Koncem června se tu slavilo. Sedm z deseti voličů se tehdy v referendu vyslovilo pro odchod Velké Británie z Evropské unie. Nyní ale přišlo vystřízlivění, protože vláda start procesu odchodu z osmadvacítky neustále oddaluje. A místním to hodně vadí. Vítejte v Clacton-on-Sea, přímořském městě na východě Anglie.
Polský velvyslanec v Británii Arkady Rzegocki vyslovil obavy z růstu xenofobie v Británii po červnovém referendu, ve kterém se voliči rozhodli pro odchod Spojeného království z Evropské unie. Rzegocki prohlášení učinil během návštěvy v anglickém městě Harlow, kde o víkendu přepadl asi dvacetičlenný dav mládeže dvojici Poláků, jeden z nich na následky zranění zemřel. Velvyslanec řekl, že od referenda ambasáda zaregistrovala asi 15 xenofobních útoků na Východoevropany. Vyzval také všechny svědky, aby se přihlásili policii. Ta dosud zadržela šest mladíků ve věku 15 až 16 let, po dalších pátrá. Motiv útoku na dvojici Poláků znám stále není, vyšetřovatelé se nicméně kloní k nenávistnému činu.
Dopady brexitu: Michala Moravcová
Dopady brexitu: Hana Čekalová
Dopady brexitu: Tomáš Prouza
Dopady brexitu: Michal Nebeský
Dopady brexitu: Michal Tomášek
Německý eurokomisař Günther Oettinger v rozhovoru pro německý list Bild naznačil, že Velká Británie by ještě mohla ustoupit od plánovaného odchodu z Evropské unie. Informovala o tom agentura DPA. Britové si vystoupení z EU odhlasovali 23. června v referendu, jednání o Brexitu ale ještě oficiálně zahájena nebyla. "Pokud se však ekonomická situace Británie v důsledku rozhodnutí opustit EU zhorší, může se změnit názor britské veřejnosti ve prospěch setrvání v Evropské unii," řekl eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost. "Každopádně bych na Brexit moc peněz nevsadil," dodal. Britští europoslanci by podle něj klidně mohli zasednout v příštím evropském parlamentu.
Česká ambasáda v Londýně hlásí dva měsíce po referendu o odchodu Velké Británie z EU zvýšený zájem o česká občanství. Obrátilo se na ni několik desítek lidí, kteří zjišťovali informace, jak získat český pas. Podobné zkušenosti a silný nárůst dotazů hlásí také další velvyslanectví členských států EU na britských ostrovech. Důvod, proč Britové usilují o to, aby získali evropský pas, je zřejmý – rádi by si ponechali otevřené dveře na volný evropský trh.
Odpůrci Brexitu tvrdí, že výsledek referenda má jen poradní význam. Proto ho musí hlasováním potvrdit Dolní sněmovna, než bude aktivován článek 50, což je formální mechanismus k zahájení rozhovorů o odchodu z EU. Britská premiérka Theresa Mayová ale nechce čekat. Stěžejní je podle ní výsledek referenda.
V italském Ventonete se sešli Angela Merkelová, François Hollande a italský premiér Matteo Renzi, aby hledali impulzy pro EU po Brexitu. Podle Renziho není Unie v koncích, musí však klást důraz na společnou obranu a bezpečnost a spolupráci tajných služeb, ale i ekonomický růst. Hollande zase zdůraznil nutnost boje proti nacionalistickým tendencím.
Série nejnovějších statistických údajů z britské ekonomiky je pro ekonomy, kteří podporovali odchod země z Evropské unie zadostiučiněním, jiní ale zůstávají opatrní a radí počkat na celkovější čísla. Nejsilnější růst červencových maloobchodních tržeb za 14 let je nicméně spolu s příznivými údaji z trhu práce pro zastánce "Brexitu" důvodem k optimismu a signálem, že pátá největší světová ekonomika by mohla vyvrátit převládající chmurné předpovědi hospodářského propadu, napsala agentura Bloomberg.
Italský premiér Matteo Renzi chce příští týden uspořádat třístranný summit k Brexitu s Německem a Francií. Oficiální pozvání dnes poslal spolkové kancléřce Angele Merkelové a francouzskému prezidentovi Françoisi Hollandovi. Příští pondělí se mají Renzi, Merkelová a Hollande radit o situaci vzniklé po červnovém referendu, v němž se Britové vyslovili pro vystoupení z EU. Podle italského premiéra je Brexit "velkou politickou porážkou" pro Evropu, ale také obrovským výstražným signálem, že EU se musí rychle reformovat.
Britové sice ještě nevědí, v jaké míře budou moci po završení rozvodu mezi Londýnem a Bruselem dál volně žít či pracovat v Evropské unii, ale někteří již požádali o občanství jiného členského státu Unie. Například žádostí o irské pasy bylo hned po referendu tolik, že irský ministr zahraničí Charlie Flanagan vyzval Brity k trpělivosti.
List The Sunday Times uvedl, že je pravděpodobné, že britský kabinet se k aktivaci článku 50, kterým budou jednání o brexitu formálně zahájena, odhodlá až za rok. Důvodem prý jsou organizační problémy na ministerstvech i čekání na výsledky voleb ve Francii a v Německu. Francie totiž bude v květnu 2017 hlasovat o novém prezidentovi a složení parlamentu, v září jsou parlamentní volby naplánované v Německu. "Nemůžete vyjednávat, když nevíte s kým jednání povedete," citoval nedělník zdroj ze City.
Trh podle agentury Reuters reaguje zvýšenými nákupy britských obligací na to, že centrální bance Bank of England se v úterý nepodařilo koupit na trhu státní dluhopisy v plánovaném množství. Výnosy dluhopisů bezpečných zemí v čele s Německem v poslední době výrazně klesají a jejich pokles se zrychlil po červnovém hlasování Britů o odchodu z Evropské unie. Německé dluhopisy jsou v záporném pásmu už delší dobu.
Jednou z obětí Brexitu může být i Švýcarsko. Výsledky britského referenda na něj upoutaly nechtěnou pozornost. Spolková rada musí EU do konce roku objasnit, jak konkrétně naloží s referendem o migračních limitech. A očekává se, že Brusel bude tvrdý, aby nevytvořil precedens pro nadcházející jednání s Brity.
Britské akcie ve čtvrtek výrazně posílily, pomohla jim opatření tamní centrální banky, která snížila úrokové sazby a přijala další opatření na podporu ekonomiky. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 přidal 1,59 procenta a uzavřel na 6740,16 bodu. Před ohlášením opatření centrální banky přitom sestoupil až na třítýdenní minimum 6615,83 bodu. Britská centrální banka se opatřeními snaží zmírnit negativní dopady Brexitu.
Měnový výbor britské centrální banky Bank of England podle očekávání snížil základní úrok z 0,5 procenta na nové rekordní minimum 0,25 procenta. Banka rovněž plánuje do ekonomiky napumpovat dalších 60 miliard liber, aby zmírnila dopady Brexitu.
Rozvod Britů s Evropskou unií s sebou přináší mnohdy nečekané obtíže. Pokud by trvalý pobyt na ostrovech chtěli všichni obyvatelé Unie, kteří na něj mají podle současných pravidel nárok, trvalo by úřadům vyřízení žádostí bezmála půldruhého století.
