Rostoucí zájem o duševní zdraví a nedostatek terapeutů vede lidi v Česku k online nástrojům. AI terapeuty si mnozí lidé rychle oblíbili zejména proto, že mohou nabídnout okamžitou oporu. Plnohodnotnou terapii ale nenahradí. Experti varují před propadem do "nebezpečné propasti".
Školáci se čím dál častěji potýkají se závislostmi na drogách, o kterých jejich rodiče a učitelé mnohdy ani neslyšeli. Klíčová je přitom prevence v domácím i školním prostředí, ovšem bez strašení. Povinnost škol věnovat se návykovým látkám a závislostem sice existuje, učitelé ale na náročné téma nejsou dostatečně připraveni a na pomoc expertů často nedosáhnou.
Na české školy míří nový předmět. Filmová výuka má podle učitelky, která se na uvedení předmětu do osnov podílela, žákům pomoct s kritickým myšlením. Má jim ukázat, že nemusí být jen pasivní konzumenti. "Když si děti natočí zkreslenou zprávu, vidí na vlastní oči, jak snadno jde manipulovat," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nové vedení školství čeká po volbách nevděčný úkol prosadit změny. Kvalitní plán přitom existuje, příklady z praxe také. Potřebným úpravám ale brání nedostatek financí i nutnost odvážných rozhodnutí. Analýza Aktuálně.cz ukazuje, s jakými problémy se české školství potýká a jakými cestami k řešení by se nový šéf nebo šéfka ministerstva školství mohli vydat.
První pracující z generace Z podle zaměstnavatelů vychází ze škol s hlubokými znalostmi. Strádat ale mají v praktických dovednostech, včetně zvládání kancelářských programů. Od starších kolegů se odlišují hlavně přístupem k práci. Vyžadují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a nechybí jim sebevědomí ani ambice.
Je to projekt, který byl v mnohém výjimečný. Do úsilí Nadačního fondu Eduzměna se na Kutnohorsku zapojilo 59 mateřských, základních a středních škol. Fond do jejich rozvoje investoval 163 milionů korun. Ještě důležitější než peníze byl však pro školy osobní rozvoj kantorů a vzájemných vztahů. Školy, které se do Eduzměny na Kutnohorsku zapojily, projekt po pěti letech hodnotí jako velmi přínosný.
Čtyři pětiny českých mediků pocházejí z bohatých rodin. Podle nové analýzy, kterou zpracovala 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, to může budoucnu přinášet obrovské problémy. Lékaři, kteří nikdy nepoznali nouzi, totiž nemusí rozumět svým méně movitým pacientům. Třeba když si lidé nevyzvednou předepsané léky, protože na ně nemají peníze, mohou to chápat jako nedbalost.
Pod tlakem AI se mění pohled na to, co se má dít se vzdělávacím systémem, tvrdí prorektor Vysoké školy ekonomie a managementu Bohumil Kartous. Legitimita škol stojí na tom, že v základních oblastech - jako je matematika, rodný jazyk nebo angličtina – připravují děti na to, aby prošly systémem. Nové technologie ale umožní vzdělávání na jiné úrovni, než jsou schopny současné školy poskytnout.
Velká novela školského zákona, která nyní čeká na projednání v Senátu a následný podpis prezidenta, přináší podle odborníků dlouho očekávaný balíček změn pro základní a střední školy. Projděte si je v přehledu Aktuálně.cz.
Sociální pedagogové působí na některých školách v Česku už roky. Pozici ale poprvé ukotvuje až nyní projednávaná novela školského zákona. Jak vypadá práce pedagogů, jejichž úkolem je zajistit, aby na školách prospívaly i děti z chudých poměrů, představují v rozhovoru pro Aktuálně.cz dvě sociální pedagožky z brněnské školy, na které pochází z problematického prostředí naprostá většina žáků.
Ředitelé škol jsou podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla klíčem ke kvalitnímu vzdělávání. Ministerstvo proto spouští nový systém podpory, který má zlepšit přípravu ředitelů, zavést dvoufázové studium, mentoring i kompetenční rámec. K tomu by měl systém také snížit administrativní zátěž a přilákat více uchazečů do konkurzů na vedoucí pozice.
Ve čtvrtek 8. května si připomínáme 80 let od ukončení druhé světové války v Evropě. Snad každý Čech si při vzpomínce na tento konflikt vybaví základní letopočty, Hitlera nebo české letce v Británii. Víte ale, komu říkali "Pouštní liška", jaký stroj nesl jméno Enola Gay nebo kde na českém území došlo k poslední větší bitvě? Zkuste si ve sváteční den osvěžit paměť v krátkém kvízu Aktuálně.cz.
Reforma ve financování nepedagogických pracovníků vyvolala bouřlivou debatu. Jiří Nantl, náměstek ministra školství, v rozhovoru pro Aktuálně.cz obhajuje změnu, jež by měla zajistit předvídatelnější a spravedlivější tok finančních prostředků do škol. Přestože opozice zpochybňuje celý návrh, podle Nantla jde o nezbytnou modernizaci systému.
