Benešovy dekrety
Češi mu oběsili otce, protože byl Němec. On se pak snažil oba národy smířit
Lidé se dnes na pražském Vyšehradě rozloučili s Antonem Ottem. Mužem, který uměl mluvit s oběťmi i pachateli. České politiky dokázal přesvědčit, že se nemusí bát sudetských Němců. A sudetské Němce, že nemají nenávidět Čechy.
Obrazem: Československem organizovaný odsun Němců v roce 1946
Jakákoliv připomínka "organizovaného odsunu" Němců z českého pohraničí vyvolává bolestné vzpomínky na obou stranách, třebaže od jednoho z největších vysídlení lidí (téměř 3 miliony) uplynulo 25. ledna 2021 pětasedmdesát let. V dnešní galerii přinášíme vzpomínky těch, kteří byli do Německa vysídleni jako děti. A tak je potřeba jejich svědectví i vnímat.
"Rasista a masový vrah", nasprejoval někdo na podstavec sochy prezidenta Beneše
Na podstavec sochy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše v Praze na Loretánském náměstí někdo sprejem napsal, že byl rasista a masový vrah. Policie po pachateli pátrá, nápis se na soše objevil nejspíš v noci na čtvrtek. Socha spadá do správy Galerie hlavního města Prahy, která nechá nápis odstranit. Škoda je odhadnuta na 20 000 korun.
Jak snadno a rychle přijít o půlku Moravy. Suďme se s Lichtenštejny do hořkého konce
Česku by nejvíce prospěla rychlá dohoda s knížecím rodem. Ale my si z jednoho nepovedeného vyvlastnění raději u soudů uděláme tragédii, nad jejíž nespravedlností se pak budeme mocně dojímat.
Žalobami nelze obcházet restituční zákony, uvedl Ústavní soud k případu Lichtenštejnů
Ústavní soud v usnesení k nárokům Nadace knížete z Lichtenštejna znovu zdůraznil princip, že žalobami o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství. Zásadu, která je součástí judikatury od roku 2005, nepovažuje soud za překonanou. Nadace se soudila o 600 hektarů lesa u středočeských Říčan. Soud její stížnost odmítl, nyní zveřejnil plné odůvodnění.
Čtyři z deseti Čechů považují odsun Němců za spravedlivý. Jejich podíl postupně klesá
Poválečný odsun sudetských Němců z Československa považuje za spravedlivý 41 procent Čechů. Opačný postoj zaujímá 38 procent lidí a zbytek nemá na věc názor. Vyplývá to z výsledků říjnového průzkumu, které zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Od posledního výzkumu z roku 2016 se výsledky výrazněji neliší, dlouhodoběji ale počet zastánců odsunu spíše klesá.
Duel: Sudetští Němci jsou nebezpeční, pořád touží vrátit se do Čech, tvrdí Hasenkopf
Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Česku by byl urážkou českých obětí 2. světové války, míní právník Pavel Hasenkopf. Představa, že sudetští Němci kují nějaké pikle, je podezíravá a vytváří neustále vracející se obraz nepřítele, který se v českém prostředí určitým politickým směrům hodí, oponuje mu novinář Jiří Peňás. Podle Hasenkopfa se sudetští Němci dodnes nedokázali integrovat a zkoušejí, kam až mohou zajít. Je lepší s nimi mít dobrý vztah, než jim neustále ukazovat tvrdou tvář, tvrdí Peňás.
Soud potrestal úřednice, které před 20 lety potvrdily občanství hraběnce Czerninové
Po takřka dvaceti letech potrestal soud dvě bývalé úřednice pražského magistrátu za to, že v roce 1999 rozhodly zpětně o tom, že hraběnka Josefína Czerninová, která zemřela v roce 1965, měla v době smrti české občanství. Osvědčení o udělení občanství poté použili její potomci k tomu, aby získali v restituci část rodového majetku na jihu a západě Čech.
