Podle studie, kterou zveřejnila frakce zelených v Evropském parlamentu, švédská firma využívá mezer v daňových pravidlech některých evropských zemí. "Platíme daně zcela v souladu s národními i mezinárodními daňovými pravidly," tvrdí ale firma.
Prezident Miloš Zeman udělil svou první milost. Jméno omilostněného ale nesdělil. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová se domnívají, že jméno muže, kterého omilostnil prezident Miloš Zeman, má být veřejné. Zemanův předchůdce Václav Klaus zveřejňoval celá jména omilostněných, Václav Havel jen iniciály. Udělení milosti je podle ministra spravedlnosti srovnatelné s rozsudky soudů, které veřejné jsou. "Je to určitě důležité také kvůli tomu, aby sami občané mohli kontrolovat, komu ve skutečnosti byla ona milost udělena,“ řekla Aktuálně.cz Wagnerová.
Revolucí v boji proti daňovým únikům nazývá ministr financí Andrej Babiš start elektronické evidence tržeb, tedy modernější verze registračních pokladen. Zákon ve středu konečně schválili poslanci, když utnuli obstrukce opozice. Projděte si odpovědi na nejčastější otázky ohledně této nové povinnosti.
Poslanecká sněmovna ve středu s největší pravděpodobností schválí přes velký odpor opozice vládní návrh zákona o elektronické evidenci tržeb, který zavádí pro všechny podnikatele povinnost evidovat elektronicky veškeré tržby. Zatímco autor zákona, předseda ANO a ministr financí Andrej Babiš, označuje tento zákon za důležitou součást boje proti daňovým únikům, opozice tvrdí, že zákon přinese likvidaci řady živnostníků.
Poslanecká sněmovna schválila přes velký odpor opozice vládní návrh zákona o elektronické evidenci tržeb, který zavádí pro všechny podnikatele povinnost evidovat elektronicky veškeré tržby. Zatímco autor zákona, předseda ANO a ministr financí Andrej Babiš, označuje tento zákon za důležitou součást boje proti daňovým únikům, opozice tvrdí, že zákon přinese likvidaci řady živnostníků.
Soud bude opět rozhodovat o vzetí Shahrama Abdullaha Zadeha, pocházejícího z Íránu, do vazby. Krajské státní zastupitelství v Brně ve středu podalo příslušný návrh, důvodem je mezinárodní zatykač, který na Zadeha jeho původní vlast vydala. O návrhu na vazbu musí soud rozhodnout do 24 hodin. Zadehovi hrozí za daňové úniky v ČR 13 let vězení, kvůli této kauze byl 22 měsíců ve vazbě. Po pondělním propuštění na kauci 150 milionů Kč ho hned zadržela policie kvůli zatykači, který souvisí s někdejším Zadehovým obchodním sporem v Dubaji.
Centrální banka se chystá na zavedení registru účtů všech lidí a firem v Česku. Nová databáze zrychlí prolomení bankovního tajemství a ušetří čas policistům či tajným službám. Zákon z dílny ministra financí Andreje Babiše začne reálně fungovat zřejmě až od ledna 2018.
Jednotka pro boj proti daňovým únikům, takzvaná Daňová kobra, za dobu své činnosti od června 2014 zabránila daňovým únikům za 4,1 miliardy korun. Řekl to policejní prezident Tomáš Tuhý. "Zřízení Daňové Kobry se ukázalo jako správný a efektivní krok vlády, jak účinně bojovat proti daňovým únikům a daňové kriminalitě," řekl premiér Sobotka.
Íránec Zadeh obžalovaný z miliardových daňových úniků opustil v pondělí kolem 15:00 vazební věznici v Brně-Bohunicích. Soud ho propustil na kauci 150 milionů Kč, vzápětí však policie Zadeha znovu zatkla, pravděpodobně na žádost jiného evropského státu, kde je trestně stíhán. Proces začne v březnu v Brně. Spis uvádí, že cizinec s 15 lidmi připravil ČR na daních při obchodech s pohonnými látkami o 2,5 miliardy korun. Hrozí jim až 13 let vězení. Kauce 150 milionů korun je patrně nejvyšší, jakou dosud soud v Česku přijal.
