Výzkumníci z ČVUT a společnosti Meteopress dokázali do předpovědi počasí zapojit umělou inteligenci, která během okamžiku umí vyhodnotit tisíce dat z radaru i satelitů a neustále tak předpověď zpřesňovat. Jak vypočítali dánští meteorologové, Češi svou metodou dokázali hodinovou predikci zpřesnit o 42 procent, nyní vylepšují i tu denní.
Finálové kolo DARPA Subterranean Challenge pořádané agenturou amerického ministerstva obrany vyneslo českému týmu vystupujícímu pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB pódiové umístění v souboji robotů ve virtuálním prostředí - v robotickém simulátoru. Mezi deseti nejlepšími robotickými týmy světa obsadil druhé místo, za což mu přísluší odměna 500 000 dolarů.
Tři roky trvá soutěž DARPA Subterranean Challenge, kterou lze nazvat jako "olympiádu robotů". Vyvrcholí posledním kolem v americkém Kentucky, které se koná od úterý do pátku. Do finále se probojovalo osm nejlepších robotických týmů světa a mezi nimi jsou i Češi z Fakulty elektrotechnické ČVUT. První tři týmy si rozdělí odměnu 3,5 milionu dolarů.
Vědci z ČVUT zjistili, že takzvané Srdce Vltavy, čili meandr řeky, který při pohledu z ptačí perspektivy vypadal jako srdce a před šesti dekádami zmizel pod hladinou Lipenské přehrady, na dně nádrže stále existuje. Cílem expertů bylo zaznamenat původní podobu vltavského údolí, než ho v roce 1958 vodohospodáři zatopili, aby mohla vzniknout největší česká vodní nádrž.
Tým studentů ČVUT vyvinul robota Alquista, jenž ovládl celosvětovou soutěž Amazonu o nejlepšího hlasového asistenta. Přišli si tím na odměnu půl milionu dolarů (asi 10 milionů korun). Pro peníze to ale prý nedělají, ty navíc vyhráli už i na jiných soutěžích. "Utéct třeba do Silicon Valley, kde jsem již pracoval, je snadné. Ale kdo bude dělat vědu tady v Česku?" říká jeden z vítězů Petr Marek.
O klasické píšťalové varhany v Betlémské kapli usiluje České vysoké učení technické v Praze již mnoho let. Nikdy se ale nenašly potřebné peníze k jejich výrobě. V roce 2014 přišel Spolek absolventů a přátel ČVUT s návrhem uspořádat veřejnou sbírku. Dosud se vybraly téměř tři miliony korun. Ačkoliv sbírka skončí až koncem roku, varhany v Betlémské kapli již staví dílna varhanáře Vladimíra Šlajcha.
Většina českých vysokých škol si letos pohoršila v mezinárodním žebříčku, který každý rok zveřejňuje britská společnost Quacquarelli Symonds. Stejně jako v předešlých letech se z českých zástupců nejlépe umístila největší Univerzita Karlova. V hodnocení klesla z 260. místa na 266. Zlepšení jako jediné zaznamenalo ČVUT.
Studují praktické obory, jejichž základem je terén, laboratoř, jeviště, ateliér či filmový plac. Jenže pandemie, lockdown a zavření škol jim převrátily život naruby. Zvláště těm, kteří končí umělecké obory, přinesla současná situace i existenční problémy. Aktuálně.cz přináší osobní výpovědi vysokoškoláků.
Situace okolo covidu způsobila, že řada vysokých škol mění podobu přijímacích zkoušek, další je pak rovnou ruší. Tam, kde budou zkoušky on-line, řeší, jak na dálku zajistit, aby studenti u testů nepodváděli. Jsou však i školy, které stále doufají, že se situace zlepší, a budou tak moct uskutečnit zkoušky na univerzitní půdě jako dřív.