Revize Rámcového vzdělávacího plánu (RVP) přináší školám více svobody, adaptační období pro prvňáčky či změnu výuky hudební a výtvarné výchovy, jež se slučuje s novými obory. Kritika RVP sice sílí, ale ministerstvo školství a Národní pedagogický institut uklidňují: Rámec se mění, výuka zůstává. Cílem je modernizovat výuku v mateřských a základních školách a přizpůsobit ji současným potřebám dětí.
Podávání přihlášek na střední školy je v plném proudu a tentokrát si je díky Cermatu mohli žáci zkusit i nanečisto. Cvičné testy měly žákům usnadnit výběr dalšího zaměření, nicméně zkoušky se setkaly spíše s negativním přijetím. Podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého je myšlenka "zkoušek nanečisto" dobrá, nicméně nastavená obtížnost a forma zkoušek nebyla dobře zvolena.
Někdejší ministr školství Robert Plaga skončil před třemi lety ve vysoké politice po sporech s tehdejším premiérem Andrejem Babišem. Nyní se na kandidátce hnutí ANO chce vrátit a měnit školství. "Věci jsme si vyříkali už v roce 2021 a teď žádný problém není. Budu doufat, že to Andrej Babiš potvrdí," říká Plaga v rozhovoru pro Aktuálně.cz ke vztahu se šéfem hnutí.
Ministerstvo školství zveřejnilo reformu výuky, vůči které se loni sešly kritické hlasy. Ředitel Základní školy Kraslice Jan Kuzebauch ale tvrdí, že se některé obavy nepotvrdily. Hrozí však, že se část učitelů "šprajcne" a pojede ve starém systému, varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ministerstvo školství chce do konce roku rozhodnout, jak se změní výuka na základních školách. Na poslední chvíli ale ještě dělá změny a přepracovávají se vzdělávací obory. Ministr Mikuláš Bek trvá na navýšení úrovně v matematice i angličtině. Místo větší volnosti ke školám míří také detailnější popis toho, co má žák umět. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak změny v reformě hodnotí experti i učitelé.
Ministerstvo školství připravuje posunutí povinné výuky angličtiny ze třetí do první třídy, druhý cizí jazyk by se měl místo osmé třídy učit už v šesté. Některé oborové organizace jako EDUin nebo Asociace ředitelů se změnami nesouhlasí. Oslovení odborníci z univerzit to naopak vítají. "V nižším věku se děti jazyk učí přirozenou cestou," řekli v debatě projektu Chytré Česko na Aktuálně.cz.
Sedm procent žáků nedokončí střední školu a dalších 22 procent lituje špatně zvoleného oboru, zjistilo ministerstvo školství. Změnit by to mohlo kariérní poradenství na školách. Potíž je však v tom, že většinou o budoucím směřování dítěte rozhodují rodiče.
V Česku se těší do školy jen devět procent dětí. Pocit spokojenosti ovlivňuje nedůvěra k vrstevníkům či stres, ukázala nová studie. Čím jsou starší, tím víc pro ně škola přestává být zajímavá. "Je to jako ptát se dospělých, zda se těší do práce. Zároveň bych to nebrala tak, že většina dětí ve škole trpí," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz školní psycholožka Eliška Haladová.
Základní školu v olomoucké části Droždín navštěvuje zhruba 80 dětí. Láká na rodinné prostředí s nižším počtem dětí ve třídě. Hlásí se do ní i přespolní, škola musí každoročně část zájemců odmítnout. "Rodiče vnímají, že máme nějaký směr, jsme osobití," říká ředitelka. Podle plánu ministerstva školství by ale škola měla přestat fungovat samostatně. Stejně jako téměř dva tisíce dalších.
Působí roztěkaně, není sociálně zralé a připravené na školu. Podobně vypadají doporučení psychologické poradny, aby dítě nastoupilo do první třídy o rok později. Odklad má skoro čtvrtina dětí, nejvíc v Evropě. Vláda ve středu schválila novelu, která má praxi zásadně omezit. Shodli se na ní politici všech stran. "Má to ale rizika, může narůst neúspěšnost dětí na základní škole," varuje analytik.
Učitelka střední školy v Londýně Lucy Crehanová prožívala rozčarování z britského školství a neustále se měnící politiky. Rozhodla se proto odjet do zemí, jejichž studenti patří ke světové špičce ve čtení, matematice i přírodních vědách. Crehanová vystoupí 17. září v Praze na konferenci FutureEdu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, v čem úspěch spočívá a jak změnit i české školy.
Ministr školství Mikuláš Bek chce, aby se žáci povinně učili anglicky už od první třídy. Druhý jazyk by měli mít povinný od šesté třídy. Podle většiny expertů oslovených v anketě Aktuálně.cz jde o dobrou myšlenku, někteří však zpochybňují, zda je změnu možné provést. Upozorňují také, že na výuku není dostatek jazykářů.
Školní maturitu by mohla nahradit absolventská práce s obhajobou, podobně jako na vysoké škole. Lépe by propojila teoretické znalosti studentů s praxí. Novinka by se mohla týkat už letošních druháků. Bude ale na jednotlivých školách, zda ji zavedou. Počítá se s tím především u odborných škol, gymnázia nejspíš zůstanou u tradičního zkoušení, očekává náměstek ministra školství.
