Kauza podnikatele Romana Vaškůje a jeho údajných kompliců se vrací ke krajskému soudu. Rozhodl tak Vrchní soud v Olomouci, podle kterého je rozhodnutí předčasné, rozsudek je nepřezkoumatelný a nejasný.
Čtvrtina senátorů se podepsala pod ústavní stížnost proti kontrolnímu hlášení k DPH, které začne platit od začátku roku 2016. Podle senátora Ivo Valenty nejde jen o další byrokratickou zátěž, ale i o průlom do soukromí "velmi široké skupiny obyvatel". Opatření by mělo podle ministerstva financí pomoci v odhalování zejména organizovaných daňových úniků, například u takzvaných karuselových obchodů.
Čeští hoteliéři chtějí, aby "soukromí hostitelé" - služby jako Airbnb - měli stejné povinnosti jako oni. Jde hlavně o hygienické a požární předpisy, ale také placení daní a hlášení hostů. Rozmach levného sdíleného bydlení prý připravuje tradiční hotely a penziony o zákazníky. Mluvčí Airbnb je ale přesvědčen, že Airbnb nikoho nelikviduje.
Sněmovna schválila dohodu s Monackým knížectvím o výměně informací v daňových záležitostech. Měla by pomoci v boji s daňovými úniky. Monako je jedním z daňových rájů. Česko bude mít možnost požádat monacké úřady o informace, které potřebuje pro stanovení daní a jejich úhradu, případně k vyšetřování nebo stíhání daňových trestných činů. Senát už dohodu schválil loni v prosinci. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že v budoucnu lze očekávat díky uzavření dohody snížení objemu a rozsahu daňových úniků a tím i posílení příjmů státního rozpočtu. V letošním 3. čtvrtletí působilo v tuzemsku 59 firem s vlastníkem z Monaka, proti konci loňského roku jich bylo o 13 méně.
Většina podnikatelů v pohostinství plánuje příští rok zvýšit ceny. Odůvodňují to náklady spojenými s evidencí tržeb. Vyplývá to z velké ankety Hospodářských novin. Ministr Andrej Babiš ale tvrdí, že náklady budou zanedbatelné. Od evidence tržeb si slibuje o 10 miliard ročně vyšší výběr daní. Podle Babišovy náměstkyně Hornochové budou skutečným důvodem zdražení dosud nepřiznávané tržby.
Upozorňovat na dopady a problematiku daňového krácení a postupy podvodníků má komiks, jehož hlavní postavou je fiktivní podvodník Daněk Krátil. Snahou ministerstva je apelovat na běžné občany, kteří se proti daňovým podvodům mohou bránit například vyžadováním daňových dokladů či nepřijímáním nabídek práce načerno.
Firmy obchodovaly mezi několika státy EU, v Česku požadovaly vyplacení nadměrného odpočtu od státu. Podvodu se účastnily i firmy s ročním obratem v řádech miliard korun, vlastněné zahraničními osobami, řekl bez dalších podrobností mluvčí ministerstva financí. Předmětem obchodů byly mimo jiné komodity obchodované na energetických trzích.
Policisté z Daňové Kobry obvinili 18 lidí z krácení daně při obchodech s pohonnými hmotami se škodou 1,4 miliardy korun. Hrozí jim až deset let vězení. Při zásahu zajistili policisté 30 milionů korun a na zajištění dalšího majetku pracují. Takzvanou Kobru tvoří policisté, celníci a specialisté finanční správy, kteří dříve pracovali samostatně. Tým funguje od loňského června. Za první rok existence podle policie zabránil daňovým únikům za 1,9 miliardy korun a obvinil přes 200 lidí.
Po šesti letech od zatčení soud očistil bývalého spolupracovníka Davida Ratha Filipa Bušinu, kterému hrozilo až desetileté vězení za stomilionové daňové úniky. Soud řekl, že jeho vina nebyla jednoznačně prokázána. Bušina podíl na únicích, za které ale soudce Krajského soudu v Praze Robert Pacovský poslal do vězení několik jeho dřívějších partnerů, odmítal, stejně jako to, že padělal své maturitní vysvědčení.
Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz se letos v Česku ve stínové ekonomice "protočí" zhruba 614 miliard korun, tedy dvakrát tolik, než během loňského roku vyplatil stát na starobních důchodech. Skryté aktivity jsou typické hlavně pro odvětví, v nichž probíhají menší hotovostní platby. Podíl šedé ekonomiky na českém HDP činí 15,1 procenta, meziročně ale klesá.
