Bez bezpečnosti nemůže být žádná prosperita, uvádí Trump ve zprávě k rozpočtu, který předkládá Kongresu. Na obranu chce přidat 54 miliard dolarů na příští rok, jinde naopak navrhuje masivní škrty. Výrazně šetřit se má třeba na zahraniční pomoci nebo při ochraně životního prostředí.
V poslední sérii nárazových testů propadl Ford Mustang, získal pouze dvě hvězdičky z pěti. Také Ford Ka+ a Fiat 500 si nevedly nejlépe, dostaly jen tři hvězdy. Podívali jsme se proto do výsledků EuroNCAP, jaká auta, která přišla na trh v posledních pěti letech, získala podprůměrné vysvědčení za bezpečnost.
Zatímco dlouhodobé statistiky s úmrtností na silnicích jsou čím dál pozitivnější, protože údaje jsou rok od roku nižší, pokud se podíváme na výsledky pozorněji, v jednom případě se úmrtnost bohužel vloni zvýšila. Zemřelo více chodců ve městech. Jak tomu předejít? Přinášíme pět tipů.
Na veřejných místech v Německu přibudou kamery. Navzdory výhradám opozice to v pátek v parlamentu schválili poslanci vládní koalice. Díky tomu budou moci soukromí provozovatelé jednodušeji nainstalovat kamery do obchodních center nebo třeba na parkoviště. Zákonodárci odsouhlasili i to, aby policisté nosili kamery připevněné na svém těle. Jde o reakci na několik násilných útoků, které Německo loni zažilo. Ozývá se ale i kritika zákona, například od hamburského pověřence pro ochranu dat Johannese Caspara. Ten se obává otevření cesty pro "totální monitorování veřejného prostoru", které ale podle něj teroristy neodstraší.
Jihokorejští designéři vymysleli designově krásný a navíc chytrý zámek na kolo. Zamyká se telefonem a jeho vynálezci věří, že bude znamenat převrat - podle nich vytlačí z trhu všechny ostatní zastarale nudné typy zámků. Jenže - každý (od podstaty pochybovačný) Čech nad tím bude nejspíš kroutit hlavou.
Americký viceprezident Mike Pence ujišťoval v Bruselu evropské státy, že USA chtějí s Evropou dál spolupracovat. Jako jeden z důležitých bodů zmínil bezpečnost. S EU by Spojené státy měly podle něj bojovat s islámským terorismem a například sdílet informace tajných služeb. Pence zároveň prohlásil, že USA trvají na suverenitě evropských států. Zároveň chce ale Donald Trump najít novou "společnou půdu" ve vztazích s Ruskem.
Velký zájem vyvolaly v Česku články o americké marketingové firmě Cambridge Analytica. Ta tvrdí, že pomohla Donaldu Trumpovi k vítězství v prezidentských volbách v USA tím, že využila přesnější data ze sociálních sítí k detailnímu cílení na voliče. Vysloužila si tak přezdívku "zabiják voleb". Podle experta na sociální sítě Josefa Šlerky je ale účinnost její metody sporná a neověřitelná. Ukazuje ale na nebývalý objem informací, který mají marketingové firmy volně k dispozici. "Všechno se někam ukládá a všechno je později využitelné. I proti vám," říká Šlerka v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Donald Trump by chtěl jako nového bezpečnostního poradce Roberta Harwarda, který byl pověřen řízením národního protiteroristického střediska za vlády George Bushe mladšího. Trumpův bývalý bezpečnostní poradce Flynn odstoupil z funkce poté, co se ukázalo, že byl v kontaktu s ruským velvyslanectvím a jednal s ním o amerických sankcích proti Rusku. Trump také prohlásil, že Flynnově rezignaci předcházely zločinné a nelegální úniky informací ze CIA.
Už bývalého hlavního bezpečnostního poradce Bílého domu Michaela Flynna prověřuje FBI kvůli jeho vazbám na ruské velvyslanectví. Flynn v rezignačním dopise podle amerických médií uvedl, že během rychlého spádu své kauzy nedopatřením nesdělil viceprezidentovi Miku Penceovi úplné informace o kontaktech s ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem. Flynn dodal, že pro něj bylo ctí Trumpovi sloužit v době náročné volební kampaně i v prvních dnech jeho prezidentství.
"Jako země obklopená aliančními partnery si můžeme lehce myslet, že se nás konflikt na hranicích NATO hned bezprostředně nedotkne," říká v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz armádní generál Petr Pavel. Varuje ale před přílišným optimismem. Jen ty členské státy, které podle něj reálně a dlouhodobě investují do vlastní obrany, se v případě nouze dočkají podpory ze strany Aliance. Generál Pavel v létě 2018 pravděpodobně končí ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO. Prezidentské ambice podle svých slov nemá, svoji budoucnost vidí mimo politiku.