V daňových únicích se každoročně ztrácejí miliardy eur. Nedávná studie europarlamentu uváděla, že takové přesuny zisků znamenají každoroční ztráty až 70 miliard eur (1,9 bilionu Kč). Země osmadvacítky, které budou muset s dnes představenými návrhy souhlasit, by si podle představ unijní exekutivy měly o nadnárodních firmách vyměňovat daňové informace. Členské státy tak budou mít informace, které jim umožní určit, kde jsou rizika vyhýbání se daňovým povinnostem. Tím by měly lépe zaměřit i své daňové kontroly.
Jedná se o reakci na zjištění, že k daňovým únikům dochází i u dodání plynu a elektřiny, a to zejména formou karuselových obchodů, kde zatím daňové úniky detekovány nebyly, uvedlo ministerstvo financí. Ke změně dojde od února.
Vláda ve středu schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která podnikatelům nařizuje podávat takzvané kontrolní hlášení. Zákon přitom neplatí ani čtrnáct dní. Ministr financí Andrej Babiš přiznal, že sankce nastavené v zákoně byly příliš přísné. Finanční úřady budou díky navrhované změně moci některé pokuty odpouštět.
V Brně ve středu měl začít soud s patnácti lidmi obžalovanými z daňových podvodů při obchodech s palivem. Stát na daních podle obžaloby přišel o 2,3 miliardy. Hlavou skupiny byl údajně podnikatel Shahram Abdullah Zadeh, kterého loni v březnu policie zatkla v luxusním apartmánu pražského hotelu Hilton. Za propuštění z vazby nabízel soudu kauci 80 milionů korun, brněnský krajský soud ji ale stanovil na rekordních 100 milionů korun. Středeční jednání však nakonec soud odročil.
Kriminalisté z týmu Kobra zaměřeného na daňové zločiny vypočítali škodu způsobenou Česku na 112 milionů korun. Podezřelá skupina podle vyšetřovatelů založila řetězec firem, s jehož pomocí předstírala obchodní transakce. Policisté tvrdí, že obvinění vystavovali fiktivní faktury za práci, která nebyla provedena.
Krejčíř připravil stát na daních při obchodech s naftou o 522 milionů korun. Uprchlý podnikatel již protestoval u Nejvyššího soudu, tam ale s dovoláním neuspěl. Podle soudu nešlo o normální obchodní praktiky. Krejčířovo jednání vykazovalo "zcela zjevné znaky běžného kriminálního počínání," uvedl soud. Krejčíře řeší i soudy v Jihoafrické republice: nyní rozhodují, jaký mu dají trest za pokus o vraždu, únos a pokus o přechovávání narkotik.
Švýcarské banky se mohou vyhnout trestnímu stíhání, když odtajní přeshraniční aktivity, které americkým držitelům účtů pomáhaly skrývat jmění a příjmy před americkými finančními úřady. V programu fungujícím od roku 2013 už odvedly na pokutách přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard korun). Ve středu se takto s americkými úřady dohodly čtyři další bankovní domy.
Zákon, který nařídí podnikatelům podávat kontrolní hlášení o dani z přidané hodnoty, začne platit už v lednu. ODS požadovala, aby se start odložil o rok - podnikatelé prý nejsou připravení a navíc nebyl přijat zákon o elektronické evidenci tržeb, která s ním souvisí. Poslanci vládní koalice ale na změnu nepřistoupili.
Olomoucký krajský soud v úterý vynesl rozsudek nad lihovou mafií, kterou řídil Radek Březina a která za patnáct let svého působení okradla stát na daních o téměř sedm miliard korun. Všechny obžalované uznal soud, kterému předsedá Eduard Ondrášek, vinnými z krácení daně. Radek Březina, který se přiznal, že celou skupinu řídil, a sám prohlásil, že očekává nejvyšší trest, si odsedí 13 let vězení. Březinovi, který je od svého zatčení ve vazbě, propadne také majetek. Jeho mladšímu bratrovi, který s vyšetřovateli spolupracoval a díky kterému se policistům podařilo případ rozkrýt, udělil soud čtyři roky vězení. Na místě se odvolali dva odsouzení, zbytek si vzal čas na rozmyšlenou.
Výhodný daňový režim mohl být podle předběžného názoru komise v rozporu s unijními pravidly pro poskytování státní podpory. McDonald's nemusel na základě dvou daňových rozhodnutí lucemburských úřadů z roku 2009 platit v Lucembursku daň z příjmu.
Kauza podnikatele Romana Vaškůje a jeho údajných kompliců se vrací ke krajskému soudu. Rozhodl tak Vrchní soud v Olomouci, podle kterého je rozhodnutí předčasné, rozsudek je nepřezkoumatelný a nejasný.
