Rusko posílilo svou leteckou základnu Hmejmím v Sýrii o několik bombardérů Su-24 a Su-34. Znásobilo tak podporu syrské armády poté, co na začátku minulého týdne zkolabovalo příměří. Syrský režim spolu se svými spojenci minulý týden obnovil boje ve východním Aleppu, kde zahynulo přes 300 lidí. Rusko se do syrské války zapojilo přesně před rokem. Při jeho náletech zahynulo na 9 tisíc lidí.
Spojené státy podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova svou kritikou kazí šanci na mír v Sýrii. OSN podle něj jen zhoršuje vztahy západních zemí s Moskvou. Lavrov tak reaguje na prohlášení, která o víkendu padla na půdě Rady bezpečnosti OSN. Rusko bylo západními diplomaty obviněno, že prodlužuje syrskou krizi a dopouští se válečných zločinů.
Oblasti severosyrského města Aleppo, které jsou v držení opozičních sil, v sobotu ráno opět bombardovala letadla. Nová vlna náletů byla podle tamních zdrojů opět velmi intenzivní. Mezi oběťmi je 25 až 50 civilistů. Ofenziva v Aleppu začala ve čtvrtek a ohrožuje poslední zbytky naděje na obnovení příměří v Sýrii. Rusko a Spojené státy vyjednaly 9. září zastavení palby mezi bojujícími stranami v Sýrii. Příměří se prakticky zhroutilo po pondělním útoku na humanitární konvoj, při němž zahynuly dvě desítky lidí.
Plán o společném boji Ruska a USA proti teroristům v Sýrii zřejmě ztroskotal. Na konvoj, který měl dovézt zásoby civilistům do Aleppa, zaútočila neznámá letadla, podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) syrská či ruská, což následně popřel Kreml. Washington a Moskva se přitom na příměří mezi válčícími stranami dohodly teprve minulý týden. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý prohlásil, že existuje pouze malá naděje, že se pokusí obnovit v Sýrii příměří. John Kerry zase naznačuje, že Rusko nemá svého spojence Asada pod kontrolou. Poslední vývoj v Sýrii ukazuje, že USA a Rusko mají v zemi rozdílné zájmy.
Klid zbraní v Sýrii, který dojednaly Spojené státy a Rusko, se daří až na ojedinělé incidenty dodržovat. Kreml nicméně nabádá Američany k tomu, aby uplatnili svůj vliv a přiměli ozbrojené skupiny, které ho porušují, aby zastavily boje proti syrským vládním jednotkám. Podle nich právě tyto skupiny mohou narušit zahájení mírového procesu v zemi. Příměří vítá i Saúdská Arábie, která podporuje rebely bojující proti režimu Bašára Asada.
Příměří, které v Ženevě minulý týden dojednaly USA a Rusko, má začít platit od pondělního západu slunce. Bojující strany se do té doby snaží posílit svá postavení a stupňují střety. Příměří s výhradami přijala značná část ozbrojené opozice i režim prezidenta Bašára Asada. Dohoda se ale nevztahuje na teroristické organizace. Vypadla z ní i Fronta dobytí Sýrie, jejíž předchůdkyně Fronta an-Nusrá se až donedávna hlásila k al-Káidě. Umírnění povstalci přitom se zmíněným uskupením mnohdy spolupracují během bojů proti Asadovým jednotkám i proti džihádistům z teroristické organizace Islámský stát.
Celkem 73 humanitárních organizací, které pomáhají se situací v Sýrii, přerušilo spolupráci s OSN. V otevřeném dopise adresovaném Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) uvedly, že jim vadí zásahy vlády syrského prezidenta Bašára Asada do rozdělování pomoci v obléhaných oblastech.
Osmdesát zraněných, dva mrtví. To je podle agentruy AP bilance posledního útoku chemickými zbraněmi, k němuž podle protirežimních aktivistů došlo v úterý v severosyrském Aleppu. Nejde přitom o ojedinělou záležitost. Používání chemických zbraní se neštítí ani armáda prezidenta Bašára Asada, ani islamisté.
Bývalí spolužáci dnes jednapadesátiletého Syřana Ahmada Alrazzouka se složili, aby mu pomohli. Jejich tehdejší kamarád z pražské vysoké školy musel kvůli válce opustit syrskou vesnici, kde žil i s rodinou, a utéct do Libanonu, kde nemůže sehnat práci. Nyní se jeho bývalí spolužáci snaží, aby on i jeho rodina dostali vízum do Česka. "Nějaké uprchlíky stejně budeme muset přijmout. Budou procházet prověrkami, školením z českých reálií. Tady máme chlapa, který nosí zmijovku, české reálie i češtinu zná a je vysokoškolák," argumentují.
Nejméně patnáct civilistů zemřelo v Aleppu při náletech syrské armády. Letectvo zaútočilo barelovými bombami. Režim prezidenta Bašára Asada získal po čtyřech letech kontrolu nad městem Darája nedaleko Damašku. Turecké letouny pro změnu zasáhly v Sýrii domy civilistů a pozice, které drží bojovníci napojení na Demokratické síly Sýrie (SDF). K útoku došlo ve vesnici jižně od města Džarábulus, oznámila agentura Reuters s odvoláním na koalici SDF, kterou podporují Spojené státy.
