V Česku se těší do školy jen devět procent dětí. Pocit spokojenosti ovlivňuje nedůvěra k vrstevníkům či stres, ukázala nová studie. Čím jsou starší, tím víc pro ně škola přestává být zajímavá. "Je to jako ptát se dospělých, zda se těší do práce. Zároveň bych to nebrala tak, že většina dětí ve škole trpí," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz školní psycholožka Eliška Haladová.
Základní školu v olomoucké části Droždín navštěvuje zhruba 80 dětí. Láká na rodinné prostředí s nižším počtem dětí ve třídě. Hlásí se do ní i přespolní, škola musí každoročně část zájemců odmítnout. "Rodiče vnímají, že máme nějaký směr, jsme osobití," říká ředitelka. Podle plánu ministerstva školství by ale škola měla přestat fungovat samostatně. Stejně jako téměř dva tisíce dalších.
Působí roztěkaně, není sociálně zralé a připravené na školu. Podobně vypadají doporučení psychologické poradny, aby dítě nastoupilo do první třídy o rok později. Odklad má skoro čtvrtina dětí, nejvíc v Evropě. Vláda ve středu schválila novelu, která má praxi zásadně omezit. Shodli se na ní politici všech stran. "Má to ale rizika, může narůst neúspěšnost dětí na základní škole," varuje analytik.
Učitelka střední školy v Londýně Lucy Crehanová prožívala rozčarování z britského školství a neustále se měnící politiky. Rozhodla se proto odjet do zemí, jejichž studenti patří ke světové špičce ve čtení, matematice i přírodních vědách. Crehanová vystoupí 17. září v Praze na konferenci FutureEdu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, v čem úspěch spočívá a jak změnit i české školy.
Ministr školství Mikuláš Bek chce, aby se žáci povinně učili anglicky už od první třídy. Druhý jazyk by měli mít povinný od šesté třídy. Podle většiny expertů oslovených v anketě Aktuálně.cz jde o dobrou myšlenku, někteří však zpochybňují, zda je změnu možné provést. Upozorňují také, že na výuku není dostatek jazykářů.
Školní maturitu by mohla nahradit absolventská práce s obhajobou, podobně jako na vysoké škole. Lépe by propojila teoretické znalosti studentů s praxí. Novinka by se mohla týkat už letošních druháků. Bude ale na jednotlivých školách, zda ji zavedou. Počítá se s tím především u odborných škol, gymnázia nejspíš zůstanou u tradičního zkoušení, očekává náměstek ministra školství.
Ředitel má zásadní vliv na kvalitu vzdělávání i na děti ve škole. O pozici má však zájem jen šestina učitelů, což se projevuje nízkým počtem uchazečů při konkurzech. V polovině případů je dokonce jen jeden. Vyplývá to ze studie Učitele naživo, kterou zpracovala výzkumná organizace PAQ Research.
Začínajícím pracovníkům chybí praktické zkušenosti, ale také psychická odolnost nebo všeobecný přehled. V anketě Aktuálně.cz to říkají oslovení zaměstnavatelé v různých oborech. Školy podle nich nedostatečně připravují absolventy na požadavky trhu práce. Firmy tak musí investovat do dalšího vzdělávání a tréninku nových zaměstnanců, aby mezery v jejich znalostech a dovednostech vyplnily.
Žáci základních škol se mají nově učit o tématech jako LGBT+ či gender. Předpokládá to návrh na proměnu výuky dějepisu. "Téma LGBT+ patří do popisu dějin, hýbe jím podobně jako politické události. Úkolem je to jen popsat," vysvětluje spoluautor nových osnov. Zdůrazňuje, že nemá jít o ideologii. Děti se mají učit třeba o emancipačních snahách či získávání práv lidí menšinové sexuální orientace.
Ředitel Cermatu se ani po neúspěšném startu elektronických přihlášek na střední školy zatím o místo bát nemusí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že za ním stojí. "Od začátku jsme věděli, že jakmile se někdo odvolá, tak se nedá vývoj systému stihnout," přiznává. Mluví také o tvrdém jednání o rozpočtu pro školství. Vláda kvůli tomu byla na hraně rozpadu, tvrdí.
