Nařízení ministerstva zemědělství se vztahuje na těžbu smrků a borovic. Zákaz těžby je navržen do konce roku. Nařízení se nevztahuje například na vánoční stromky.
Švédský nábytkářský kolos začne od roku 2020 odebírat jen dřevo, které se podle něho těží ekologičtějším způsobem. V Česku se zatím takto hospodaří jen na dvou procentech rozlohy lesů. Lesníci ale novou certifikaci odmítají, podle nich je ta stávající pro Česko ideální. Nábytkáři se bojí, že přijdou o zakázky a budou muset propouštět. Obě skupiny podnikatelů se už obrátily i na premiéra.
Kolumbie řeší problém s kácením lesních porostů. Stromů výrazně ubývá od té doby, co řadu oblastí v latinskoamerické zemi opustili bojovníci FARC. Ti kácení lesů "bránili", protože je potřebovali. Sloužili jim jako velmi dobrý úkryt. Po uzavření míru a složení zbraní ale na mnoha místech v Kolumbii rozkvetl nelegální obchod s těžbou dřeva.
Mistr truhlář Pavel Svoboda z Horní Cerekve se zapsal do České knihy rekordů poté, co v Pelhřimově představil pozoruhodný dřevěný model legendárního motocyklu Jawa 250, lidově nazývaného „pérák“. Model byl vyroben v měřítku 1:1, ručně bez použití obráběcích strojů. Jediným použitým materiálem je 22 druhů dřeva. Výrobu zahájil v srpnu 2015 a po 2077 hodinách čistého času práci dokončil letos v květnu. Unikátní motocykl byl do České databanky rekordů Agentury Dobrý den zapsán 27. června.
Prohlédněte si unikátní celodřevěný motocykl Jawa 250 zvaný Pérák, který v průběhu téměř dvou let za 2077 hodin čisté práce ručně vytvářel truhlář a všeuměl Pavel Svoboda.
Státnímu podniku loni klesl zisk na 4,16 miliardy korun. Více jak polovina vytěženého dřeva bylo kalamitní.
Růst do značné míry zapříčinila nahodilá těžba za účelem zpracování seschlých, nemocných nebo polámaných stromů. Lesní pozemky se nicméně i nadále rozšiřují - loni o 1500 hektarů na 2,7 milionu hektarů, což je 34 procent celkové výměry ČR.
Pišlik připomíná větší figurku ze hry Člověče, nezlob se. Může jezdit v autech, lodích i na slonovi, dá se vystřelit z praku. Všechno je dřevěné, vyrobené ve vesničce Stará Červená Voda na Jesenicku. Figurky Václava Kvapila znají už na třech kontinentech a zájem o ně stále roste. "Fascinovalo nás, jak byly staré dřevěné hračky nádherné a bytelné. Většina dnešních hraček slouží jen k chvilkovému upoutání pozornosti, jsou levné a nic nevydrží. My nešetřili práci, materiál ani stroje," vysvětluje Kvapil filozofii pišliků.
Pišlik je minimalistický dřevěný panáček, může však nabývat konkrétních podob. Může jezdit v nejrůznějších dopravních prostředcích včetně slona. Tyhle hračky pomáhají navrhovat malé děti obou hlavních tvůrců.
V roce 2013 udělila organizace World Record Academy ocenění za nejtěsnější dům na světě Tomáši Maršíkovi a jeho manželce Kristin Donaldsonové. Ekologická stavba se pyšní také 70 centimetrů širokými stěnami z recyklovaných novin a interiérem z bambusu. Výzkumník Tomáš Maršík si stavbu natrénoval již dříve v aljašské divočině, kde postavil srub ze dřeva.
Z vtípků ze studentských let se stala nová značka na trhu s erotickými pomůckami. Tři kamarádi vyrábějí dřevěné prototypy z jabloní, švestek či ořechů. Pomůcky produkují sami s láskou, s testováním jim pomáhají kamarádky.
Dvaačtyřicetiletý muž ve čtvrtek zemřel při těžbě dřeva v obci Jívová na Olomoucku. Okolnosti případu policie vyšetřuje, řekla krajská mluvčí Irena Urbánková. "Veškeré okolnosti a souvislosti této tragické události zjišťujeme, stejně jako to, zda případně nedošlo k porušení zásad bezpečnosti práce," uvedla policejní mluvčí. Podle mluvčího záchranné služby a hasičů Zdeňka Hošáka zasahovala na místě také letecká záchranná služba. "Na místě byl nalezen dvaačtyřicetiletý muž s velmi vážným poraněním hlavy, kterému bezprostředně po pádu stromu a zavalení podlehl," uvedl Hošák. V Olomouckém kraji je to tento týden již druhý takový případ, ve středu zavalil strom muže z Přerovska.
Jeden velký strom má při pohledu shora připomínat nové ředitelství Lesů ČR. Podoba nového sídla státního podniku vychází z mezinárodní architektonické soutěže, v níž uspělo brněnské studio Chybík+Krištof.
Zájem o papírové kotoučky po startu EET výrazně stoupl, potvrzují dodavatelé. Zvýšená spotřeba znamená další výdaje pro restaurace či kavárny, lidé přitom o přebírání účtenek nemají zájem. V rámci celkové roční výroby a spotřeby papíru v Česku ale připadá na pokladní kotoučky jen zcela zanedbatelný podíl, navíc samotný papírenský průmysl využívá jen něco přes desetinu vytěženého dřeva.
Proti období první republiky vzrostla hmota stromů na dvojnásobek. Polovina vytěženého dříví se vyveze do zahraničí na další zpracování. Ministr zemědělství chce, aby se více zpracovávalo v Česku, což by mělo dopad na zaměstnanost i odvody do státního rozpočtu.
Firma Petra a s ní propojená společnost T.E.P. Holz v tendru na lesnické práce a prodej dřeva pro léta 2017 až 2021 podaly nejlepší cenovou nabídku na 15 z 48 soutěžených jednotek, a mají tak šanci získat 15 kontraktů. Předpokládaná hodnota lesnických prací, o které se soutěží, je asi 3,4 miliardy korun. O zakázky se ucházelo 36 firem.
Ještě před dvěma lety byla čáslavská pila Less & Timber kvůli vysokým dluhům jejího vlastníka před krachem. Dnes počítá zisky v milionech korun a staví novou halu na výrobu lepeného hranolu. Z rychlého obrození má radost i její nový majitel, brněnský investor a miliardář Igor Fait. Jeho Jet Investment koupil podnik na konci roku 2014 v konkurzu. Podle tehdejšího prohlášení si ho chce před případným prodejem podržet alespoň 10 let.
Podmokly - Policie na Klatovsku vyšetřuje úmrtí muže, na kterého spadl v lese strom. Muž podle předběžných zjištění policie zřejmě v lese těžil dřevo, řekla ČTK krajská policejní mluvčí Hana Kroftová. "Předběžné ohledání zatím vyloučilo cizí zavinění," řekla ČTK Kroftová. Mladý muž ve věku okolo 30 let v lese těžil dřevo. Nehoda a její tragické důsledky byly zřejmě nešťastnou náhodou.
I přes zvýšení těžby dřeva stále platí, že její hodnoty jsou nižší než množství dřeva, které v lese přirostlo. Nahodilá těžba, která zahrnuje odstraňování polomů či likvidaci stromů napadených škůdci, se na celkové těžbě podílí zhruba polovinou.
Ministerstvo zemědělství chce podporovat navyšování zpracovatelských kapacit v tuzemsku, dohodlo se na tom i s vlastníky lesů. Do roku 2030 by tak vývoz nezpracované suroviny měl klesnout o polovinu.