Obyvatelé Daráji, jednoho z nejsužovanějších syrských měst, se po čtyřech letech obléhání dočkali evakuace. Syrští povstalci se na ní dohodli s armádou prezidenta Bašára Asada.
Zpráva organizace Amnesty International postavená na vzpomínkách 65 přeživších vězňů Asadova režimu odhaluje mučící metody a nelidské podmínky v syrských věznicích. Podle organizace v nich od počátku občanské války, která vypukla v březnu roku 2011, zemřelo 17 723 zadržených lidí. Mučení bylo podle ní uplatňováno rozšířeným a systematickým způsobem na všech civilistech, u kterých existovalo podezření z protirežimního postoje.
Obyvatelé syrského města Rakka jsou bez vody. Nálety v centru radikální organizace Islámský stát (IS) zasáhly místní vodárnu.
Britský list The Guardian přišel se zjištěním, že muslimským uprchlíkům na řeckém Lesbu jsou k podpisu podstrkovány deklarace konverze ke křesťanství. Někteří z běženců, kteří jsou v táboře drženi na základě dohody EU s Tureckem, si stěžují na necitlivý přístup humanitárních pracovníků. K přijetí jiného náboženství je přemlouvali během ramadánu, tedy nejsvatějšího islámského měsíce.
Na syrského města Aleppo zaútočila islámská organizace An-Nusra. Při ostřelování zemřelo více než 40 lidí a kolem stovky dalších jich bylo zraněno. Ruské zdroje také tvrdí, že na syrské vládní síly u Aleppu, kde se objevily i turecké jednotky, zaútočilo přes tisíc radikálů. V Sýrii bylo v únoru dojednáno příměří mezi vládou a ozbrojenou opozicí, které se ale netýkalo teroristických skupin jako Islámský stát a An-Nusra. Od dubna ale prakticky už neplatí ani mezi signatáři dohody kvůli obnoveným bojům.
Do dlouhodobě obléhaného damašského předměstí Darája se po třech a půl letech dostal první konvoj s humanitární pomocí. Infomoval o tom místní Červený kříž. Podle OSN konvoj přiváží léky, kojenecké mléko nebo nutriční výrobky. Ve městě jižně od syrské metropole začalo ve středu ráno platit 48hodinové příměří, uvedl server BBC. Situaci v Daráji koncem dubna OSN vyhodnotila jako "krajně děsivou", na 4000 lidí trpí nedostatkem vody a jídla a nemají ani přístup k lékům. Elektřina nefunguje přes tři roky. OSN tvrdí, že syrská vláda ignorovala řadu žádostí, aby byla do obklíčeného města vpuštěna humanitární pomoc. Konvoj do Daráji zamířil už minulý měsíc, syrské jednotky ho ale zadržely.
Teroristé z Islámského státu jsou v defenzivě. Musí se bránit nejen u Damašku či Fallúdži. Terčem nové operace se stala jejich metropole - syrská Rakká. Útočí na ni kurdští bojovníci. To se ale nelíbí vlastně nikomu. Turci, Syřané a Iráčané se obávají kurdské expanze. Američané pro změnu varují před možnými národnostními střety.
Ozbrojené střety mezi povstalci v Sýrii si v pondělí vyžádali 50 obětí. Oznámila to syrská organizace ochránců lidských práv (SOHR). Bilance mrtvých se týká pondělních bojů organizace Džajš Islám proti soupeřům ze skupin Fajlak ar-Rahman a Džajš Fustát. Džajš Islám je zapojena do syrských mírových rozhovorů, které organizuje OSN. Fajlak ar-Rahman neboli Legie milosrdných se považuje za umírněnou skupinu, která se odmítla podřídit Džajš Islám.
Do syrské Daráji u Damašku ve čtvrtek dorazí první humanitární pomoc od roku 2012, odkdy jsou 4000 lidí v obležení vládních jednotek. Informoval o tom mluvčí Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Pawel Krzysiek. Situaci v Daráji koncem dubna OSN vyhodnotila jako "krajně děsivou", protože lidem došly potraviny a léky. Světový program pro výživu v březnu oznámil, že lidé jsou v Daráji nuceni jíst trávu. OSN v březnu odhadovala, že se pomoc zatím dostala jenom k 30 procentům Syřanů žijících v oblastech obléhaných jak vládními jednotkami, tak povstaleckými oddíly. Důvodem bylo to, že vláda nedala povolení pro vjezd konvojů.
Čísla potvrzují opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) i zdroje z obou stran konfliktu - vládních jednotek i rebelů. Bojuje se ale také v jiných částech země, například východně od Damašku. O půlnoci místního času vypršela dohoda o klidu zbraní. Pro Sýrii bylo v únoru vyjednáno příměří, které je od konce dubna porušováno.
