Čím dál častěji se mluví o společné evropské obraně, která by byla nezávislá na NATO. Evropská komise tento týden představila i konkrétnější plány. Země Evropské unie by měly společně bojovat proti teroristům nebo třeba vyvíjet drahou vojenskou techniku. Česko tyto plány jednoznačně podporuje, prohlásil na konferenci v Praze premiér Bohuslav Sobotka.
Hlavní je štěstí, v takové situaci se těžko něco vymýšlí. V první fázi je každej za sebe, když to jde, seberu se a uteču, když to nejde, tak se schovám, říká Michal Otipka, prezident a vrchní instruktor české pobočky Mezinárodní KRAV MAGA federace a také instruktor českých policistů. Dodává, že když máte lepší fyzičku, umíte střílet, nebo první pomoc, to všechno může zvýšit šanci na přežití vás i ostatních. Nové video Policie ČR hodnotí jako povedené, problém vidí v tom, že každá krizová situace je tak unikátní, že se těžko radí obecně.
Evropa musí převzít svou obranu do vlastních rukou. Ve společném článku v americkém listu Wall Street Journal to napsali český premiér Bohuslav Sobotka a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle nich se Evropa musí přestat spoléhat na pomoc zvenku. Partnerství EU s NATO je do budoucna stále zásadní, ale unie musí umět taky "nezávisle a náležitě reagovat na vnější hrozby". V tomto případě zmiňují zvýšení rozpočtů na obranu.
Německé úřady budou moci nově kontrolovat mobilní telefony či zadržovat migranty, kteří nezískají azyl. Nové schválený zákon umožní také déle držet migranty ve vyhošťovací vazbě. Zákon bude účinný hlavně proti migrantům, kteří v Německu nedostanou azyl, ale odmítají zemi opustit.
Novinka od pardubické Explosie vygeneruje velmi rychlý mrak hmotných částic, který prorazí obal předmětu a tím oddělí rozbušku od trhaviny. Firma dokončila vývoj a brzy výrobek, který obsahuje trhavinu Semtex, uvede na trh.
Poté co USA zakázaly laptopy na palubách letadel z deseti převážně muslimských zemí, hrozí toto rozšíření i na evropské státy. Bezpečnostní experti se totiž bojí, že teroristé jsou schopni nainstalovat do notebooků nálože tak, aby je kontroly na letištích nedokázaly odhalit. Potvrzuje to i rok starý případ z letu mezi somálskou metropolí Mogadišo a východoafrickým Džibutskem. V letadle explodoval laptop, který terorista pronesl přes bezpečnostní kontrolu.
Nový americký prezident během nedávné návštěvy v Bruselu znovu vyzval členské státy NATO, aby na obranu dávaly doporučená 2 procenta svého HDP. Čeští i alianční odborníci ale připomínají, že nejde o jediný důležitý parametr a jeho mechanické plnění může být spíše matoucí. "Jako vojenský analytik mám se dvěma procenty HDP na obranu problém. Nic totiž neříkají o tom, zda jsme dosáhli či nedosáhli vytyčených obranných schopností," tvrdí děkan prestižní vojenské školy NATO Defense College v Římě, generál František Mičánek. V USA se navíc vyrábí většina zbraní, které by armády členských zemí Aliance z většího rozpočtu nakupovaly.
Severoatlantická aliance v boji proti terorismu dělá, co může, a snaží se najít nové způsoby, jak pomoci. Vojenský zásah NATO proti Islámskému státu je ale vyloučen, říká Tomáš Valášek, ředitel think-tanku Carnegie Europe a bývalý slovenský velvyslanec v NATO.
Teroristický útok v Manchesteru podle bezpečnostního experta Tomáše Pojara ukazuje, že Islámský stát se porážkou v Iráku a Sýrii zlikvidovat nepodaří. Čím méně budou islamisté úspěšní na Blízkém východě, tím vytrvaleji budou hledat cíle v Evropě, varuje Pojar. V rozhovoru pro Aktuálně.cz také popisuje slabá místa, která má v zajištění své bezpečnosti Česká republika.
Výjimečný stav v Tunisku byl v úterý prodloužen o další měsíc. S odvoláním na kancelář tuniského prezidenta o tom informovala agentura AFP. V zemi byl výjimečný stav vyhlášen po teroristických útocích v listopadu 2015 a od té doby byl prodloužen už několikrát. Tuniský prezident Kaíd Sibsí o prodloužení výjimečného stavu rozhodl po konzultaci s premiérem a předsedou parlamentu. Rozhodnutí bylo zdůvodněno "trvajícím bojem proti terorismu". Toto opatření zvyšuje kompetence policie a rovněž dává úřadům právo zakázat shromažďování a stávky, které by mohly narušit veřejný pořádek. Od revoluce v roce 2011 čelí Tunisko rostoucí aktivitě džihádistů.
