Základní školu Mojžíř, do které chodí převážně děti z jedné ze sociálně vyloučených lokalit, si vybral ve čtvrtek k návštěvě nově zvolený prezident Petr Pavel. "Ptal se nás, jestli vidíme při naší práci světlo na konci tunelu," sdělil ředitel Karel Bendlmajer. Když později Pavel dostal při setkání s vysokoškolskými studenty dotaz na návštěvu dětí, doprovázený smíchem, školu i žáky chválil.
Mladí rapeři se často opájí luxusem a chlubí se, že už jsou za vodou. Devětadvacetiletý český Vietnamec Anki, který je letos nominovaný na cenu Vinyla, naopak v textech přiznává, že mívá občas hluboko do kapsy a kdykoli může skončit na dně. V rozhovoru mluví o dospívání v západočeských Sudetech, první cestě do Vietnamu za svým otcem i o tom, proč je pro něj největším bohatstvím evropské občanství.
Miloš Zeman ukázal, že i ústavně symbolická moc prezidenta je velká. "Dokázal podkopat důvěru Čechů v přijímání uprchlíků, k začleňování ve vzdělávání. Dokázal změnit politické směřování a veřejné mínění. Bylo by fajn, kdyby to Petr Pavel změnil ve prospěch řešení, která jdou naproti slabším regionům," říká v rozhovoru s Lindou Bartošovou sociolog a zakladatel agentury PAQ Research Daniel Prokop.
Den před zahájením druhého kola prezidentské volby šéf hnutí ANO napsal: „Byl jsem ve Fortuně, kurz je 12. Vsaďte si 1000 Kč a přijďte všichni volit, vyhrajete 12.000 Kč. Babiš vždycky pomáhá, za Babiše bude líp.“ Jak to dopadlo, víme.
Miliardáři Andreji Babišovi se v prvním kole prezidentských voleb dařilo v sociálně slabších regionech. V některých dokonce získal nadpoloviční většinu hlasů. Ne však proto, že by zde byl tolik oblíbený, uvádí sociolog Martin Buchtík. Pro část zdejších lidí je volba šéfa hnutí ANO způsobem, jak upozornit na to, že žijí v horších podmínkách než zbytek republiky.
I po desetileté zkušenosti s Milošem Zemanem se nemalá část městské "kulturní elity" chová jako příslovečný šílenec, který očekává, že bude-li opakovat stále dokola tytéž chyby, jednou mu určitě přinesou dobré výsledky.
Ve světě sílí nerovnost, poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to pondělí uvedla organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji.
V 90. letech jsme se pohoršovali nad Slovenskem a přehlíželi jsme vlastní korupční prostředí. Dnes už Slováky bereme jako sobě rovné, popisuje v rozhovoru historička Adéla Gjuričová k blížícímu se 30. výročí rozdělení Československa. Mluví také o rozporu, v němž se ocitá každý český prezident. "Je odstaven od politiky, ale zároveň je její hlavou a touží ji ovlivňovat, z toho zešílí," říká.
Důchodci a lidé, kteří pobírají příspěvek na bydlení budou moci od 9. ledna žádat o peníze na snížení energetické náročnosti bydlení. Na nová okna, dveře, zateplení střechy či fasády jim stát přispěje částkou až 150 tisíc korun. V programu Nová zelená úsporám Light, který má podpořit nízkopříjmové domácnosti, vyplatí ministerstvo životního prostředí v první fázi 1,5 miliardy korun.
Oddlužovací akce, v rámci které se lidé mohou zbavit části svého dluhu u státních institucí, končí s listopadem. Na oslovení exekutora s žádostí o vyčíslení dluhu tak mají už jen několik dní, její vyřízení totiž zabere až dva týdny. Zájem je podle odborníků nižší než při loňském Milostivém létu. Důvodem přitom může být vysoká inflace a energetická krize.
