Lidská populace stále více stárne, nicméně data neukazují, že by se nějak výrazně zvyšovala kvalita života prožitého v důchodu. Podle ředitele externí distribuce NN Životní pojišťovny Petra Němečka máme do budoucna zaděláno na problém, protože silné ročníky, které odejdou do penze, nebude mít kdo nahradit. "Každý si bude muset sám převzít zodpovědnost za své stáří," říká ve Spotlight+.
Většina Čechů nesouhlasí s pomalejším zvyšováním důchodů. Lidé ale zároveň většinou nechtějí sami dávat na penze více peněz prostřednictvím zvýšení daní nebo sociálního pojištění. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd, prováděného loni od konce září do začátku prosince.
Čtyřiašedesátiletá babička se stříbřitými vlasy Linda Mayová svírá volant džípu. Sjíždí z dálnice a začíná stoupat do Sanbernardinského národního parku na jihu Kalifornie. Je květen a Mayová tu stráví léto, ale ne jako turistka. V kempu nastupuje na pozici uklízečky, hlídačky a zároveň pokladní. Potřebuje pracovat.
Důchodový systém je zásadní téma. Pokud se nezmění, tak za pár desítek let spolkne pořádnou část ekonomického výkonu země. Anebo uvrhne penzisty do chudoby. Po letech příprav nyní návrh na důchodovou reformu předložila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) vládě. Hlasovat se bude o velkých změnách, podívejme se na ně podrobněji.
Potřebujeme, aby teď stát investoval do svých občanů. Rychle a hodně. Na dluh. Ušetřit ale můžeme také: když osekáme 120 miliard pofidérních dotací.
Počet lidí s penzijním spořením v tzv. třetím pilíři letos koncem září dosáhl 4,445 milionu osob, což je meziroční nárůst o 8237. Přirozený úbytek lidí v transformovaných fondech, do kterých již nemohou vstupovat noví účastníci, překonal přírůstek lidí v účastnických fondech.
Důchodový systém v Česku se loni poprvé od roku 2008 dostal ze schodku. Na penze se vybralo o 0,9 miliardy víc, než se na ně vyplatilo. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení. Do penzijního systému loni na odvodech přiteklo rekordních 405,3 miliardy korun. Důvodem je vysoká zaměstnanost a růst výdělků. Důchodový účet byl v plusu naposledy v roce 2008. Příjmy z důchodových odvodů byly tehdy o šest miliard vyšší než suma, která se vyplatila na penzích. Od roku 2009 byl systém v deficitu, který se v letech 2012 a 2013 blížil padesáti miliardám korun.
Výnosy všech osmi starých fondů, tedy penzijního připojištění uzavřeného do konce roku 2012, skončily hluboko pod inflací. Tu překonalo jen jedenáct z 27 nových fondů - zejména ty, které investují nejodvážněji.
Nová vláda ve svém programovém prohlášení píše, že sestaví tým odborníků, který by připravil důchodovou reformu. Návrh by měl podle vládního programu počítat se zachováním nynějších nároků na penze. Stanovit by měl ale i "standard plošného zabezpečení ve stáří na principu solidarity" a posílit také zásluhovost.
Průměrný věk odchodu do penze v členských zemích OECD stoupne do roku 2060 na 65,8 roku u mužů a 65,5 roku u žen.
Do konce září se 85 tisíc musí rozhodnout, jak naloží s naspořenými penězi z druhého pilíře - ten prosadila Nečasova vláda, ale Sobotkova jej nyní zrušila. Lidé většinou vydělají jen na tom, že vyvedli část peněz z povinného důchodového pojištění. Samotné zhodnocení od penzijních společností je minimální.
Lidé mají často mylné představy o pravidlech týkajících se důchodu. Česká správa sociálního zabezpečení, která je vyplácí, proto připravila seznam nejčastějších mýtů, s nimiž se zaměstnanci úřadu setkávají. Projděte si je v grafice (klikněte na úvodní fotku).
