Vůdčí představitel Fronty dobytí Sýrie i jeho syn zahynuli při náletu mezinárodní koalice pod vedením Spojených států v Sýrii. Kde přesně k náletu došlo, radikálové neupřesnili. V zemi má platit již týden příměří, za jehož dojednáním stály Rusko a Turecko. Z porušování klidu zbraní se vzájemně obviňují syrský režim a opozice.
Boje o údolí Barada nedaleko syrské metropole Damašek ohrožují příměří, které na základě dohody mezi povstalci a vládními silami mělo platit až do konání mírových rozhovorů v Kazachstánu tento měsíc. Rebelové jsou odhodláni obnovit mírová jednání až v případě, že bude zcela dodržováno příměří. Podle nich v údolí žijí stovky tisíc civilistů, jejichž životy jsou ve vážném ohrožení.
Na většině území Sýrie panuje klid a příměří, které platí od konce loňského roku, není porušováno. Tvrdí to opoziční zdroje, i přestože syrská armádní letadla tuto neděli útočila na několika místech v zemi. Syrská agentura SANA informovala také o sebevražedném útoku v provincii Latákíja.
Ruské letectvo provedlo tři nálety na pozice Islámského státu (IS) v oblasti syrského města Al-Báb. V Sýrii platí příměří, které se ale radikálů netýká. O ruském útoku informovala turecká armáda, která v této oblasti bojuje několik dní. Podle ní při ruských leteckých operacích přišlo o život 12 členů IS. Turecko bojuje v Sýrii od srpna s cílem pomoci porazit radikální IS. Přišlo od té doby o více než 30 vojáků, dalšího ztratilo v minulých 24 hodinách podle agentury Reuters při útoku IS v oblasti Azraku Al-Báb v provincii Aleppo poblíž turecké hranice. Do tamních bojů je zapojeno také turecké letectvo, které podle zprávy zničilo 17 objektů používaných IS a zlikvidovalo 26 radikálů.
Prezident Putin ve čtvrtek prohlásil, že zbrojní firmy by měly "maximálně využít rostoucího zájmu o ruské zbraně, jež se osvědčily v Sýrii". Na setkání s vedením ruského ministerstva obrany také řekl, že raketová vojska musí být schopna spolehlivě prolomit veškeré existující i budoucí systémy protiraketové obrany.
Ze syrského města Aleppo poletí do Česka na léčení sedm tamních dětí. Do země by měly dorazit na začátku roku 2017. Vybere je humanitární organizace Syrský arabský červený půlměsíc, působící přímo v Aleppu. Město se stalo symbolem syrské občanské války, za poslední čtyři roky v něm zahynuly tisíce lidí. Většinu města nyní kontroluje armáda, věrná prezidentu Bašáru Asadovi. Ve východním Aleppu, donedávna kontrolovaném povstalci, ale stále panuje obří humanitární krize.
Konečné dobytí Aleppa je už jen otázkou dnů. Nebude to však znamenat, že skončila i syrská občanská válka – záleží, jak se zachovají zahraniční spojenci jednotlivých válčících stran. Saúdská Arábie, Katar a další země Perského zálivu pravděpodobně zesílí dodávky zbraní a financí sunnitským islamistickým radikálům válčícím proti Asadovi. Na straně Asada zůstane šíitský Írán a Rusko, jeho klíčový spojenec. Zatím ale není jasné, jak zareagují na dobytí města Spojené státy.
Boje v kdysi nejlidnatějším syrském městě Aleppu končí. Armáda prezidenta Bašára Asada obsadila podle posledních zpráv všechny důležité čtvrti východní části města, která byla čtyři roky významnou základnou syrských protivládních povstalců. S nimi tam žily desetitisíce civilistů, kteří nyní čekají na evakuaci. Porážka povstalců dělá tečku za krvavou a brutální občanskou válkou. Obyvatelé východního Aleppa žili několik posledních měsíců v nepopsatelných hrůzách. Řada z nich zůstane dlouho zapsaná v paměti nejen Syřanů, ale taky lidí na Západě.
Evropská unie nerozšíří sankce vůči syrskému režimu. "Prioritou je ochrana civilistů všude v Sýrii, v této chvíli ale především v Aleppu," prohlásila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. "Situace (v Sýrii) není pozitivní a povzbuzující, mohu-li použít eufemismus. Ke konci války bude potřeba politický proces, sdílení moci v Damašku," uvedla. EU je jednotná v otázce nutnosti humanitární pomoci lidem v Sýrii, ovšem stále není možný přístup do východní části Aleppa.