Lihový boss Radek Březina znovu před soudem plně doznal svou vinu. Očekává také, že dostane nejvyšší možný trest. Březina dodal, že sice nepopírá, že množství nelegálního lihu bylo masivní, s uváděným množstvím ale nesouhlasí. Odmítl také, že by měl někde ukryté miliony, jak se prý tvrdí. Před soudem vypočítal, že po veškerých investicích do zařízení a ostatních výdajích měl zisk zhruba 20 korun na litr alkoholu.
Česko žádalo zavedení přenesené daňové povinnosti u všech služeb v hodnotě nad 10 000 eur. Podle Evropské komise ale toto opatření není možné aplikovat na velké části nebo celou ekonomiku, uvedl dnes Český rozhlas. Kromě žádosti Česka odmítla Evropská komise stejný požadavek Rakouska, Bulharska a Slovenska.
Klasické bezhotovostní platby jsou pro státní správu výrazným spojencem v boji proti daňovým podvodům. Stát si ale podle náměstkyně ministra financí musí ohlídat některé novinky. Příkladem bezhotovostních plateb, které finanční úřady nevítají s nadšením, jsou elektronické peněženky, virtuální měny nebo takzvané inkasní společnosti využívané k daňovým únikům.
Zavedením elektronické evidence tržeb začne podle náměstkyně ministerstva financí Simony Hornochové elektronizace státní správy, která povede k postupnému snižování počtu státních zaměstnanců. Hlavním cílem přechodu na nový systém je podle ní to, aby krácení daní přestalo být bráno jako právo či standard. Kritici projektu ale trvají na tom, že na kontrolu podnikatelů má stát dost nástrojů už teď.
Íránec s českým občanstvím Shahram Abdullah Zadeh může z vazby na svobodu, pokud do deseti dní zaplatí kauci 100 milionů korun. Rozhodl o tom brněnský krajský soud. Muž je podezřelý z daňových úniků při dovozu pohonných látek, při nichž podle vyšetřování vznikla škoda 2,5 miliardy korun. Policie ho zadržela před 19 měsíci v Praze.
Některá opatření proti nelegálnímu trhu s lihem, která zavedl český stát po metanolové aféře z podzimu 2012, nejsou příliš efektivní a černý trh stoprocentně nezastavila. Připouštějí to i celníci, někteří výrobci alkoholu a nově i Nejvyšší kontrolní úřad. Celníci si stěžují na to, že jich je málo. A také na chatrné zákony. Marně například prosazují řešení daňových úniků: aby firmy zaplatily spotřební daň z lihu už v ceně kolků, jako je to u cigaret. Likérky by pak neměly motivaci vykazovat fiktivní zničení kolků, protože by si daňově nepomohly. Podle lihovarníků by to ale bylo likvidační.
Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil výsledky prověrky celních úřadů. Po metanolové aféře stát zavedl například pásky s novými ochrannými prvky na lahve s alkoholem nebo povinnost umístit kamery do míst, kde se lahve s lihovinami označují. Podle NKÚ jsou ale dohled nad páskami i možnosti využití kamer nedostatečné. Nedostatečná je podle NKÚ rovněž kontrola denaturace, tedy znehodnocení lihu určeného pro technické účely, aby se nedal použít k výrobě nápojů.
Daňová Kobra obvinila 16 lidí a tři firmy z krácení daně z přidané hodnoty při obchodech s mědí se škodou až 400 milionů korun. Obviněným hrozí až deset let vězení, přičemž sazba se může ještě o třetinu zvýšit, protože pachatelé podle kriminalistů působili jako organizovaná zločinecká skupina. Kobra za první rok existence podle policie zabránila daňovým únikům za 1,9 miliardy korun a obvinila přes 200 lidí.
Státní zástupkyně Soňa Bělohlávková chce pro obviněného Filipa Bušinu trest 7,5 roku. V závěrečné řeči uvedla, že se vina prokázala. Bušina čelí s dalšími 13 lidmi obžalobě ze stamilionových daňových úniků. Obžaloba tvrdí, že Bušina byl součástí skupiny organizující stamilionové daňové úniky. Podle státní zástupkyně skupina vyváděla pomocí fiktivních faktur peníze a zakládala "nastrčené" firmy. Vyšetřovatelé vyčíslili škodu na více než 630 milionů korun.
Filip Bušina čelí s dalšími 13 lidmi obžalobě ze stamilionových daňových úniků. Jeden z obviněných zmizel a trestní stíhání je s ním vedeno jako s uprchlým. Obžaloba tvrdí, že Bušina byl součástí skupiny organizující stamilionové daňové úniky. Podle státní zástupkyně Soni Bělohlávkové vyváděla pomocí fiktivních faktur peníze a zakládala "nastrčené" firmy. Vyšetřovatelé vyčíslili škodu na více než 630 milionů korun. Většině z podezřelých hrozí až desetileté vězení. Soud případ řeší od loňského listopadu.