Politici vyvolali představu, že u nás dávky a pomoc čerpají lidé, kteří to nepotřebují, podvodníci. A představu, že si vše musíme „zasloužit“. Musíte si zasloužit i dávky v nezaměstnanosti, podporu. Absurdní.
Tisíce lidí se sjely do Prahy, kde začaly pět minut po dvanácté demonstrovat proti současné politice vlády Petra Fialy. Akci svolaly odbory a jejich předák, prezidentský kandidát Josef Středula, vyzývá kabinet, aby zavedl cenovou regulaci potravin, energií, nájemného i pohonných hmot. V případě přetrvávající nespokojenosti s vládními kroky do budoucna nevyloučil ani vyhlášení generální stávky.
Volby vynesly do Senátu překvapivého nováčka z Ústí nad Labem. Osmačtyřicetiletý historik, publicista a městský zastupitel Martin Krsek (SEN 21) ve druhém kole porazil úřadujícího ústeckého primátora Petra Nedvědického. Chce zlepšit postavení regionu, jenž je podle něj podceňovaný. "Podařilo se mi vyhrát hlavně díky pomoci místních patriotů. Chci navrhnout zákon na podporu chudších regionů," říká.
Bez poskytnutých humanitárních dávek a podpory bydlení by 84 procent Ukrajinců, kteří uprchli do Česka před ruskou invazí, trpělo chudobou. Tři pětiny uprchlíků trpí těžkým materiálním nedostatkem. Například 89 procent nich si nemůže dovolit nečekaný výdaj 13 tisíc korun a 36 procent si nemůže dovolit mít dva páry bot pro každého člena domácnosti. Ukázal to průzkum organizace PAQ Research.
"Menstruační pomůcky by se měly dostat primárně k ženám, které na ně nemají. Ale měly by být zadarmo i ve veřejných budovách včetně škol," říká Anežka Michnová z organizace SdruŽeny. "Menstruační chudoba se týká skoro půl miliardy žen a nejen těch v rozvojovém světě, jak si možná představujeme, ale i u nás na Západě. Diskuse, které kolem toho probíhají, jsou často nechutné," dodává.
„Je to opatření v duchu minulé vlády, stejné jako pět tisíc pro seniory. Představitelé této vlády přitom za podobné kroky Babiše velmi tvrdě kritizovali. Soutěžit s populistickými stranami populismem není dobrý krok,“ říká o jednorázovém příspěvku na dítě Daniel Hůle z Člověka v tísni. „Máme velký problém, vláda by měla dělat uměřenou politiku a nerozhazovat desítky miliard,“ dodává.
Chudoba dělá z lidí nepřátele i uvnitř rodiny. Francouzský spisovatel Édouard Louis v česky nedávno vydané próze Boje a proměny jedné ženy ukazuje, jak obnovovat vzájemnost a přetavit ji v radikální politický projekt.
Zásadním problémem systému sociálních dávek v Česku je, že peněžní podporu pobírá výrazně méně lidí, než kolik má na ni nárok. Vyplývá to ze studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. V sociálně vyloučených lokalitách je podíl lidí, kteří dávky pobírají, z celkového množství těch, kteří na ně mají nárok, nižší než v běžné populaci.
Češi jsou ohledně vývoje cen zboží a služeb, které v současné době rychle rostou, skeptičtí. Z červnového průzkumu agentury STEM vyplynulo, že v brzké zlepšení situace týkající se inflace nevěří 82 procent lidí. Čtyři pětiny občanů začaly šetřit a omezovat své potřeby, dvě třetiny se obávají chudoby. Na 84 procent lidí tvrdí, že se vláda dostatečně nesnaží, aby zabránila nárůstu chudoby.
Na podzim může zdražování, válka na Ukrajině nebo případný návrat epidemie koronaviru radikalizovat část společnosti, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz odborník na politický extremismus Jan Charvát. Tvrdí, že je v Česku až 20 procent lidí, kteří nejsou spokojení s tím, kam se země po roce 1989 vydala. Místo abychom jim naslouchali, je však odsuzujeme a označujeme za komunisty, říká Charvát.
