Umělá inteligence začíná pronikat i do škol. "Buď žákem osmé třídy z Pardubic, kterému moc nejde matematika, ale je dobrý ve výtvarné výchově a jazycích, a já ti vysvětlím, co je to Wankelův motor. Ty mi dávej zpětnou vazbu," může vypadat konkrétní využití učiteli. O dalších možnostech zapojení umělé inteligence ve školách i o tom, jak to promění výuku, mluvili hosté debaty projektu Chytré Česko.
"Padl v září 1918, jednoho dne, kdy po celé frontě bylo tak pokojně a tiše, že se zpráva z bojiště omezila na jedinou větu: na západní frontě klid," znějí poslední slova slavného románu. Kniha, z níž pocházejí, je také známá jako stálice povinné četby k maturitě z češtiny. V kvízu Aktuálně.cz si můžete vyzkoušet, jak dobře se ve středoškolské literatuře vyznáte.
Děti používají internet už od útlého věku, často ale neví, jaké je tam čekají nástrahy. Informatika je sice ve školách povinná, osnovy ale nepokryjí vše důležité. V pražské Fakultní základní škole Barrandov se proto s dětmi baví třeba také o sociálních sítích nebo se učí pomocí počítačové hry. Žáci pak mají být schopni poradit si s hatery či podvodníky nebo rozhodnout se, co o sobě budou sdílet.
Organizace spojených národů vznikla po druhé světové válce a tvoří ji 193 členských států. Ve velkém kvízu Aktuálně.cz si můžete vyzkoušet, kolik jejich hlavních měst dokážete poznat.
Jaroslav Čech prožil dětství v ústavu. Díky stipendiu ze soukromého gymnázia se mu podařilo vystudovat univerzitu v Anglii. Po návratu do Česka chtěl učit děti angličtinu, ale odradila ho výše platu. Dnes doučuje v jazykové škole v Dobříši. Češi podle něj ovládají angličtinu čím dál lépe, problémem ale jsou nekvalifikovaní učitelé. "Může to učit v podstatě kdokoliv, což je problém," říká.
Sotva se výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek vrátil z Etiopie, kde jeho dobročinná organizace pomáhá, zamířil mezi žáky zapojené do projektu Světová škola. Ten vede děti k tomu, co přivedlo Pánka třeba právě do Etiopie. Tedy zájem o dění ve světě. "Je úžasné, že něco děláte a nenecháváte se znechutit atmosférou v Česku," řekl školákům.
Svět netvoří pouze samostatné státy. Existují i území, která buď nepatří nikomu, nebo jsou naopak závislá na jiné zemi. V kvízu pro skutečné zeměpisné fajnšmekry si můžete vyzkoušet, zda poznáte jejich vlajky.
Už potřetí letos stát vyhlásil akci Milostivé léto, při které se lidé mohou výhodně zbavit svých dluhů. Na základní škole v České Lípě věří, že by podobné iniciativy nebyly nutné, pokud by se o financích učilo už ve školách. Se svými žáky se proto v hodinách matematiky i češtiny baví o tom, za co je vhodné utratit milion korun, jak reklamovat zboží nebo co si může dovolit jejich rodina.
Oceánie a Austrálie jsou po Antarktidě druhým nejméně osídleným kontinentem. Na jejím území se nachází pouště, pralesy i korálové či sopečné ostrovy. V kvízu Aktuálně.cz si můžete vyzkoušet znalost vlajek států, které se k tomuto světadílu patří.
Pouště, savany, ale i deštné pralesy. Afrika svou délkou zasahuje téměř do všech podnebných pásů. Přes miliardu lidé zde bydlí v 55 uznaných státech. Vyzkoušejte si, zda se vyznáte v jejich vlajkách.
Na světě existuje 193 států, které jsou členy OSN. Vlajek je ale ve skutečnosti mnohem víc, neboť své symboly mají i mnohé ostrovy či sporná území. V kvízech Aktuálně.cz si můžete otestovat, zda je všechny poznáte.
Asie je největší a nejlidnatější kontinent na světě. Států má však méně než Evropa. Vyzkoušejte si, zda rozeznáte jejich vlajky v kvízu Aktuálně.cz.
Na území Evropy leží padesát států. Některé jsou několikanásobně větší než Česko, jiné nezabírají ani kilometr čtvereční. Každá z vlajek evropských zemí je jedinečná. V kvízu Aktuálně.cz si můžete otestovat, zda je poznáte.
Od útoku ze 7. října 2023, kdy teroristická organizace Hamás útočila na jihu Izraele, se situace na Blízkém východě vyostřuje a zainteresované státy jsou stále častěji ve zprávách. Dokážete je ale najít na mapě?
Vyzkoušejte si v kvízu Aktuálně.cz, zdali poznáte slavná světová města jen podle fotografie.
Už dnes některé školy učí podle moderních vzdělávacích trendů, po velké reformě výuky má takto učit většina z nich. V podcastu projektu Chytré Česko to vysvětluje Ivo Jupa, ředitel Národního pedagogického institutu, který má změny na starosti. Popisuje, jak se výuka ve školách promění a zda to nedopadne jako s minulou reformou, která se do praxe zavést příliš nepovedla.
Skupina studentů přírodovědných oborů se před 15 lety rozhodla dokázat, že fyzika a chemie jsou všechno, jenom ne nuda, poučky a výpočty. Založila Úžasné divadlo fyziky, s jehož inscenacemi objíždí školky, školy i akce pro dospělé. "Výuku stále tvoří hlavně učebnice, fakta a pojmy. Méně už jsou školáci vedeni k tomu, aby viděli fyziku v běžném životě," říká jedna z členek spolku Barbora Mikulecká.
Mladé u řemesla odrazují nízké nástupní platy, proto často přecházejí k rozvozovým službám či do fastfoodů. "Ovšem pokud je to aspoň průměrně schopný kluk nebo holka a vydrží pár let pracovat, pak si může založit živnost nebo vlastní malou firmu a plat se znásobí. Může si vydělávat i dost přes sto tisíc měsíčně, to je už dnes u soukromníků naprosto běžné," říká ředitel Střední odborné školy Jarov.
Herec a režisér Jiří Mádl v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil pro něj netypicky o vzdělávání. Zapojil se totiž do kampaně Měníme osnovy, která si klade za cíl rodičům a učitelům vysvětlovat, proč a jak reformovat výuku.
Svět se mění čím dál rychleji a děti ve školách potřebují získávat schopnosti, dovednosti a znalosti, které je pro takový svět vybaví. V duchu této myšlenky připravuje ministerstvo školství nové vzdělávací programy, podle kterých by školy měly učit od září 2027. Tento týden Národní pedagogický institut s Nadací České spořitelny spustily kampaň, která chce změnu osnov učitelům i rodičům vysvětlit.
