Ve známém hitu se zpívá, že štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš. Přináší ale lidem více peněz automaticky více štěstí? Podle psycholožky Aleny Slezáčkové tomu tak není. Pokud totiž člověk usiluje jen o majetek a sociální status, nikdy není s tím, co má, dlouho spokojený. "Stává se křečkem, který běhá v kolečku a nikdy nedosáhne cíle," říká zakladatelka Centra pozitivní psychologie.
Byl nejchudším státem arabského světa už dávno předtím, než v zemi vypukla občanská válka. Dnes, pět let od jejího začátku, jej podle dat Světové banky sužuje nejhorší humanitární krize planety. Přízvisko Šťastná Arábie, jak tomuto území díky důležitému přístupu k Rudému moři říkávali staří Římané, už dávno neplatí. Další díl seriálu Rozvrácené státy představuje Jemen.
Přímo ve své rezidenci v Port-au-Prince byl tento týden neznámými ozbrojenci zavražděn haitský prezident Jovenel Moïse. Karibskou zemí zmítají protivládní protesty a násilí páchané ozbrojenými gangy už roky, vražda prezidenta je ale bezprecedentním činem i zde. V zemi, která se zrodila z povstání otroků a nestabilita je jejím druhým jménem. Další díl série Rozvrácené státy se věnuje Haiti.
Sejde se socialista, papež, libertarián, expert na umělou inteligenci a kandidát na prezidenta USA… To není začátek vtipu. Jen ilustrace, jak pestrá společnost dnes podporuje nepodmíněný příjem. Obdobně zajímaví a vlivní lidé proti němu zase brojí. Většinou pádnými ekonomickými argumenty. Výzkumy ale ukazují, že základní příjem by opravdu mohl pomoci s léčbou řady problémů moderního světa.
Ekonomické dopady pandemie způsobené novým typem koronaviru budou možná patrné až deset let. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí BBC Radio 4 to řekl prezident Světové banky (SB) David Malpass. Pandemie podle něj zasadila globální ekonomice zničující ránu, po které se více než 60 milionů lidí ocitne v extrémní chudobě. Až miliardy lidí pocítí dopady na své životní úrovni.
Spolu se růstem ekonomiky a zvyšujícími se průměrnými výdělky stoupají i příjmy českých domácností. Klesá počet rodin, které mají potíže vyjít s penězi. Míra ohrožení takzvanou příjmovou chudobou se ale zvýšila, minulý rok se týkala desetiny obyvatel, tedy zhruba jednoho milionu obyvatel.
Ministerstvo práce Jany Maláčové (ČSSD) připravilo změny v dávkách na bydlení. Řadu z nich však kritizují úřady i organizace zaměřující se na sociální problematiku. "Je to naprosto asociální norma, která nedává vůbec žádný smysl," tvrdí ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček. Deník Aktuálně.cz přináší přehled nejkritizovanějších změn a argumenty jak ministerstva, tak odpůrců.
Politikům chybí odvaha, neodhodlali jsme se ke změně zdanění, jsme extrémně zaměření na práci, nedaníme majetek a nesnižujeme nerovnosti, říká sociolog Daniel Prokop, který vydal knihu Slepé skvrny. Vzdělání je hodně závislé na tom, kde se narodíte, ve školství chybí ročně 40 miliard, ztrácíme talenty. V Česku je 140 škol, kde je většina Romů, i v Praze je segregovaných škol pět, upozorňuje.
Podle úřadů zemřelo nejméně 50 lidí v důsledku vlny chladného počasí, která se momentálně rozprostírá nad touto více než stopadesátimilionovou zemí v jižní Asii. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na místní úřady.
Více než sedm tisíc korun utratí podle agentury Nielsen Admosphere v průměru každý Čech za vánoční dárky, dalších více než pět tisíc pak dá ještě za další vánoční nákupy. V Česku však žijí stovky tisíc lidí, pro které jsou takové částky jen těžko představitelné. Kupují jen drobné dárky, protože si více dovolit nemohou. Přečtěte si, jak vypadají vánoční svátky u nich.