Česká správa sociálního zabezpečení zjednoduší lidem elektronický přístup k údajům. Dosud byla potřeba datová schránka. Zatím největší zájem je o osobní listy důchodového pojištění a přehled dob důchodového pojištění.
Žena nesplnila podmínky zákona o důchodovém pojištění, jehož novelizace v roce 2013 doplatky upravila. Rozhodnutí NSS předcházely dlouhé a složité spory u českých i evropských soudů. Žena se v roce 1953 narodila na Slovensku, kde studovala, žila a pracovala do roku 1996. Poté přešla k zaměstnavateli se sídlem v Praze.
Ministryně práce a sociálních věcí se chystá varovat statisíce osob samostatně výdělečně činných (OSVČ): Když nezačnete platit vyšší odvody na pojistné, čeká vás důchod na úrovni dnešních 6500 korun. Podle odhadů ministerstva si totiž až tři pětiny živnostníků a dalších podnikatelů platí jen minimální zálohy. Půjde ale jen o doporučení, zvýšení povinných odvodů ministerstvo nechystá.
Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL v říjnu prosadila zrušení hlavní části důchodové reformy, s níž od roku 2013 přišla vláda Petra Nečase. Na konci minulého týdne pak poslanci schválili také změny, které mají zatraktivnit spoření na důchod v takzvaném třetím pilíři – bývalé penzijní připojištění. Další novinky slibuje programové prohlášení vlády od roku 2017. Projděte si přehledný seznam.
Od roku 2017 by Češi měli platit povinné sociální pojištění podle toho, kolik mají dětí. Navrhované sazby odpovídají doporučení důchodové komise, potvrdilo ministerstvo práce a sociálních věcí, které dokončuje návrh zákona. Kdo má více dětí, bude platit nižší sociální pojištění. Základní sazba odvodů - pro lidi, kteří děti nemají nebo už je neživí - přitom stoupne.
Důchodová komise na konci loňského roku mimo jiné doporučila, aby manželé sdíleli své vyměřovací základy pro výpočet penze. Ženám by to kompenzovalo předchozí péči o děti, kvůli níž mají obvykle nižší důchody. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale tento návrh odmítlo, zejména kvůli praktickým komplikacím.
Poslanci potvrdili zrušení takzvaného druhého pilíře penzijního systému. Necelých 85 tisíc lidí, kteří do něj vstoupili, se k naspořeným penězům dostane na konci roku 2016. ČSSD nedala důchodové reformě z dílny předchozí pravicové vlády šanci už před jejím vznikem. Pravicová opozice nyní vládě vyčítá, že jen bourá a nemá vlastní řešení pro budoucí krizová léta. Na dílčích změnách se ale pracuje.
Loni byly výdaje na důchody o 43,4 miliardy korun vyšší než příjmy. Na pokrytí části očekávaného schodku důchodového pojištění by stát mohl použít zbytek peněz z takzvané malé privatizace - nyní 3,9 miliardy. Schválili to dnes poslanci.
Většina důchodců v Česku odchází z práce dobrovolně. Stát jim totiž nedává žádné úlevy na povinných odvodech. Pokud by to udělal, pravděpodobně by vydělal. Ukazuje to nová studie ekonomického think-tanku IDEA. Nyní se zaměstnanost starobních důchodců v Česku pohybuje kolem 13,5 procenta, což je zhruba dva procentní body pod průměrem EU a o více jak dvacet procentních bodů pod úrovní skandinávských zemí.
Rušení druhého pilíře rozdělila vláda do dvou kroků. První, který právě schválil Senát, zakazuje vstup nových klientů.
Spuštění druhého pilíře a jeho propagace přišly penzijní společnosti na zhruba 200 milionů korun.
Výpočty jsou většinou jen orientační, protože nikdo neví, jak bude fungovat důchodový systém za několik let.
Na vstup do hlavního produktu Nečasovy penzijní reformy zbývají poslední dny. Vládní koalice jej pak chce zcela zrušit.
Jak může vypadat rovný důchod? Rozhovor s Jaroslavem Vostatkem, jehož studii zmínil ministr Andrej Babiš jako možný základ nové důchodové reformy.