Lichtenštejnové chtějí žalovat Česko. Státu dali sedm dnů na navrácení majetku
Pokud Česká republika nevrátí Nadaci knížete z Lichtenštejna do sedmi dnů majetek, o který knížectví přišlo v roce 1945 v důsledku Benešových dekretů, hrozí jí, že bude čelit žalobě. Nadace knížete z Lichtenštejna od čtvrtka zasílá na přibližně dvě stovky adres tuzemských institucí, úřadů a organizací předžalobní výzvu.
Benešovy dekrety nepatří do Evropy, prohlásil na sjezdu sudetských Němců ministerský tajemník
Sudetští Němci po letech opět diskutovali o Benešových dekretech. Téma otevřel státní tajemník německého ministerstva vnitra.
Populisté z AfD ukázali Evropě hororový scénář. Lovit voliče budou na východě Německa
Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která letos uspěla v německých parlamentních volbách, má podle politologa Christiana Demutha slušnou šanci zakotvit na politické scéně natrvalo. Populisté AfD mohou hledat voliče zejména na východě Německa. Mnoho tamních obyvatel se domnívá, že je spolková vláda i 28 let po pádu Berlínské zdi přehlíží, myslí si Demuth. "Hororový scénář je, že se všude v Evropě dostanou k moci pravicoví populisté," dodává.
Přirovnání k Hitlerovi překračuje meze svobody, zamítl Ústavní soud stížnost historičky
Svoboda vědeckého bádání má své meze a soudný badatel musí dát pozor na přirovnání, rozhodl Ústavní soud. Zamítl tak stížnost historičky a bývalé ředitelky blanenského muzea Evy Nečasové, která ve své publikaci uvedla, že kníže Hugo Mikuláš Salm byl určitou optikou podobně nevinný jako Adolf Hitler. Salmovi potomci se v Česku soudí o restituci dvou zámků a tisíců hektarů pozemků, zabavených v rámci Benešových dekretů.
Chybí nám klidná Merkelová. Obdiv k AfD je cesta, jak z Čechů udělat muslimy
Václav Klaus Alternativu pro Německo podporuje, dělá pro ni. Andrej Babiš ji považuje za vítěze voleb. Jako by neviděli, jak nás ohrožuje.
Soud v Semilech uznal nárok rodu Walderode na zámek Hrubý Rohozec a další pozemky za tři miliardy
Rod Walderode by se mohl dočkat vrácení pozemků zkonfiskovaných na základě Benešových dekretů. Soudce Michal Polák vydal takzvaný mezitimní rozsudek, kterým nárok rodiny na zabavený majetek uznal. Karl des Fours Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek v roce 1946 na základě Benešových dekretů. V roce 1947 Walderodemu úřady československé státní občanství vrátily.
Lichtenštejnové chtějí jednat o náhradě za zkonfiskovaný majetek. Jen omluva nestačí, říká princ
Nadace knížete z Lichtenštejna nechce vzdát boj o 600 hektarů lesů na Benešovsku, které stát v roce 1945 zapomněl znárodnit a jako vlastníka vedl v pozemkových knihách nadále knížete Františka Josefa II. Proti rozhodnutí soudů, které jí lesy loni vzaly, podala nadace ústavní stížnost. Nyní její zástupce princ Constantin oznámil, že chce otevřít i otázku náhrad za zbylý zkonfiskovaný majetek, mezi nějž patřil například Lednicko-valtický areál či zámek Plumlov. Ministerstvo zahraničí to ale označuje za uzavřené otázky minulosti.
"Oběti ďábelského plánu". Maďarsko bude usilovat o zrušení Benešových dekretů, řekl ministr
Maďarský ministr pro národnostní politiku Árpád János Potápi z vládnoucí strany Fidesz v pondělí prohlásil, že Budapešť bude usilovat o zrušení Benešových dekretů. Potápi mluvil na jihu země u příležitosti sedmdesátého výročí odsunu etnických Maďarů z území Slovenska.
