic ročně, říká. Klasických plastů může být do roku 2050 v oceánech víc než ryb. V nakládaní s plasty podle Freidingera máme velké rezervy. Jen třetina plastů ze žlutých kontejnerů se zrecykluje, zbytek většinou skončí na skládce, dodává.

Nebude máslo ani mléko. Včely vymírají. Denně se cpou řepkou a zase řepkou, říká Mikeš
Nebude máslo ani mléko. Včely vymírají. Denně se cpou řepkou a zase řepkou, říká Mikeš
Nebude máslo ani mléko. Včely vymírají. Denně se cpou řepkou a zase řepkou, říká Mikeš

Nebude máslo ani mléko. Včely vymírají. Denně se cpou řepkou a zase řepkou, říká Mikeš

Co ale stojí poslední léta za masovým vymíráním včel? Paraziti. Člověk. Kleštík včelí, který včelstva oslabuje do posledního dechu a přenáší nebezpečné viry. Bakteriální včelí mor. Brouk leskňáček úlový a zase člověk. Tohle není žádný sci-fi. V Číně je tak málo včel, že se opylování dokonce ujali sami lidé se štětečky, říká přírodovědec Martin Mikeš v dalším díle DVTV Apel.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama