


Živě: Norsko přestane vyhošťovat uprchlíky do Ruska. Moskva je totiž posílá zpět do Sýrie
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.



Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.



V Bruselu odpoledne začal dvoudenní summit Evropské rady a Turecka k uprchlické krizi. Ve čtvrtek šéfové států a vlád řešili mj. hotspoty a urychlení relokace běženců z Řecka a také text návrhu dohody s Tureckem. Tu předloží v pátek tureckému premiérovi.



Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že v posledních týdnech klesl počet běženců přicházejících do Německa. Situace v Řecku se naopak zhoršuje. Rakousko nabídlo Makedonii další pomoc s ostrahou jižní hranice s Řeckem. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz nečeká tento týden na summitu Evropské unie rozhodující průlom.



V Bruselu končí dvoudenní summit Evropské unie s Tureckem. Premiéři a prezidenti členských zemí EU se shodli s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem na dohodě, která umožní vracet do Turecka běžence z Řecka.



Po uzavření takzvané balkánské trasy se přes 44 tisíc běženců ocitlo uvězněných v Řecku. Na řecko-makedonské hranici u města Idomeni se jich tísní téměř 15 tisíc. Rozhodli se ignorovat uzavření přechodu a přejít hranici vlastní cestou.



Barack Obama koncem dubna přijede do Velké Británie, kde bude přesvědčovat obyvatele, aby v červnovém referendu hlasovali pro setrvání země v EU, napsal list Independent. Zásah prezidenta Spojených států do kampaně bude mít pro její další průběh podle listu zásadní význam. Výsledek totiž bude podle posledních průzkumů velmi těsný.



Ve stanovém městečku uprchlíků Idomeni u hranice Řecka s Makedonií se vyskytla žloutenka. Z tábora se stala vlivem dešťů bažina a lidé zde bojují o jídlo i dřevo. Řecko oznámilo, že přijme turecké pozorovatele, aby mohla být naplněna obnovená dohoda o navracení těch uprchlíků, kteří nemají právo na mezinárodní ochranu.



V Idomeni na uzavřených řecko-makedonských hranicích se tísní na 12 tisíc běženců. Několik stovek z nich se rozhodlo obejít plot a přes řeku se dostat na území Makedonie a odtud pokračovat dál do západní Evropy. Makedonská policie je ale zadržela a během noci odvezla zpátky do Řecka.



Do Řecka připlulo od začátku roku po moři z Turecka už více než 137 000 uprchlíků: polovinu tvořili Syřané, asi čtvrtinu Afghánci a zhruba 17 procent Iráčané; asi 60 procent z celkového počtu přitom byly ženy a děti. Vyplývá to z nejnovějších údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zmocněnec generálního tajemníka Rady Evropy (RE) pro migraci Tomášek Boček zároveň upozornil na neúnosnou situaci běženců ve dvou příhraničních táborech, v Makedonii a v Řecku.



Zavření balkánské trasy vyvolává v Evropě rozporuplné reakce. Řecko tvrdí, že jde o jednostranný akt některých států, Italové se bojí obnovení starých migračních tras - například té z Albánie, odkud k ním před válkou prchail lidé v 90. letech. Ministři vnitra členských států EU by měli v Bruselu řešit vznik společné pohraniční stráže.



Britský bulvární list The Sun zveřejnil zprávu, podle které královna Alžběta II. podporuje odchod Velké Británie z Evropské unie. Královnin mluvčí se vůči tomu vymezil s tím, že královna zůstává tradičně politicky neutrální. Buckinghamský palác podal stížnost u britské novinářské organizace IPSO. Britská společnost je kvůli referendu o setrvání země v EU, které se bude konat v červnu, rozdělená a postoj královny by mohl výrazně ovlivnit chování některých voličů.



Hrozby politiků se naplnily a uprchlíkům se s úderem úterní půlnoci zavřela takzvaná balkánská trasa. Od hranic s Makedonií jsou postupně odváženi uprchlíci, a to do záchytných center v Soluni či Aténách. Maďarsko v reakci na zavření trasy vyhlásilo krizový stav a na hranici posílá další vojáky a policisty.



Turecký premiér navrhl evropským lídrům plán, podle kterého by Turecko přijímalo zpět na své území všechny migranty a uprchlíky, kteří připlují na řecké ostrovy. Výměnou požaduje Ankara vyšší finanční pomoc, urychlení bezvízového styku s EU a oživení přístupových rozhovorů. Evropští lídři odmítli návrh narychlo schválit, pouze ho "vřele přivítali" a po dojednání konkrétních detailů o něm budou rozhodovat 17. března na dalším summitu v Bruselu.



Do Bruselu se sjely špičky členských zemí Evropské unie, aby na summitu s Tureckem řešily migrační krizi. Měl to být poklidný summit, bez výraznějších zádrhelů v jednání. Turecký premiér ovšem vznesl nové požadavky. Podle diplomatů nové turecké návrhy evropské politiky překvapily. Mnozí z nich dali najevo, že nemají mandát přijmout podobné závazky.



Středisko pro žadatele o azyl ve městě Timraa na východě Švédska se stalo terčem útočníků, kteří vytloukli okna budovy. Rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil uvedl, že jeho země nechce být součástí systému kvót k přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie. Makedonské úřady budou na své území nově pouštět jen uprchlíky z těch měst, kde podle nich zuří válka.



Turecko je připraveno z Řecka přijímat zpátky uprchlíky, kteří nejsou ze Sýrie, přislíbil šéf turecké diplomacie. Na řecko-makedonské hranici čeká až 14 000 uprchlíků. Slovinský parlament zároveň v pátek večer schválil zákon, díky kterému potrvá vyřizování žádostí o azyl kratší dobu než dosud. Zatím o něj žádalo pouze 460 uprchlíků, Slovinci se však obávají, že toto číslo vzroste.



Papež František označil současnou migrační krizi za "arabskou invazi". "Je to sociální fakt," řekl v rozhovoru pro francouzský katolický týdeník La Vie papež František. Ačkoliv dodal, že Evropa v minulosti zažila obdobných invazí řadu a vždy ji to změnilo k lepšímu, vyvolal tím pozdvižení. V Řecku kvůli zavřeným hranicím momentálně uvízlo na 32 000 uprchlíků, Makedonie v noci pustila přes hranici 150 lidí.



Řecko vůbec poprvé přiznalo, že se stává pro uprchlíky cílovou zemí. Důvodem jsou zavřené hranice. V zemi v současnosti pobývá na 32 000 běženců a jejich počet každým dnem roste. Na řecko-makedonské hranici pokračují protesty. A Francie použila migranty jako páku na Británii, aby neopouštěla Evropskou unii.



Britská vláda zveřejnila dokument, který varuje před desetiletím nejistoty v případě vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Podle dokumentu by šlo především o dopad na finanční trhy, investice, hodnotu libry i ekonomiku a pracovní trh, ale složitá vyjednávání s ostatními zeměmi EU. Proces odchodu by trval nejméně dva roky, nejspíš však déle. Referendum o setrvání v EU se má konat 23. června.



Ministři financí skupiny největších světových ekonomik G20 varovali, že vystoupení Británie z Evropské unie by způsobilo šok pro světovou ekonomiku. Úředník citovaný agenturou Reuters tvrdí, že otázka Brexitu se do prohlášení dostala až na nátlak britských zástupců.