Vtipem, chytrými zápletkami i rafinovanou představivostí, které jsou neodmyslitelnou součástí jejích detektivních příběhů, přitahuje spisovatelka Agatha Christie už několikátou generaci čtenářů. Desítky knih o tajemných vraždách jí vynesly přezdívku první dáma zločinu a její jméno se stalo synonymem pro kvalitní napínavé čtivo.
Nový díl úspěšné detektivní ságy Riana Johnsona, režiséra a scenáristy nominovaného na Oscara, slibuje dosud nejnapínavější a nejtemnější případ charismatického detektiva Benoita Blanca v podání Daniela Craiga.
Jsou plné napětí, zvratů a dávají detailně nahlédnout do zákoutí lidské mysli. Kriminálky jsou součástí televizní kultury už celé dekády a nic se na tom nemění ani dnes. Neuplyne rok, aby se na obrazovkách neobjevila nová porce detektivních seriálů. Proč nás přitahují jako magnet?
Jen těžko byste hledali lepší mentorku, která by vás naučila napsat dokonalou detektivku. Agatha Christie, královna detektivního žánru, se vrací ve virtuální podobě v unikátním projektu BBC.
Detektivky patří v Česku k nejoblíbenějším žánrům, a to jak v knižní, tak filmové podobě. Napětí a záhady máme jako národ rádi. V následujícím kvízu si můžete otestovat vlastní detektivní vlohy a podle tří indicií zkusit odhalit, o kterém více či méně známém detektivovi je řeč.
Během výslechů policejní vyšetřovatelé nesledují jen, co podezřelá osoba říká, ale také jakým způsobem dané informace sděluje. Zaměřují se například na držení těla, gestikulaci, pohyby očí nebo tón hlasu. A jak policie pozná, že vyslýchaný lže? Na to přináší odpověď galerie různých forem výslechů, díky které se stanete zkušenými filmovými nebo seriálovými detektivy.
"V zakázaným území dělej si, co chceš," zpívala Zuzana Michnová ze skupiny Marsyas. Zhruba do stejné doby, kdy píseň vznikla, tedy vrcholné normalizace, avšak do ještě zakázanějšího území bere čtenáře ve své nové krimi próze Petra Klabouchová.
Anomie. Stav, ve kterém přestávají platit pravidla a vytrácí se veškerá morálka. V dlouho očekávané novince Roberta Galbraitha alias J. K. Rowlingové je to nejen leitmotiv vyprávění, ale také přezdívka klíčové postavy. Dvojici detektivů kniha zavádí na okraj společnosti, do hned několika líhní nenávisti. Dlouho je tam nechává zmatené, napjaté a nakonec trochu zaskočené. Stejně jako čtenáře.
Tvůrci do seriálů téměř neobsazují postavy národnostních nebo sexuálních menšin, ženy zase často zobrazují velmi stereotypně, říká pedagožka z Masarykovy univerzity Iveta Jansová, která se specializuje mimo jiné na české kriminální seriály. "Lidé, kteří kriminálky sledují hodně, mohou mít pocit, že je ve světě mnohem více násilí, než ve skutečnosti je," upozorňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
České vydání své knihy Otázka viny pokřtil toto úterý v pražském Paláci knih Luxor norský autor detektivek Jørn Lier Horst. Bývalý vyšetřovatel v debatě uvedl, že byť už se živí jen psaním, s policisty je stále v úzkém kontaktu. Vystupuje v televizním pořadu typu českého Na stopě a občas jde s bývalými kolegy na kávu.
Harry Hole už po nikom pátrat nechtěl. Norský detektiv a odborník na odhalování sériových vrahů měl v plánu pomalu se upít k smrti v Los Angeles. Na začátku nového románu norského spisovatele Joa Nesbøho se odsud vrací kvůli vraždě dvou mladých žen.
Šest francouzských cen César včetně té pro nejlepší film získala zádumčivá detektivka Noc 12. Od uplynulého čtvrtka ji promítají česká kina. Vyšetřování hrozivého zločinu v ní podněcuje k úvahám o mužích, kteří nenávidí ženy.
Detektivky britské spisovatelky Agathy Christie budou v angličtině nově vycházet v přepracované verzi s jinak naformulovanými pasážemi, které používaly nekorektní výrazy spojené s rasou a etnicitou. Drobné změny textu se týkají detektivních příběhů se slečnou Marplovou a Herculem Poirotem napsaných v letech 1920 až 1976.
V letech 1962 až 1964 bylo v americkém Bostonu zavražděno 13 žen. Dodnes není nade vši pochybnost jisté, kdo to udělal. O to víc zločiny přitahují filmaře. Nejnověji se na ně zaměřuje krimi film Bostonský škrtič, který lze vidět ve videotéce Disney+.