Loňský přetlak přihlášek na gymnázia ukázal na vzrůstající zájem o všeobecně zaměřené obory. Odborníci upozorňují, že jejich výhoda roste, a to i proto, že studenty lépe připraví na vysokou školu. Ministerstvo školství plánuje navýšit jejich kapacity. Kraje se však tlaku vzpírají, třídy chtějí rozšířit většinou jen nepatrně. Někde se ohrazují potřebou lidí do průmyslu i poptávkou zaměstnavatelů.
Ve školách se sice vyučuje informatika, osnovy ale neřeší, jak si poradit s umělou inteligencí. Iniciativa AI dětem se snaží naučit s ní učitele i žáky pracovat rozumně. "Školství se nesmí uzavírat do bublin a vzdorovat vývoji," říká zakladatelka. Podle ní by se žáci měli se strojovým učením seznamovat už na základní škole od útlého věku. Učitelům zase může ušetřit čas s přípravami na výuku.
Umělá inteligence začíná pronikat i do škol. "Buď žákem osmé třídy z Pardubic, kterému moc nejde matematika, ale je dobrý ve výtvarné výchově a jazycích, a já ti vysvětlím, co je to Wankelův motor. Ty mi dávej zpětnou vazbu," může vypadat konkrétní využití učiteli. O dalších možnostech zapojení umělé inteligence ve školách i o tom, jak to promění výuku, mluvili hosté debaty projektu Chytré Česko.
Už dnes některé školy učí podle moderních vzdělávacích trendů, po velké reformě výuky má takto učit většina z nich. V podcastu projektu Chytré Česko to vysvětluje Ivo Jupa, ředitel Národního pedagogického institutu, který má změny na starosti. Popisuje, jak se výuka ve školách promění a zda to nedopadne jako s minulou reformou, která se do praxe zavést příliš nepovedla.
Herec a režisér Jiří Mádl v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil pro něj netypicky o vzdělávání. Zapojil se totiž do kampaně Měníme osnovy, která si klade za cíl rodičům a učitelům vysvětlovat, proč a jak reformovat výuku.
Svět se mění čím dál rychleji a děti ve školách potřebují získávat schopnosti, dovednosti a znalosti, které je pro takový svět vybaví. V duchu této myšlenky připravuje ministerstvo školství nové vzdělávací programy, podle kterých by školy měly učit od září 2027. Tento týden Národní pedagogický institut s Nadací České spořitelny spustily kampaň, která chce změnu osnov učitelům i rodičům vysvětlit.
Plýtváme potenciálem žáků. A to nejen těch mimořádně nadaných. Projevuje se to například v narůstajícím počtu dětí, které nezvládnou dokončit ani základní vzdělání. V celorepublikovém průměru to jsou tři procenta populačního ročníku, ale například v Ústeckém kraji je to kolem osmi procent. Je to nejen společenský, ale také ekonomický problém, který může Česko v budoucnu stát hodně peněz.
Každý druhý žák v prvním ročníku učiliště je finančně negramotný. O moc lépe na tom není ani se čtením a matematikou, odhalil průzkum České školní inspekce. Přitom právě učni začínají po škole pracovat nejdříve a stávají se z nich živnostníci. Nastartovat změnu a výuku na učilištích posunout k všeobecnějšímu vzdělání proto plánuje náměstek ministra školství Jiří Nantl z ODS.
Zatímco více než polovina středoškoláků v Evropské unii navštěvuje školy zaměřené na všeobecné vzdělávání, v Česku je to jen třetina. Ministerstvo školství proto navrhuje, aby vzniklo více lyceí. Slibuje si od nich, že lépe uspokojí poptávku žáků a připraví je na vysokoškolské studium. Některé kraje chystají nové třídy otevřít už v příštím školním roce.
Téměř 1800 rodičů podepsalo na internetu petici, která je adresovaná ministru školství, ústřednímu školnímu inspektorovi a školskému ombudsmanovi. Chtějí, aby učitelé zadávali domácí úkoly, které jsou pouze dobrovolné, nikoliv povinné. Aktuálně.cz se proto zeptalo učitelů a ředitelů škol, jak úkoly dávají oni a jak je hodnotí.
