Podle historika, novináře a předsedy Společnosti Ferdinanda Peroutky Martina Gromana se prostor pro kvalitní novinařinu v Česku dramaticky zmenšuje. Nastal proto čas pro velkou společenskou debatu o budoucnosti kvalitních médií. "Musíme se připravit na to, že pokud chci službu, budu si ji platit," tvrdí Groman v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Prezident Miloš Zeman v únoru poskytne rozhovor Českému rozhlasu. Jeho generální ředitel René Zavoral hlavě státu nabídl, jestli se nechce zúčastnit pořadu, který pravidelně moderuje Luboš Xaver Veselý. Podle mluvčího rozhlasu Jiřího Hošny půjde o rozhovor v "duchu lifestylového formátu daného pořadu". Pravidelné pořady s prezidentem v tuto chvíli rozhlas neplánuje.
Společnost Home Credit požaduje po Českém rozhlasu omluvu za kritický komentář, v němž autorka označila firmu jako "lichvářskou". Upozornil na to Deník N. Veřejnoprávnímu médiu již firma zaslala předžalobní výzvu a je připravena se bránit i soudní cestou.
Vláda hnutí ANO a ČSSD ve sněmovně nepodpoří novelu poslanců KSČM, podle níž by museli majetková přiznání pravidelně podávat i novináři České televize a Českého rozhlasu. K návrhu v pondělí kabinet vydal nesouhlasné stanovisko. Předkladatelé argumentují tím, že obě veřejnoprávní média mají hlavní příjmy z koncesionářských poplatků.
Sněmovna dostala novelu poslanců KSČM, podle níž by museli majetková přiznání pravidelně podávat i novináři České televize a Českého rozhlasu. Předkladatelé argumentují tím, že obě veřejnoprávní média mají hlavní příjmy z koncesionářských poplatků, tedy z veřejných peněz, a jejich novináři mohou zásadně ovlivňovat veřejné mínění. Na veřejnoprávní agenturu ČTK se návrh nevztahuje.
Ústavní soud zrušil rozsudek v kauze údajné korupce kolem neuskutečněného prodeje zámku Českého rozhlasu v Přerově nad Labem. Podmíněné a peněžité tresty původně dostali tři muži včetně bývalého ministra kultury Jiřího Balvína. Případ znovu projedná Obvodní soud pro Prahu 2.
Čtveřice poslanců sociální demokracie předložila ve sněmovně návrh, aby hospodaření veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu mohl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad. Ve zdůvodnění svého návrhu píšou, že reagují na dlouhodobou diskusi o hospodaření těchto médií. Pod návrh se podepsali poslanci ČSSD Alena Gajdůšková, Petr Dolínek, Ondřej Veselý a exministr Antonín Staněk.
Předseda KSČM Vojtěch Filip připravil novelu, podle níž by museli majetková přiznání pravidelně podávat i novináři veřejnoprávních médií, tedy České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře. Nyní bude pro návrh hledat podporu mezi poslanci dalších klubů. Filip řekl, že předlohu podá do sněmovny v nejbližších týdnech.
Společnost není rozdělená na dva tábory, je spíš rozmělněná. V hledání extrémů se ztrácí to, že velká část lidí stojí někde uprostřed a chce hledat kompromisy, míní Martin Buchtík, ředitel STEM a spoluautor výzkumu pro Český rozhlas. Ten ukázal, že společnost tvoří šest sociálních tříd - od zajištěné až po strádající. Překvapilo mě velké zastoupení ohrožené třídy, říká sociolog.
Hudba je obor, který nevidomý člověk může dělat, mám absolutní hudební sluch, vše jsem studoval na základě sluchové analýzy. Na konzervatoři mi vyšli vstříc, v absolventské práci jsem rozebral druhou Beethovenovu symfonii, říká Honza Jareš, který jako jediný nevidomý student absolvoval Pražskou konzervatoř v oboru populární zpěv. Nedávno získal Platinovou dvanáctku za úspěch v hitparádě ČRo Dvojka
Večer prošel pochod Milionu chvilek demokracie z Václavského náměstí na Hradčany. Připomněl oběti ze srpna 1968 a 1969 i současnou informační válku Ruska. Na dopoledním pietním aktu u Českého rozhlasu chyběl prezident i premiér, nebyl tu ani jediný ministr. S projevy vystoupili předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO), generální ředitel rozhlasu René Zavoral nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti). U Památníku komunismu na Újezdu lidé kladli svíčky. Na Václavském náměstí byla rudá klec se jmény zemřelých z roku 1968. Na Praze 1 odhalili památník obětem prvního výročí okupace, které zastřelili sami Češi.
Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 patří k nejvýznamnějším a nejsmutnějším výročím našich novodobých dějin. Na pietní akci za oběti okupace před budovou Českého rozhlasu v Praze to řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). U příležitosti 51. výročí srpnových událostí roku 1968 vystoupili také například šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO), generální ředitel rozhlasu René Zavoral nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti). Kromě projevů se uskutečnil také pietní akt s kladením věnců, na závěr zazněla státní hymna.
Nesouhlasíme s vaším postojem, reagovalo přes padesát zaměstnanců Českého rozhlasu na vyjádření vedení veřejnoprávního média z minulého týdne. Týkalo se podcastu Matematika zločinu, který odhalil pochybení české justice, ale podle rozhlasu porušoval jeho kodex. Až po dlouhých průtazích a nakonec i úpravách zveřejnil ČRo podcast na svém webu. Rozhlas ale vyzval autorky k omluvě za nařčení z cenzury. Část zaměstnanců však nesouhlasí, že se mají za co omlouvat a že by poškodily pověst rozhlasu, jak míní vedení instituce. To na otevřený dopis reagovalo slovy, že názorovou pluralitu ctí.
Český rozhlas na svém webu tento týden po několikaměsíčním sporu zveřejní seriál Matematika zločinu. Pořad odhaluje nedostatky české justice a mimo jiné dokumentuje justiční omyl, ke kterému došlo kvůli chybnému posudku soudního znalce Jiřího Strause. Od ledna ho však rozhlas nechtěl odvysílat kvůli údajnému porušení etického kodexu. Poté, co podcast vyhrál prestižní cenu a o sporu s autorkami informovala média, se nakonec vedení rozhodlo seriál odvysílat. Autorky ho však musely upravit.
Vítězslav Jandák se nemusí bát, že kvůli svým hrubým výrokům vůči několika novinářům přijde o místo v Radě Českého rozhlasu. Volební výbor Poslanecké sněmovny se sice vůči jeho chování vymezil, ale návrh otevřít na plénu jeho možné odvolání neprošel. Výbor Jandáka ani nevyzval, aby se omluvil. Neshodl se ani na tom, že radní porušil zákon. Zmíněné tři body padly pod stůl kvůli hlasům poslanců ANO, SPD a ČSSD. Jandák mimo jiné při jednání rady vyhrožoval publicistovi Jiřímu Černému inzultací.
Za nenávistnými příspěvky v diskusi pod vyjádřením předsedy SPD Tomia Okamury k práci redaktorky Českého rozhlasu z minulého týdne stojí podle místopředsedy hnutí Radima Fialy snaha poškodit SPD. "Adresy jsou naprosto umělé, úplně nové," uvedl na tiskové konferenci. Je proto rád za avizované vyšetřování policií. Okamura se dnes nevyjádřil k dotazu, zda se redaktorce omluví. Naopak zopakoval, že Český rozhlas zkresluje jeho výroky. SPD se proto obrátilo na radu tohoto veřejnoprávního média a požádalo o omluvu.
Sněmovna opět nestihla projednat výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za roky 2016, 2017 a 2018, přestože si to naplánovala na čtvrtek. Stihla pouze částečně pokračovat v debatě ke zprávě za rok 2016, k níž kriticky vystoupil pouze poslanec KSČM Jiří Valenta.
Policie prověřuje komentáře některých uživatelů sociálních sítí k vyjádření předsedy SPD Tomia Okamury o redaktorce Českého rozhlasu, která mu položila ve středu ve sněmovně otázky související s případem znásilnění na Litoměřicku. O vyšetřování informoval na Twitteru ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ředitel ČRo René Zavoral označil Okamurovo vyjádření na sociální síti za útok na podstatu Českého rozhlasu jako veřejnoprávního média a porušení demokratických principů, na kterých stojí společnost.
Novináři by měli být podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa voleni a měli by stejně jako poslanci nebo starostové podávat majetková přiznání. Přes léto Filip hodlá připravit zákon, který by takové změny v Česku zavedl. S odvoláním na Filipa to v úterý napsal server iHNed.cz. Zástupci dalších sněmovních stran podobné úvahy většinou odmítli. Syndikát novinářů ČR je nápadem znepokojen, považuje ho za protiústavní a v rozporu s Listinou práv a svobod.
Rada Českého rozhlasu se na své květnové schůzi vrátila k vulgárním výrokům radního Vítězslava Jandáka, který urážel žurnalistu Jiřího Černého a komentátora Jindřicha Šídla. Předsedkyně vyzvala své kolegy, aby se do budoucna vyjadřovali slušně. Rada obdržela celkem sedm stížností, které se týkaly právě Jandákových vulgarit. Podle předsedkyně Hany Dohnálkové byly výroky radního Jandáka pouze jeho osobní názory, na které má každý radní právo. Uvedla však, že vulgarity by se na jednáních rady používat neměly.
