Pokud potřebuje stát vyrazit peníze z bank, může je zavalit rozvojovými projekty, které slíbily financovat. Nebo může upravit podnikové berně. Jednorázový nájezd na finanční ústavy je ale aktem čirého zoufalství. A ve výsledku se nevyplatí vůbec nikomu.
Senioři, studenti a matky nebo otcové na rodičovské si často přivydělávají na dohodu o provedení práce. Pokud ale výdělek přesáhne deset tisíc korun měsíčně, musí z něj zaplatit zdravotní a sociální pojištění. Limit je už deset let stejný, i když ceny za tu dobu vzrostly. Podle ekonomů by se hranice mohla zvýšit alespoň na 15 tisíc. Vláda změnu podporuje, poslanci by ji mohli předložit na podzim.
Vláda bude příští týden rozhodovat o zavedení mimořádné daně v Česku. Takzvaná windfall tax nedopadne na všechny firmy, zisky v době vysoké inflace má zdanit pouze vybraným podnikům z energetiky či bankovnictví. Ekonomové ovšem tomuto záměru státu, jak získat peníze navíc, příliš nevěří. Podle nich zavedení daně vyvolá na českém trhu nejistotu a donutí firmy zdanění různými způsoby obcházet.
Výdaje a příjmy státu dlouhodobě nelícují a mimořádné sektorové berně na tom vůbec nic nezmění. Pokud chce vláda "podojit" ČEZ nebo banky, může to udělat chytřejším, méně škodlivým způsobem.
Japonsko řeší opačný problém než Česko. Místní vláda hledá způsob, jak mladé lidi přimět, aby pili více alkoholu. Zjistila totiž, že jí ve státním rozpočtu prudce klesly příjmy z jeho zdanění. V kampani nyní obyvatele žádá, aby jí posílali nápady, díky kterým by si alkoholické nápoje mezi dvacátníky a třicátníky mohly znovu získat popularitu.
„Veřejné rozpočty potřebují mimořádné příjmy, protože mají mimořádné výdaje. Nelze všechno řešit jen šetřením. Tohle je dobrý způsob, jak další příjmy získat,” říká poslanec KDU-ČSL Michael Kohajda k úvahám vlády o zavedení daně z mimořádných zisků energetických firem a bank. „Některé sektory mají zisky bez toho, aniž by se o to zasloužily. Rádi bychom viděli nějakou míru solidarity,” dodává.
Americký Senát schválil návrh zákona, který podle členů Demokratické strany prezidenta Joea Bidena přinese zásadní pokles emisí skleníkových plynů, sníží ceny léků pro seniory a přiměje korporace a bohaté jedince platit více na daních. Nyní soubor opatření míří do Sněmovny reprezentantů, kde má Bidenova strana většinu.
Španělská prokuratura požaduje trest více než osmi let vězení a pokutu 23 milionů eur pro popovou zpěvačku Shakiru za údajné daňové úniky ve výši 14,5 milionu eur v letech 2012 až 2014 . Poté, co zpěvačka ve středu odmítla přistoupit na dohodu s prokuraturou, skončí její případ velmi pravděpodobně u soudu.
Část kabinetu chce uvalit speciální daň na některé podniky, část ne. Část chce zvyšovat odvody i lidem, část ne. Místo aby ministři nejistotu tlumili, šponují ji co nejvýše.
Vláda schválila návrh ministerstva financí, který má rozšířit okruh živnostníků využívajících režim takzvané paušální daně. Návrh počítá se zvýšením limitu příjmů, které žadatelé o vstup do jednotné daně musí splňovat, a to z jednoho na dva miliony korun. Podle odborníků ale bude daň pro některé profese natolik výhodná, že se znovu rozšíří zakázaný švarcsystém, tedy práce na živnost jen "na oko".
V případu krácení daní a praní špinavých peněz se škodou zhruba 700 milionů korun policie navrhla podání obžaloby. Stíhání čelí jedenáct lidí, podle dřívějších informací je mezi nimi podnikatel František Savov. Kriminalisté ukončili vyšetřování po osmi a půl letech.
Na dani z příjmu právnických osob stát loni nejvíce získal od Škody Auto, a to 4,5 miliardy korun. Na druhém místě žebříčku, který sestavuje ministerstvo financí, je Česká spořitelna s 3,1 miliardy korun, loni se umístila první. Třetí skončila tento rok Generali Česká pojišťovna s 2,6 miliardy korun zaplacených na dani z příjmu.
Už jen necelý den mají živnostníci na to, aby vstoupili do nového režimu paušální daně. Poslední den na podání žádosti je totiž 10. ledna. Nově ji mohou využít živnostníci s příjmy až do dvou milionů korun. Někteří jednotnou daní ušetří i desítky tisíc korun ročně. Na naší kalkulačce zjistíte, zda se vám vyplatí.
Nejpozději do 2. května musí osoby samostatně výdělečně činné, které podávaly papírové daňové přiznání, odevzdat na sociální správu a zdravotní pojišťovnu také přehledy o příjmech a výdajích za rok 2021. Zároveň se tak i dozví, jaké zálohy mají nově platit.