Obyvatelé dvacetitisícového Jirkova ležícího na úpatí Krušných hor patří mezi nejzadluženější v celém Česku. V roce 2017 zde byla v exekuci více než čtvrtina z nich (25,7 procenta). Konkrétně 4250 osob starších 15 let. Pokud by se jako "vyloučená lokalita" dalo označit celé město, Jirkov by byl jistě kandidát. Ale místní se s tím nemíní smířit a s pomocí eurofondů se pustili do nelehkého boje.
Pětadvacetiletý jihokorejský student Hwang Hyeon-dong žije v hlavním městě Soulu v kóji o rozloze pouhých 6,6 čtverečního metru. Měsíčně za ni platí 350 tisíc wonů, zhruba necelých sedm tisíc korun. Uvnitř malého prostoru, ve kterém je těžké se mezi rozestavěným základním nábytkem i otočit, sní o lepším životě.
Nejsme žádné chudé Česko, jak se to prezentuje v médiích, znělo opakovaně na tiskové konferenci Hospodářské komory, které se účastnil i její prezident Vladimír Dlouhý. Údaj, že je v Česku více než 800 tisíc lidí v exekuci, je podle něj i dalších účastníků akce výrazně nadhodnocený. A předložili vlastní analýzu. Podle neziskových organizací se v ní však dopouští nesprávného zobecnění.
V Česku existovalo loni přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127 tisíc lidí. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok. Vychází z odhadů krajských koordinátorů a romských poradců. Dokument by měla v pondělí projednat vláda.
Osm let žili spokojeně na ubytovně kousek od Kladna. Pak ji ale majitel náhle zavřel a nakonec skončili na ulici. Teď se snaží najít práci a bydlení, ale oboje neúspěšně. Kritizují stát, že jim nedokáže pomoct. Deník Aktuálně.cz hovořil s muži, jejichž situace ukazuje, jak nebezpečná může být frustrace lidí, kteří se octnou na okraji společnosti. Stát tvrdí, že pomoc nabízí. Jen si o ni musí říct.
Kvůli nedostatku pohonných hmot Kubánci v zemědělství znovu zapojí hospodářská zvířata. Na 4000 volů má pomoci s pěstováním cukrové třtiny a dalších plodin. V plánu je také snížit dovoz hnojiv, místo nich se budou používat vedlejší produkty, které vznikají při výrobě cukru. S odkazem na šéfa cukrovarnického úřadu Azcuba Julia Garcíu Péreze o tom informují kubánská média.
Na první pohled otřesně vypadající ubytovny často bývají pro sociálně slabé rodiny jedinou možností, jak si zajistit střechu nad hlavou. Musí tak často žít ve špatných hygienických podmínkách se všudypřítomnou hmyzí havětí, přestože za pokoj si majitelé účtují i 15 tisíc měsíčně. Hned několik takových ubytoven je ve středočeském Kladně s téměř 70 tisíci obyvateli.
V osobním bankrotu se v Česku na konci loňského roku nacházelo 114 000 lidí. Srovnání s počtem lidí v exekuci ukázalo, že 14 procent zadlužených prochází oddlužením. Shrnuje to nová mapa osobních bankrotů, kterou v úterý na tiskové konferenci představil její autor a šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl. Průměrnému dlužníkovi v oddlužení bylo 45 let a měl deset věřitelů.
Zhruba 190 tisíc seniorek a seniorů musí měsíčně vystačit s důchodem pod 10 tisíc korun. Kolem 60 tisíc lidí pak nemá starobní penzi ani 8 000 korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení. Hranice příjmové chudoby v Česku loni činila 11 963 korun na samostatně žijícího člověka, letos bude o něco vyšší.
Muzeum hlavního města Prahy otevřelo etnografickou výstavu, která ukazuje, jak se v Praze historicky žilo chudině. Druhou přehlídku pro stejnou instituci připravil autor graffiti Epos 257, který s dnešními bezdomovci na pražském Třebešíně chvíli žil. Stopy jejich existence zachycuje, jako by šlo o prehistorické pozůstatky.