Velkou část života zasvětila politice a se těšila na klidný důchod strávený na venkově s manželem. Na nicnedělání si ale po náročném zaměstnání kancléřky zvyká jen obtížně. Nakonec se Angela Merkelová připlete k vyšetřování vraždy a po vzoru slečny Marplové se stane amatérskou detektivkou v důchodu. Celovečerní komedie bude mít premiéru 21. března na německé stanici RTL.
Na světové premiéře krimi thrilleru o londýnském detektivovi Johnu Lutherovi vyslovil jeho představitel Idris Elba naději, že v případě úspěchu založí novou franšízu. Přání by se mu stále mohlo naplnit. Přes rozpačité reakce kritiků je Luther: Pád z nebes po prvním víkendu nejsledovanějším filmem také na českém Netflixu.
Kdyby mohl, Lars Kepler by dělal odstavce uprostřed každé holé věty, aby vyprávění ještě zrychlil. Švédská dvojice manželů Ahndorilových, jejíž pseudonym odkazuje na autora úspěšné knižní trilogie Milénium Stiega Larssona a renesančního astrologa Johannese Keplera, si ale ve svých románech musí vystačit s odstavci po téměř každé tečce, aby neporušila pravidla členění textu.
"Baví mě odskočit si k něčemu novému. V pohádce je stejně jako v kriminálce boj dobra se zlem a je tam napětí, má to stejné principy," říká Peter Bebjak, režisér vánoční novinky Krakonošovo tajemství i řady detektivních seriálů včetně Případů 1. oddělení. "Krakonoše jsem vždycky vnímal víc negativně než vy, jako někoho, kdo vás chytí a potrestá, k tomu ještě jeho sojka bonzačka," dodává.
Geniální televizní hrdinové jsou často podivíni. Nezajímají se o vnějšek, působí jako trhani či šílenci. Sherlock Holmes v podání Benedicta Cumberbatche ukázal, že sociopaté mohou být stejnou měrou neodolatelní jako nesnesitelní. Detektivní série Případy podivuhodné Marty, jejíž předposlední epizodu právě uvedla platforma Voyo, jde dál. Ukazuje, že genialita se člověku může prostě přihodit.
Po dvouleté odmlce se na obrazovky vrací temperamentní mladá adeptka detektivního řemesla, aby ve viktoriánském Londýně vyřešila svůj první opravdový případ. Hrdinka amerického filmu Enola Holmesová 2, který lze vidět na Netflixu, přitom všem ve svém okolí dělá potíže a zároveň se do nich sama dostává.
„Dobrý příběh poznáte už od první stránky. Je to podobné, jako kdyby vás někdo pozval do svého obýváku,” říká norský spisovatel Jo Nesbø. „Chci psát věci, o kterých si myslím, že budou zajímat pár mých přátel. Kdybych si představoval, že oslovuji čtenáře ve více než sto zemích, asi bych se zbláznil. Takže se pořád snažím zapůsobit na ty dva chlápky, což není lehké.”
Detektivku o 345 stranách s názvem Reykjavík vydala Islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová. Je to její prvotina. Šestačtyřicetiletá politička, která vede islandskou vládu od roku 2017, vystudovala literaturu a detektivkám se věnovala i ve své diplomové práci.
Norský detektivkář Jo Nesbø své knihy nemá dlouhodobě rozplánované. Často se ráno probudí s nápadem a zvláštním pocitem, že díky myšlence na vraždu ho čeká skvělý pracovní den. Za výhodu spisovatelské dráhy považuje, že může zůstat v posteli o půl hodiny déle, přemýšlet a nazývat to prací, uvedl v úterý, když v Praze představil svou novou knihu.
Už jako puberťák se toužil stát kriminalistou. K vysněné profesi nakonec přičichl až oklikou díky herectví – třeba když ztvárnil kapitána Plíška v minisérii Devadesátky. To, že se vyšetřováním vražd nemohl živit, nesl Martin Finger těžce. Sklon k melancholii zdědil po matce, která trpěla depresemi. Jak se svěřil v rozhovoru, právě na ni myslel, když se ujal role zlomeného muže v novém filmu Slovo.
Na Českou televizi se začátkem září vrací seriál Případy 1. oddělení. Nová řada divákům odhalí kauzu vraha pražských taxikářů i příběh muže, který zneužil metanolové aféry, aby se zbavil manželky. Režisér Peter Bebjak, který natočil už letošní hit Devadesátky, v rozhovoru popisuje, jak se od 90. let změnilo podsvětí na Slovensku, jak se člověk stane zločincem i v čem se kriminálka podobá pohádce.
Autorovi vynesl cenu Zlatá dýka a vysloužil si přirovnání k americké jižanské klasice Jako zabít ptáčka od Harper Leeové. Detektivní román Dvě klikaté cesty, v pořadí třetí delší próza Toma Franklina, za oceánem vyšel před 12 lety. Teď jej ve vynikajícím překladu Davida Petrů publikovalo Argo.
