„Daň z mimořádných zisků je naprosto nespravedlivá. Banky žádné mimořádné zisky nemají. Jsou srovnatelné s rokem 2019, tedy s dobou před pandemií,” říká ředitelka České bankovní asociace Monika Zahálková. „Výnos 33 miliard, který vláda očekává, je nereálný. Ve skutečnosti to bude maximálně třetina. Návrhy, kterými by banky státu přinesly zhruba 50 miliard ale vládou vyslyšeny nebyly,” dodává.
Daň z mimořádných zisků neboli válečná daň je dalším krokem vlády Petra Fialy (ODS), kterým se kabinet otáčí zády k podnikatelskému sektoru. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí daňový expert Michal Jelínek. Opatření, které minulý týden schválili poslanci, mělo podle něj cílit na konkrétní firmy spíše než na celá odvětví. Některé z nich teď mohou dělat maximum pro to, aby se dani vyhnuly.
I když se vládní strany na poslední chvíli dohodly na tom, jakou daň z mimořádných zisků ve sněmovně prosadí, spory mezi nimi nekončí. Přicházejí s odlišnými názory na to, jak pomoci stále zadluženější státní pokladně. Premiér Petr Fiala opakovaně slibuje, že jeho vláda daně zvyšovat nebude. Ekonomická rada vlády ale tvrdí, že tento slib je nereálný a bude nutné snížit výdaje a zvýšit příjmy.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V pátek ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Koalice se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) shodla na podobě daně z mimořádných zisků. Řekl to v pátek po jednání zástupců všech pěti koaličních stran. Některé pozměňovací návrhy budou staženy, konkrétní Stanjura nebyl. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob řekl, že stáhne svůj návrh, aby v roce 2023 platila sazba 60 procent a v následujících letech sazba 40 procent.
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové. Podle ní je za vetem Zemanova nespokojenost se škrty v rozpočtu Lán kvůli manipulaci zakázek. Sněmovna podle ní Zemanovo veto přehlasuje.
"Bez zvýšení příjmů do státního rozpočtu to nepůjde. Povedeme proto diskusi i o zvýšení daně z příjmu. Jako lidovci jsme v minulosti prosazovali progresivní zdanění. Je to ale složitá věc pro debatu i uvnitř koalice. Obecně si myslím, že v mimořádné situaci má platit princip postavený na solidaritě těch, kteří solidární mohou být," říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka
Souhlas s nižším daněním hazardu v krizových časech, kdy erár hledá každou korunu a zavádí sektorové berně, by se měl stát tím posledním omylem, kterého se ministr financí Zbyněk Stanjura ve funkci dopustil.
Koaliční Piráti nakonec neuplatní svůj pozměňovací návrh, který by zavedl daň z mimořádných zisků už pro letošní rok. Ve sněmovně to v úterý oznámil předseda pirátského klubu Jakub Michálek v rozpravě nad druhým čtením vládního daňového balíčku, do kterého chce vláda novou daň vložit.
Vláda evidentně propadla bludu, že si může dovolit držet nízké daně i vysoké výdaje. Začíná vážně ohrožovat budoucnost republiky.
Česká vláda potřebuje získat do státního rozpočtu peníze pro boj s drahými energiemi. Poslouží jí k tomu mimořádná daň, jež výrazně dopadne na firmy, kterým současná krize vynáší nejvíce. Zdanění minulý týden získalo konkrétní obrysy, oslovení analytici je ovšem označují za krátkozraké a nesystémové. Opakovaně varují, že se firmy "zařídí" a své zisky v příštích letech raději co nejvíce omezí.
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok, vyplývá ze středečního jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace.
Nová premiérka Liz Trussová vede Velkou Británii teprve měsíc, ale už zažívá jednu z nejhorších krizí. Popularita vládnoucích konzervativců se propadla o desítky procent, hodnota libry klesla na rekordní minimum a lidé se bojí o svou budoucnost. Šéfka vlády sice tvrdila, že ji její vlastní popularita nezajímá, nakonec ale musela kvůli protestu spolustraníků otočit v klíčové otázce rozpočtu.
Česká bankovní asociace nabízí podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a přinesla by státu až 50 miliard korun. Návrhy zahrnují podporu dostupného bydlení financováním Státního fondu dopravní infrastruktury, dopravních projektů, pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou.
