„Dobrý příběh poznáte už od první stránky. Je to podobné, jako kdyby vás někdo pozval do svého obýváku,” říká norský spisovatel Jo Nesbø. „Chci psát věci, o kterých si myslím, že budou zajímat pár mých přátel. Kdybych si představoval, že oslovuji čtenáře ve více než sto zemích, asi bych se zbláznil. Takže se pořád snažím zapůsobit na ty dva chlápky, což není lehké.”
Detektivku o 345 stranách s názvem Reykjavík vydala Islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová. Je to její prvotina. Šestačtyřicetiletá politička, která vede islandskou vládu od roku 2017, vystudovala literaturu a detektivkám se věnovala i ve své diplomové práci.
Norský detektivkář Jo Nesbø své knihy nemá dlouhodobě rozplánované. Často se ráno probudí s nápadem a zvláštním pocitem, že díky myšlence na vraždu ho čeká skvělý pracovní den. Za výhodu spisovatelské dráhy považuje, že může zůstat v posteli o půl hodiny déle, přemýšlet a nazývat to prací, uvedl v úterý, když v Praze představil svou novou knihu.
Už jako puberťák se toužil stát kriminalistou. K vysněné profesi nakonec přičichl až oklikou díky herectví – třeba když ztvárnil kapitána Plíška v minisérii Devadesátky. To, že se vyšetřováním vražd nemohl živit, nesl Martin Finger těžce. Sklon k melancholii zdědil po matce, která trpěla depresemi. Jak se svěřil v rozhovoru, právě na ni myslel, když se ujal role zlomeného muže v novém filmu Slovo.
Na Českou televizi se začátkem září vrací seriál Případy 1. oddělení. Nová řada divákům odhalí kauzu vraha pražských taxikářů i příběh muže, který zneužil metanolové aféry, aby se zbavil manželky. Režisér Peter Bebjak, který natočil už letošní hit Devadesátky, v rozhovoru popisuje, jak se od 90. let změnilo podsvětí na Slovensku, jak se člověk stane zločincem i v čem se kriminálka podobá pohádce.
Autorovi vynesl cenu Zlatá dýka a vysloužil si přirovnání k americké jižanské klasice Jako zabít ptáčka od Harper Leeové. Detektivní román Dvě klikaté cesty, v pořadí třetí delší próza Toma Franklina, za oceánem vyšel před 12 lety. Teď jej ve vynikajícím překladu Davida Petrů publikovalo Argo.
Většina lidí si Velikonoce spojuje s příchodem jara, zajíčkem nebo koledováním. Pro obyvatele Norska je však významnou součástí těchto svátků påskekrim, v překladu velikonoční krimi. Norové čtou o Velikonocích víc detektivek než jakýkoli jiný národ.
Nenechme se zmást tím, že román Ze sídliště nedávno vydalo nakladatelství Odeon v prestižní řadě Světová knihovna. Šestačtyřicetiletý Dán Jonas T. Bengtsson napsal standardní a kvalitní skandinávský thriller. Ano, je to žánrová literatura. Nic na tom nemění, že má nejednoznačnou zápletku, naléhavý společenský kontext a po pravdě v ní vydrží pátrat jen ten největší gauner.
Knihy Aleny Mornštajnové nezískávají respektované literární ceny, možná z toho důvodu, že se příliš dobře prodávají. Vloni vydané Prameny Vltavy, které napsala Petra Klabouchová, asi dopadnou podobně. Tentokrát ovšem proto, že jde o pouhou žánrovou literaturu. Detektivkám se přece ceny nedávají.
„Spousta lidí si Ivana Jonáka pamatuje, navíc se ta proměna klukům z maskérny povedla, takže asi proto to přilákalo tolik pozornosti. Až je mi to trochu trapný,” říká herec Michal Novotný, který se v seriálu ČT Devadesátky proměnil v kontroverzního podnikatele. „Nikdy jsem nechodil do dramaťáku nebo do divadla, ale jeden učitel mi řekl, že jsem taková huba prořízlá, ať zkusím DAMU,” dodává.
Sametová revoluce nepřinesla jen naděje v lepší budoucnost, ale i vzestup podsvětí, které svobodu chápalo po svém. Do doby, kdy se titulky novin plnily vraždami a mafiáni policistům dlouho unikali, se teď vrací krimi série Devadesátky. V rozhovoru na ni vzpomíná bývalý šéf pražské mordparty Josef Mareš, který se na novince České televize podílel jako scenárista a byl u vyšetřování známých případů.
Dvojnásobná držitelka Ceny Jiřího Marka za nejlepší detektivní knihu roku Michaela Klevisová měla obavy, jak čtenáři přijmou její román Prokletý kraj.
Hned v úvodu filmové detektivky Marco, kterou od čtvrtka promítají česká kina, čeká fanoušky svérázného komisaře Carla Mørcka změna. V pátém dílu série podle knižních Případů Oddělení Q dánského spisovatele Jussiho Adler-Olsena došlo ke kompletnímu přeobsazení protagonistů.
Před třemi desítkami let vznikla Policie České republiky z českých složek tehdejší Veřejné bezpečnosti. Formálně tak zanikl policejní sbor vytvořený úřady komunistického režimu krátce po skončení druhé světové války. Ten naopak po převzetí moci komunisty v roce 1948 nahradil prvorepublikové četnictvo i státní a obecní policii.
Skot Peter May, jeden z nejúspěšnějších současných autorů, situoval už několik detektivek na jih Španělska. V prostředí, které má dobře odpozorované, se teď odehrává také jeho nejnovější kniha Tichá smrt, nedávno vydaná v českém překladu Lindy Kaprové.
Policistka Mare Sheehanová takřka neodloží lahev piva. Ať už se v zákulisí tělocvičny chystá na připomínku své hvězdné středoškolské basketbalové kariéry, nebo jen ventiluje obtížné soužití s matkou a zbytkem rozpadlé rodiny, usrkává, aby zahnala břímě nelehkého osudu, které na ni naložil život v ospalém městečku Easttown.
Trochu urputně se tradici české kriminální komedie snaží oživit režisér Jan Hřebejk, tentokrát podle scénáře novináře Janka Kroupy a Jana Drbohlava. V detektivním seriálu Boží mlýny, který v neděli začíná vysílat Česká televize, spravedlnost dostihuje konexemi chráněné pražské podnikatele vždy až díky partičce, jež miluje převleky.
Česká televize v pondělí večer začíná vysílat kriminální seriál Hlava Medúzy. Po prvních dvou dílech případná očekávání rychle opadnou.
Nedávno vydaná povídková kniha Michala Sýkory nazvaná Nejhorší obavy trochu klame. Dvě ze tří povídek mají přes 100 stran a horší spisovatel by je nepochybně natáhl na samostatný román.
Ženskou a akční variaci příběhů detektiva Sherlocka Holmese nabízí film Enola Holmesová, který je nově k vidění na Netflixu. Přestože vypráví o nezávislosti a samostatnosti, diváky za příliš samostatné nepovažuje.