Syrským vojákům se v Aleppu podařilo získat pod svou kontrolu další čtvrtě. Vojsko v Aleppu dlouhodobě hlásí vojenské úspěchy na úkor povstalců. Před boji z města prchají civilisté, za posledních 24 hodin z východních čtvrtí odešlo podle Moskvy přes 13 300 lidí.
Při nedělních náletech v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 46 lidí. Podle opozičních aktivistů ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) mezi obětmi převažují civilisté.
Nejspíš ruská či syrská letadla v pátek zasáhla porodnici v povstalci držené provincii Idlib na severozápadě Sýrie. Tvrdí to opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie. Tři lidé při náletech přišli o život.
Bývalý člen Syrského národního orchestru arabské hudby uprchl před válkou před třemi lety a usídlil se v Německu. Aby mohl pokračovat ve své kariéře, sestavil vlastní orchestr složený výhradně ze syrských uprchlíků. Jeho cílem je ukázat světu, že Syřané jsou na Blízkém východě oprávněně považováni za skvělé muzikanty. "Měl jsem docela štěstí, že jsem se narodil v Aleppu," říká s tím, že ve městě je muzikantem skoro každý.
Podle prohlášení ředitelství zdravotnických služeb v Aleppu byl provoz nemocnic v povstalecké části města přerušen. Od úterka tam byly obnoveny boje a v pátek byla zasažena poslední pediatrická nemocnice. Organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR), která situaci monitoruje s pomocí svých lidí v terénu, ale tvrdí, že některá zařízení jsou stále částečně v provozu. Většina obyvatel obležené části Aleppa se do nich však bojí chodit, protože nemocnice jsou pod palbou.
Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka Česká republika nebude rušit velvyslanectví v Sýrii, protože představuje účinný nástroj pro zajišťování humanitární pomoci. Česká ambasáda navíc pomohla Američanům a i několika evropským státům, které v zemi pátraly po svých občanech. Naopak odmítá, že by fungování velvyslanectví zvyšovalo legitimitu režimu prezidenta Bašára Asada.
Ředitel Národního muzea Michal Lukeš dojednal v Sýrii spolupráci českých expertů při obnově památek zničených válkou. Češi poskytnou Syřanům pomůcky na opravu cenných artefaktů. Některé z nich později přiletí armádním letounem do Česka, kde na nich budou pracovat přímo čeští odborníci z Národního muzea.
Osmnáctiletý Wessam Kanaan už rok žije v saském Chemnitzu. Utekl před válkou ze Sýrie. Zvládl se naučit německy, studuje na ošetřovatele a štěstí měl i na normální byt. Většina uprchlíků v Sasku ale většinou bydlí v přísně střežených ubytovnách. Ani Kanaanovi se však ve třetím největším saském městě nežije nejlépe. Někteří obyvatelé ani místní úřady se tu k běžencům nechovají dvakrát vstřícně. V Sasku panuje složitější a horší situace než ve zbytku Německa.
Syrská vláda ve středu znovu popřela, že by její jednotky používaly při bojích v zemi chemické zbraně. Mezinárodní vyšetřovatelé přitom před pár dny Damašek označili za zodpovědný za již třetí chemický útok během téměř šest let trvajícího konfliktu, uvedla agentura Reuters. Ministerstvo zahraničí "popírá obvinění, které koluje v některých západních kruzích a v jejich institucích ohledně použití chemických látek během vojenských operací," uvedla syrská státní agentura SANA. Dodala, že výsledky mezinárodního vyšetřování nejsou založeny na žádných "konkrétních důkazech".
Velení syrské armády zareagovalo na zhoršující humanitární situaci obyvatel v městě Aleppo a rozhodlo o omezení leteckých úderů na město, aby umožnilo obyvatelům odejít. Východní část města je v obležení a kamiony s pomocí se tam nemohou dostat. OSN odhaduje, že až polovina z 275 tisíc obyvatel východního Aleppo chce kvůli nedostatku jídla odejít. Syrská opozice ve středu oznámila, že na severu Aleppa násilí dosáhlo "rozměrů genocidy".
Zničení humanitárního konvoje, který v září mířil do obleženého Aleppa, má na svědomí letecký útok. Podle odborníka OSN to dokazují satelitní snímky. Spojené státy z útoku obviňují Rusko. Moskva to však odmítá, a dokonce zpochybňuje, že na konvoj zaútočila letadla. Aleppo, o které se už 14 dní intenzivně bojuje, zůstává obležené. OSN odhaduje, že polovina z jeho 275 000 obyvatel chce z města odejít.
