Tím, že nemá ruce, se nenechá Petr Schneider omezovat. Dokáže si uvařit, rád rybaří a sám si rád zajde i do lesa na dříví: "Vidím, slyším, mohu chodit, to stačí," popisuje muž, který ohromil i americkou tiskovou agenturu.
Starobylá tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách se tento týden dostala na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Nominaci mezivládnímu výboru zaslalo Česko společně s Lotyšskem, Německem, Rakouskem, Španělskem a Polskem, které přípravy koordinovalo.
Americký řezbář slaví úspěch s nevšedním krmítkem pro veverky. Jmenuje se Oříškový bar, připomíná výčepní pult v hospodě a hlodavci si u něj mohou smlsnout na arašídech, pistáciích i mandlích. Muž ho navíc brzy začne vyrábět na zakázku.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z Indie a Polska vyvinuli novou metodu pro identifikaci různých druhů dřev a pro vytvoření databáze zejména tropických druhů dřev. Díky tomu je nyní možné lépe vystopovat jeho původ, což umožní účinněji potlačovat nelegální obchod s exotickými a vzácnými druhy dřeva. Ty se používají hlavně pro výrobu luxusního nábytku.
Státní podnik Lesy České republiky reagoval na kůrovcovou kalamitu pomalu. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Ačkoliv kůrovcová kalamita začala již v roce 2016, s plánem na systémovější řešení přišel podnik až o tři roky později. Ministerstvo zemědělství tehdy na razantnější řešení nijak netlačilo. Oproti dřívějším letům také podnik prodával dřevo méně výhodným způsobem.
Dřevěné figurky nemusí být jenom hračky, ale i interiérová umělecká díla, jak dokazuje Tereza Talichová. Ta před rokem představila svou první sérii figurek s hravým názvem Tititi. Nápad vzešel ze vzpomínek na umělecké družstvo Artěl, které vzniklo v první polovině 20. století. Série vloni získala první cenu na Designbloku a letos má šanci uspět i v ocenění Czech Grand Design.
Šumavský národní park se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží. Park potřebuje peníze na mzdy pro své zaměstnance. Zřizovatel parku, ministerstvo životního prostředí parku poskytne mimořádný příspěvek 30 až 40 milionů korun.
Těžba dřeva v Česku loni kvůli rozsáhlé kůrovcové kalamitě vzrostla o třetinu na historicky nejvyšších 25,7 milionu metrů krychlových. Drtivou většinu těžby v objemu 23 milionů metrů krychlových tvořila nahodilá těžba, kam spadají těžby kůrovcového dřeva či dřeva zničeného povětrnostními vlivy. Nejvíc je kalamitou postižena Morava. Data o loňské těžbě v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
V Česku od středy vzniknou kvůli boji s kůrovcem dvě zóny s různými stupni opatření. Veškeré síly se zaměří na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce. Na úterní tiskové konferenci to oznámili ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a náměstek ministra pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář. Na celém území státu bude nově platit možnost odložit těžbu souší, tedy stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, do konce roku 2022.
Ze dřeva se staví nejenom rodinné domy, ale i veřejné stavby – školky, školy nebo sídla firem. Ty nejlepší z Evropy přestaví Salon dřevostaveb ve dnech 9. až 10. února v holešovickém Vnitroblocku. Vybrané projekty z Česka, Polska, Slovenska a Rakouska si můžete prohlédnout v galerii.
Při těžbě dřeva v katastru obce Rychtářov na Vyškovsku v pátek odpoledne zemřel jeden lesní dělník a druhý utrpěl středně těžká zranění. Policisté nyní vyšetřují, co se stalo a zda nebyla zanedbána bezpečnost práce.
Ministerstvo zemědělství chystá novelu lesního zákona, která by umožnila rozdělit stát do tří zón podle úrovně umírání smrkových porostů zasažených kůrovcem. Území by se tak rozdělilo na nejpostiženější oblast, ve které by nemuseli vlastníci lesů těžit napadené dřevo, těžební kapacity by se tak mohly přesunout do "nárazníkové oblasti" mezi Moravou a Čechy. Dnes to na tiskové konferenci uvedl náměstek ministra zemědělství pro lesní hospodářství Patrik Mlynář.
Letos by měl podnik Lesy České republiky do Číny vyvézt několik desítek tisíc metrů krychlových smrkové kulatiny.
Když chtěl před pěti lety začít vyrábět motýlky, setkával se s nimi jen u hrstky elegánů v divadle. Dnes na ně ale šestadvacetiletý podnikatel Ctirad Sára naráží v českých ulicích každý den. A často vídá i ty dřevěné, s nimiž prorazila jeho značka BeWooden, která pomohla starším řemeslníkům najít v zaměstnání zase smysl a některé mladé přesvědčila, že i práce rukama může být "cool".
Tři pětiny loni představovala nahodilá těžba, tedy zejména odstraňování stromů napadených kůrovcem a likvidace polomů.
Porosty rychle rostoucích dřevin by byly využívané na místech, kde se ve velkém provádí kalamitní těžba.
Firma podala nejlepší cenovou nabídku na 25 ze 109 soutěžených jednotek. Má tak šanci získat nejvíce kontraktů.
Zákazem těžby zdravých stromů chtěl stát uvolnit kapacity firem, které by se tak mohly věnovat zpracování poničeného dřeva. Ministerstvo ale nakonec vyhovělo námitkám vlastníků lesů a připomínkám dalších subjektů.
Lesnické firmy vypověděly Lesům České republiky 76 procent kontraktů na lesnické práce, prodej dřeva a těžbu. Důvodem je krize na trhu se dřevem. Státní podnik nabídl firmám předčasně smlouvy ukončit a chystá se vypsat nové soutěže.
Lesy ČR využívají možností, které jim dává vyhláška ministerstva zemědělství. Po průmyslových podnicích chtějí stamiliony korun za poškozování porostů. Firmy ale platit nechtějí, jen v případě energetické skupiny ČEZ se u soudů řeší spory za stovky milionů korun.