Valdštejnové pozemky na Malé Straně nedostanou, potvrdil soud
Pražský městský soud ve čtvrtek pravomocně zamítl žalobu potomka šlechtického rodu Valdštejnů Ernsta Waldsteina Wartenberga, který se po Senátu domáhal vydání zkonfiskovaných pozemků na Malé Straně a Hradčanech. Informoval o tom mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležatka. Některé z pozemků, na které si Wartenberg činil nárok, leží přímo u sídla horní komory. Stát nemovitosti zabavil na základě Benešových dekretů. Žalobu již dříve zamítl Obvodní soud pro Prahu 1, odvolací městský soud ve čtvrtek toto rozhodnutí potvrdil. Žalobce podle státu mimo jiné neprokázal, že by mu bylo vráceno československé občanství, což je základní podmínka pro vrácení majetku.
Lichtenštejnové dál bojují o pozemky u Říčan, podali dovolání k Nejvyššímu soudu
Rodina Lichtenštejnů podala dovolání k Nejvyššímu soudu kvůli sporu o 600 hektarů pozemků poblíž Říčan, které původně patřily knížeti Františku Josefu II. Rodina pak o ně přišla na základě Benešových dekretů. Okresní soud Praha-východ sice v roce 2013 potvrdil zápis v katastru nemovitostí, podle nějž pozemky patřily do dědictví Lichtenštejnů, ale Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podal na tyto pozemky konfiskační žalobu. Okresní soud rozhodl spor ve prospěch státu a jeho rozhodnutí letos v květnu potvrdil i Krajský soud v Praze. Nadace knížete z Lichtenštejna, která rodinu zastupuje a spravuje část jejího majetku, nyní žádá zrušení rozsudků soudů nižší instance.
Benešovy dekrety jsou bezpráví, řekl Hofer před cestou za Zemanem
Jádrem rozhovorů v Praze bude podle rakouského prezidentského kandidáta Norberta Hofera budoucnost, ale takzvané Benešovy dekrety označil v rozhovoru pro tamní deník Kleine Zeitung za bezpráví. Hofer se v Praze v pondělí sejde s prezidentem Milošem Zemanem. Budou spolu mluvit pravděpodobně o migrační krizi, na kterou mají podobné názory. Tématem by se měly stát i blížící se opakované prezidentské volby v Rakousku.
Zámek v Opočně patří státu. Soud zamítl odvolání dědičky původních majitelů
Renesanční zámek v Opočně na Rychnovsku patří státu. Ve čtvrtek o tom rozhodl Krajský soud v Hradci Králové, který řešil odvolání dědičky původních majitelů Kristiny Colloredo-Mansfeldové proti rozhodnutí rychnovského soudu, který loni zámek přiřkl státu. Spor o vlastnictví zámku trvá již od roku 1991. Proti čtvrtečnímu rozhodnutí je možné podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně.
Hodina byla málo. Spor Lichtenštejnů o zapomenuté pozemky a Benešovy dekrety soud nestihl vyřešit
Zhruba šest set hektarů pozemků v okolí Prahy, které i přes znárodnění zůstaly napsány na lichtenštejnského knížete Františka Josefa II., objevili v tuzemském katastru nemovitostí jeho potomci. Když si je nechali převést jako dědictví, zareagoval stát a napadl je žalobou. V první instanci potomci lichtenštejnského knížete prohráli, ale podali odvolání. A případ využívají k znovuotevření otázky, zda na ně byly Benešovy dekrety použity oprávněně, když se sami nikdy k německé národnosti nepřihlásili.
Německý řád chce zámek Bruntál i hrad Sovinec, kraj se proti
Německý řád chce získat zámek v Bruntále, hrad Sovinec na Bruntálsku a několik školních objektů, které patří Moravskoslezskému kraji. O nemovitosti usiluje v šesti žalobách. Náměstek moravskoslezského hejtmana řekl, že tento majetek budou bránit všemi právními prostředky.
Sudetští Němci vypustili ze svých stanov snahu o vrácení majetku
Sudetoněmecké krajanské sdružení na víkendovém zasedání v Mnichově rozhodlo o vypuštění zmínky o snaze získat zpět konfiskovaný majetek vysídlencům ze svých stanov. Soud změnu letos zrušil kvůli nedostatečnému času na vypořádání připomínek, podle vedení sdružení je však současná verze stanov právně v pořádku. Změnu stanov prosadil nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt, který ji vnímá jako součást snahy o usmíření mezi sudetskými Němci a Čechy.