V nedávné minulosti patřil k radním, kteří se v Radě Českého rozhlasu opakovaně dotazovali, proč jsou strany jako SPD méně zastoupeny ve vysílání než ostatní. Nyní Josef Nerušil do hnutí vstoupil, a dokonce se stal lídrem pražské kandidátky. Radním ale zůstane i nadále, zákon mu to nezakazuje. Nerušil možný konflikt zájmů odmítá, nabízí ovšem, že až do voleb nebude na zasedáních rady hlasovat.
Žádost o 26 milionů korun mě zaskočila, říká datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka. V roce 2016 žádal záznamy o trestné činnosti za posledních pět let, policie mu ale oznámila, že na to bude potřebovat sto tisíc hodin práce. Ústavní soud se teď novináře zastal s tím, že policie hledala důvody, jak žádosti nevyhovět.
Od začátku jsem věřila, že si tenhle obsah posluchače najde. Chtěli jsme ho nabídnout jinému publiku než tomu rozhlasovému, říká moderátorka podcastu Vinohradská 12 Lenka Kabrhelová, která získala Cenu Karla Havlíčka Borovského. Hodně času věnujeme postprodukci, natočením rozhovoru celá práce teprve začíná, jeden z kolegů skládá vlastní hudbu, dodává.
Bývalý prezident Václav Klaus podal stížnost k Radě Českého rozhlasu a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli středečnímu rozhlasovému rozhovoru, ze kterého předčasně odešel. Důvodem stížností je podle něj "extrémní nevyváženost a zaujatost". Klause rozčílily otázky na jeho roli při vzniku dluhu Sovětského svazu vůči Československu po listopadu 1989, na kterou upozornily HN a Aktuálně.cz.
Nečekaný závěr měl rozhlasový pořad Xaver a host, vysílaný celostátně na regionálních stanicích Českého rozhlasu. Herec Tomáš Měcháček se v něm opřel do moderátora Luboše "Xavera" Veselého, kterého v napjaté atmosféře relace nazval pokrytcem a zbabělcem.
Navrhované zavedení povinnosti novinářů veřejnoprávních médií dokládat příjmy je dalším z pokusů o okleštění nezávislosti Českého rozhlasu a České televize a o vystupňování tlaku na novináře pracující v nejdůvěryhodnějších českých médiích. Ve společném prohlášení to uvedli generální ředitelé obou institucí, Petr Dvořák a René Zavoral. Novela poslanců KSČM prošla v dubnu prvním čtením ve sněmovně.
Informacím vlády k epidemii nemoci covid-19 nedůvěřuje zhruba polovina učitelů, její opatření hodnotí kladně necelá třetina pedagogů. Kolem dvou pětin učitelů do 34 let vnímá covid-19 jako běžné virové onemocnění a očkování proti němu jako nebezpečné. Dvě pětiny vyučujících deklarují, že víc než desetina žáků má výraznější problémy s distančním vzděláváním.
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček předložil novelu zákona, podle níž by přišla Česká televize a Český rozhlas o část svých příjmů. Poslanec navrhuje, aby povinné koncesionářské poplatky neodváděli ti, kteří je nesledují. O jeho předloze bude v pondělí jednat vláda Andreje Babiše. Jak vyplývá z podkladů, jež deník Aktuálně.cz prostudoval, kabinet se novelu chystá zamítnout.
Se scenáristou Petrem Pýchou o tom, kam až se dá zajít v krutosti a proč se v sauně chlapi nehádají do krve.
V Česku od pátku strmě stoupají počty nakažených nemocí covid-19 a země se tak znovu dostala na čísla, na která byla zvyklá na vrcholu epidemie koncem března. Podle všeho to ale není tak, že by nemoc rapidně prostupovala českou populací. Naopak se zdá, že se spíš soustřeďuje v několika větších lokálních ohniscích. Těch je v tuto chvíli přibližně deset a redakce Aktuálně.cz je zmapovala.
„Jsem vytrvalostní typ, žádný sprinter,“ říká Jiří Černý. Přestože mluví o sportu, totéž platí o jeho celoživotní novinářské činnosti. 64 let poté, co napsal první článek o muzice, se nejznámější a nejstarší stále činný český hudební kritik dočkal mimořádného uznání. V sobotu večer byl uveden do Síně slávy cen Anděl.
Osm z deseti Čechů souhlasí s financováním České televize a Českého rozhlasu formou koncesionářských poplatků. Obdobný podíl lidí vnímá jejich nynější výši jako přiměřenou nebo nízkou. Podle více než 60 procent lidí by financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu znamenalo omezení jejich nezávislosti.
Volební preference a způsob sledování médií mají během pandemie covid-19 podle vědců vliv na duševní zdraví. Výzkum Národního ústavu duševního zdraví mimo jiné ukázal, že dramatičtější podání zpráv médii při epidemii zvyšuje úzkost lidí, kteří je sledují. Lišily se také reakce voličů různých politických stran.
Ve věku 90 let zemřel rozhlasový režisér Karel Weinlich, informoval ve středu s odkazem na jeho manželku Český rozhlas - Radiožurnál. Weinlichovo jméno slýchaly celé generace dětí, když si v rozhlase naladily pravidelnou nedělní pohádku. Režíroval ale také hry pro dospělé. S pražským rozhlasem prožil většinu svého života.
Česko si připomíná výročí Pražského povstání, které vypuklo přesně před 75 lety. Kvůli pandemii koronaviru však neprobíhají tradiční hromadné pietní akce. Někteří politici tak alespoň vystoupili s projevem nebo položili věnce u budovy Českého rozhlasu. Jaká poselství ve svých projevech přinesli, shrnujeme v přehledné grafice.
Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.
Poslanec Stanislav Berkovec svou hloupostí odkryl, jak se reálně vybírají mediální rady. Děkujeme. Snad už nikdo nepochybuje, že takto dál volit radní nelze.
Novými členy Rady ČT budou Roman Bradáč, Pavel Kysilka a Jiří Šlégr, rozhodli poslanci. Volbě předcházela ve sněmovně emotivní debata. První místopředseda ODS Zbyněk Stanjura navrhl odvolání předsedy volebního výboru Stanislava Berkovce z hnutí ANO za to, že v soukromém e-mailu mimo jiné napsal některým poslancům, který z kandidátů do rady je nevhodný pro ANO.
Český rozhlas spustí v první polovině roku novou sportovní stanici s pracovním názvem Radiožurnál Sport. Vysílat bude v digitálním standardu DAB+. Roční náklady na její provoz se podle prvních propočtů budou pohybovat kolem 11 až 13 milionů korun.
Do Rady České televize se hledá šest nových členů, do Rady Českého rozhlasu dva. Poslanecký volební výbor, který má v dolní komoře na starosti média, v pátek zúžil výběr těch, mezi nimiž budou poslanci vybírat. U ČT mají šanci například ekonomové Pavel Kysilka nebo Hana Lipovská, radními rozhlasu se může stát ředitel Národního muzea Michal Lukeš či historik Jaroslav Šebek.