Někdejší druhý muž české armády generál František Malenínský po odložení uniformy zakotvil v novém oboru. Od nového roku působí ve vedení univerzitního startu-pu zabývajícího se moderními technologiemi. Firma má zázemí na Českém vysokém učení technickém. Podle zjištění Aktuálně.cz bude generál radit i samotné univerzitě. Malenínského poslední armádní štací byla funkce českého představitele v NATO.
V Česku je už od března, kdy do země pronikla koronavirová krize, velká poptávka po rouškách, respirátorech i dalších zdravotnických pomůckách. Zároveň se objevila řada českých výrobců, kteří se snažili přijít se svou troškou do mlýna a zároveň s něčím odlišným. Podívejte se, s jakými inovacemi se snaží uspět u zákazníků v Česku i ve světě.
Dosud se při diskusích o šíření koronaviru mluvilo hlavně o dvou způsobech přenosu: kapénkami a dotekem. Poslední dobou se ale objevují studie, podle nichž se většina lidí nakazí jinak: aerosolem. Ten lidé kolem sebe šíří i pouhým dýcháním nebo mluvením, a to i na vzdálenost několika metrů. Vliv na to může mít, jakým konkrétním jazykem mluvíme, či styl naší řeči, říká rektor ČVUT Vojtěch Petráček.
Na lidském těle je jen málo míst, která jsou infekčnější než ústa, a tím pádem kamkoliv jinam roušku dáme, tak je to vylepšení, popisuje vhodné skladování roušek docent Václav Čuba z Katedry jaderné chemie ČVUT. Podle něj je po sundání roušky nejlepší variantou ji uložit do igelitového sáčku. Nošení roušky na paži nebo v batohu, pokud zrovna není nutné ji mít nasazenou, také nevadí, dodává Čuba.
Respirátory jsou obecně ochranné pomůcky určené pouze k jednorázovému použití. Podle vědců z Českého vysokého učení technického ale existuje několik metod jejich nouzové sterilizace. Díky ní je možné respirátory několikrát opakovaně použít, a to mnohdy jen s nepatrnou ztrátou filtračních schopností. Postačí k tomu například horkovzdušná nebo mikrovlnná trouba.
Čínská firma, jež má těsné vazby na tamní lidovou osvobozeneckou armádu, shromáždila profily stovek prominentních Čechů. Od ministrů přes jejich děti až po policisty. Jde o součást uniklé masivní databáze západních činitelů, k níž Aktuálně.cz získalo přístup. Společnost tvrdí, že data pomohou "k velké obrodě čínského národa", a inzeruje šíření dezinformací a vyvolávání konfliktů na Západě.
Matyáš Šanda a František Harant se v pátek ponořili do desetimetrové hloubky v přístroji s názvem Hydronaut. V zatopeném lomu Jesenný u Železného Brodu by měli strávit týden, což by byl český rekord v délce pobytu pod vodou.
Redakce Aktuálně.cz se rozhodla prověřit jeden z vysílačů firmy O2, který už týden ozařuje část Pražanů signálem sítě páté generace. Ta v některých lidech vzbuzuje obavy, v Anglii dokonce některé antény vystrašení obyvatelé zničili. Vydali jsme se proto s odborníky zjistit, jestli operátor neporušuje české zákony a jaký může mít zdejší vysílání vliv na zdraví lidí v okolí.
Respirátor z Česka, který v neuvěřitelně krátkém čase navrhl a vyvinul Institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) při ČVUT v Praze spolu s vývojovým centrem RICAIP, už se vyrábí na sedmi 3D tiskárnách v Česku, denně má vznikat přes 400 polomasek s nejvyšší ochranou pro zdravotníky. Masky lze snadno dezinfikovat a filtry od české firmy Sigma mohou vydržet až pět dní.
Český epidemiolog Roman Prymula tomu říká chytrá karanténa. V Německu úřady žádají obyvatele, aby na pomoc v boji s koronavirem "darovali data". A výzkumníci na ČVUT v Praze zapojují umělou inteligenci. Takzvaná digitální epidemiologie je na vzestupu po celé Evropě, někteří experti ale varují, že soukromí lidí se tím dostává do velkého ohrožení.