"Antiimigrační" výnos amerického prezidenta Donalda Trumpa opět narazil. Odvolací soud v San Francisku zamítl odvolání ministerstva spravedlnosti, a Trump tak nadále nemůže uplatňovat svůj dekret. Trump ale ujistil, že ho bude mermomocí prosazovat dál a soudní bitva zdaleka nekončí. Jaký další vývoj teď kauza může mít?
Když řekl nový americký prezident Donald Trump, že NATO je "zastaralé", řadu evropských politiků to vystrašilo. Podle předsedy Vojenského výboru NATO generála Petra Pavla je ale potřeba chápat tato slova v kontextu. "Donald Trump mluvil o efektivitě, o schopnosti Aliance přizpůsobit se novým bezpečnostním hrozbám, hlavně boji proti terorismu. Ale taky o nutnosti spravedlivě dělit náklady na společnou obranu," říká Pavel v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Skutečný smysl změny ústavního zákona o bezpečnosti České republiky? Nikoli "zhoršená bezpečnostní situace", nýbrž zhoršená situace preferencí ČSSD.
Oficiálně má summit EU na Maltě řešit uprchlickou otázku a pomoc Libyi. Itálie těsně před summitem uzavřela dohodu o pomoci prozatímní libyjské vládě. Neoficiálně budou evropští lídři hovořit o vztahu k USA a novém prezidentu Donaldu Trumpovi, kterého šéf Evropské rady Donald Tusk zařadil mezi rizika ohrožující Unii.
U pařížského muzea Louvre postřelil jeden z vojáků muže, který je napadl mačetou. Muž se pokusil dostat s podezřelými taškami do přilehlého obchodního centra, ale vojenská hlídka ho nevpustila.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko chce uspořádat referendum o vstupu své země do Severoatlantické aliance. Prezident to řekl v rozhovoru, který zveřejnil německý list Berliner Morgenpost. Zájem o členství dává Kyjev najevo už od převratu v roce 2014, členské státy Aliance se ale k plánům prozápadní ukrajinské vlády stavějí váhavě či odmítavě. Porošenko německým novinám řekl, že zatímco před čtyřmi lety podporovalo členství Ukrajiny v NATO 16 procent obyvatel, nyní je to 54 procent. "Pokud se Ukrajinci (v referendu) vysloví pro členství, pak udělám vše pro to, abychom toho dosáhli," řekl prezident. O datu referenda se nezmínil.
Český prezident Miloš Zeman se může dočkat od nového prezidenta USA vytouženého přijetí v Bílém domě, pokud Česko začne plnit někdejší sliby a neplněné závazky vůči NATO. "Dali bychom tím najevo, že bereme vážně spojenecké závazky, vztah se Spojenými státy a nepokukujeme někam jinam. Pokud ale bude český prezident posílat milostné dopisy do Pekingu a myslet si, že to vyváží úsměvy směrem k Donaldu Trumpovi, fungovat to nebude," říká v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz USA Michael Žantovský, bývalý český velvyslanec ve Spojených státech a současný ředitel Knihovny Václava Havla.
Podle Angely Merkelové by měly státy EU zvýšit spolupráci v obraně a bezpečnosti, protože není zaručeno, že vztahy s USA zůstanou neměnné. Německá kancléřka to řekla během návštěvy Belgie a Lucemburska. Sice nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa přímo nezmínila, zjevně ale odkazovala na jeho vyjádření z kampaně, že zváží přehodnocení závazků USA v rámci NATO. Uvedla také, že lepší ochrana vnějších hranic EU je podle ní předpokladem pro spravedlivější rozdělování uprchlíků v unii. Zároveň ale vyzvala k trpělivosti se státy, které migranty přijímat nechtějí.
Americká tanková brigáda dorazila v těchto dnech do Polska, aby pomohla ochránit spojence z východního křídla NATO. Kreml to však označil za ohrožení ruských zájmů a ruské bezpečnosti. "Díváme se na to jako na hrozbu. Jsou to kroky, které ohrožují naše zájmy, naši bezpečnost, a to tím spíše, že třetí země – a není to ani evropský stát – zvyšuje svou vojenskou přítomnost u našich hranic v Evropě," řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Do Polska počátkem týdne dorazila tisícovka amerických vojáků i první transporty těžké výzbroje, které se minulý pátek začaly vyloďovat v německém přístavu Brémy. Další vojáci a zbraně následují.
Když 1. ledna 1967 vyjeli řidiči v Československu na silnice, museli se poprvé povinně připoutat. Tedy ne všude. Stačilo pouze na předních sedadlech, a jen pokud jeli mimo obec. I tak to ale byl velký krok v bezpečnosti. Přitom první pásy se objevily už v polovině devatenáctého století ještě před automobily. Cesta k bezpečnějšímu ježdění trvala déle než sto let.