Pokud se na narůstající krizi v některém z regionů světa nereaguje včas a nebezpečí konfliktu se dlouho bagatelizuje, nic s ní potom neudělá ani nejsilnější politicko-vojenské uskupení světa, jakým je Severoatlantická aliance (NATO), tvrdí v druhé části rozhovoru s Aktuálně.cz František Štěpánek, exšéf české vojenské rozvědky a bývalý generální konzul v Turecku.
"Každý vidí, že se bezpečnostní poměry nejen v Evropě výrazně zhoršují. Přibývá nových vážných hrozeb. Nemám přitom dojem, že české politické špičky se úměrně tomu starají o bezpečnost lidí. Nahrává tomu i současná vládní krize. Bezpečnost lidí je ve sporu premiéra Sobotky a vicepremiéra Babiše druhořadá, pokud vůbec. Přitom jde o jednu z hlavních povinností státu, stanovenou jednoznačně v Bezpečnostní strategii České republiky," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz exšéf vojenské rozvědky a bývalý generální konzul v Turecku František Štěpánek.
Extremisty, kteří mohou chystat teroristický útok, půjde v Německu hlídat pomocí elektronických náramků. Příslušný návrh zákona ve čtvrtek schválil Spolkový sněm. Náramky bylo možné použít už dnes. Nově je ale budou moci dostat lidé, kteří nespáchali žádný trestný čin. Norma počítá také s lepším propojením policejních databází v jednotlivých spolkových zemích a na celostátní úrovni. Opatřeními se snaží Němci zabránit opakování teroristických útoků, jakým byl ten předvánoční v Berlíně. Jeho pachatelem byl islamista Anis Amri, kterého úřady považovaly za nebezpečného a několik měsíců ho sledovaly. Útoku ani tak ale zabránit nedokázaly.
Poslední průzkumy před nedělním prvním kolem prezidentských voleb ve Francii slibují velmi těsný souboj. Rozdíl mezi prvním a posledním z favorizované čtveřice kandidátů už je jen v řádech několika procent. Velkou otázkou zůstává i volební účast a vysoké procento nerozhodnutých voličů. Francouzské úřady taky kvůli teroristickým hrozbám chystají rozsáhlá bezpečnostní opatření.
Vysoké bezpečnostní standardy spojené s přepravou fotbalových týmů popisují Martin Synecký z Fotbalové asociace ČR a Ondřej Kasík ze Sparty.
Během Velikonoc policie nasadí po celé republice více policistů a zvýší bezpečnostní opatření kvůli nedávným teroristickým útokům v Evropě a ve světě. "Dohodlo se, že policie posílí preventivní opatření v souvislosti s Velikonocemi na území celé republiky," řekl Aktuálně.cz vysoce důvěryhodný zdroj, který se účastnil středeční schůzky mezi policejním prezidentem a krajskými policejními řediteli.
Prezident Miloš Zeman jednal na Pražském hradě s policejním prezidentem Tomášem Tuhým o bezpečnosti ve světě a Evropě kvůli atentátům posledních dní ve Stockholmu, Petrohradě a Egyptě. A kvůli zvýšenému riziku se mají znovu zpřísnit i bezpečnostní opatření Hradu. "Adekvátně reagujeme. Změní se věci, které nejsou tolik viditelné na první pohled, ale jsou součásti určité taktiky," sdělil neurčitě Ovčáček. Policejní prezidium jednání o změnách v ochraně Hradu potvrdilo. "Na standardní schůzce se policejní prezident s prezidentem republiky dohodli na adekvátních bezpečnostních opatřeních v souvislosti s ochranou Pražského hradu," řekla mluvčí policejního prezidenta Iveta Martínková.
V dubnu 2017 přibyly "zátarasy", které však minimálně nejsou k nepřekonání, nebo lépe řečeno nebrání skoro ničemu. Možná útoku koloběžkou.
Národní bezpečnostní úřad loni prověřoval patnáct státních institucí včetně ministerstev a zjišťoval, zda mají správně zabezpečenou síť proti možnému napadení hackerů. Většina z nich neprošla. "Dvanáct kontrolovaných subjektů se dopustilo porušení zákona o kybernetické bezpečnosti," píše se ve zprávě o kybernetické bezpečnosti, kterou ve středu večer schválila vláda.
Obavy z ovlivnění voleb hackery se rozšířily ze zahraničí i do Česka. Téměř všechny týmy prezidentských kandidátů už nyní zabezpečují svou interní komunikaci přes e-maily a telefony. Bojí se, že by jim únik dat a e-mailů mohl uškodit v kampani. Ochraně českých voleb se věnuje i stát prostřednictvím Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, které bojuje na ministerstvu vnitra proti dezinformacím.
