Jádrem rozhovorů v Praze bude podle rakouského prezidentského kandidáta Norberta Hofera budoucnost, ale takzvané Benešovy dekrety označil v rozhovoru pro tamní deník Kleine Zeitung za bezpráví. Hofer se v Praze v pondělí sejde s prezidentem Milošem Zemanem. Budou spolu mluvit pravděpodobně o migrační krizi, na kterou mají podobné názory. Tématem by se měly stát i blížící se opakované prezidentské volby v Rakousku.
Renesanční zámek v Opočně na Rychnovsku patří státu. Ve čtvrtek o tom rozhodl Krajský soud v Hradci Králové, který řešil odvolání dědičky původních majitelů Kristiny Colloredo-Mansfeldové proti rozhodnutí rychnovského soudu, který loni zámek přiřkl státu. Spor o vlastnictví zámku trvá již od roku 1991. Proti čtvrtečnímu rozhodnutí je možné podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně.
Zhruba šest set hektarů pozemků v okolí Prahy, které i přes znárodnění zůstaly napsány na lichtenštejnského knížete Františka Josefa II., objevili v tuzemském katastru nemovitostí jeho potomci. Když si je nechali převést jako dědictví, zareagoval stát a napadl je žalobou. V první instanci potomci lichtenštejnského knížete prohráli, ale podali odvolání. A případ využívají k znovuotevření otázky, zda na ně byly Benešovy dekrety použity oprávněně, když se sami nikdy k německé národnosti nepřihlásili.
Německý řád chce získat zámek v Bruntále, hrad Sovinec na Bruntálsku a několik školních objektů, které patří Moravskoslezskému kraji. O nemovitosti usiluje v šesti žalobách. Náměstek moravskoslezského hejtmana řekl, že tento majetek budou bránit všemi právními prostředky.
Sudetoněmecké krajanské sdružení na víkendovém zasedání v Mnichově rozhodlo o vypuštění zmínky o snaze získat zpět konfiskovaný majetek vysídlencům ze svých stanov. Soud změnu letos zrušil kvůli nedostatečnému času na vypořádání připomínek, podle vedení sdružení je však současná verze stanov právně v pořádku. Změnu stanov prosadil nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt, který ji vnímá jako součást snahy o usmíření mezi sudetskými Němci a Čechy.
První transport odsunutých Němců do americké okupační zóny poraženého Německa vyjel 25. ledna 1946 z Mariánských Lázní do Bavorska. Až do konce února odjížděl do americké zóny jeden vlak denně - kromě nedělí -, poté dva a od 1. dubna čtyři vlaky. V každém bylo 1000 až 1200 osob.
Slovní výpady maďarských politických špiček proti Benešovým dekretům se nesmí opakovat, apeloval ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na maďarského velvyslance. Pozval si ho kvůli výrokům předsedy maďarského parlamentu, který prohlásil, že Česko a Slovensko se neměly stát členy Unie kvůli Benešovým dekretům. Ambasador Zaorálka ujistil, že Orbánova vláda s výroky nesouhlasí.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek si na úterý předvolal maďarského velvyslance, aby mu vysvětlil kontroverzní výrok předsedy maďarského parlamentu o Benešových dekretech. Podle předsedy Lászla Kövéra neměly být Česko a Slovensko kvůli dekretům přijaty do Evropské unie. Taková slova jsou podle Zaorálka mimo současnou realitu a nesmyslně narušují spolupráci v regionu. Kövérovy výroky kritizovalo i slovenské ministerstvo zahraničí, které si v pondělí rovněž předvolalo maďarskou velvyslankyni na Slovensku.
Česko a Slovensko se kvůli Benešovým dekretům vůbec neměly stát členy Evropské unie. Ostrý výpad šéfa maďarského parlamentu Lászlo Kövéra zarazil jak politiky, tak diplomaty. Přišel totiž ve chvíli, kdy spolupráce v rámci Visegrádské skupiny funguje podle všech členských zemí na výbornou. O víkendu navíc do Maďarska zamířil český ministr vnitra Milan Chovanec, aby poděkoval českým policistům, kteří v posledních týdnech pomáhali střežit hranici se Srbskem. "Já pevně věřím, že předseda parlamentu měl špatný den," prohlásil Chovanec v neděli po schůzce se svým protějškem.
Pětadvacet let po revoluci vypukl nečekaně spor o majetek, zabavený na základě Benešových dekretů. Rodina lichtenštejnského knížete totiž objevila v katastru nemovitostí pozemky nedaleko Prahy, které byly napsány na bývalou hlavu rodu Františka Josefa II, který zemřel v roce 1989. Přihlásila se tak jako dědic prostřednictvím své nadace a soud její dědický nárok uznal. Proti tomu podal stát žalobu a prvoinstanční soud mu dal za pravdu. Podle něj by tak byla prolomena restituční hranice roku 1948. Nadace již oznámila, že podá odvolání.
Soud ve čtvrtek definitivně rozhodl, že John G. Nash a další přímí potomci Jana Antonína Bati nemají nárok na odškodnění za zabavenou vilu a přilehlý pozemek v roce 1947. John Nash, který pracuje pro softwarovou společnost v Bostonu, v rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznává, že rozhodnutí soudu čekal. Na svého předka vzpomíná jako na čestného člověka se silnými morálními hodnotami, který během války podporoval protinacistický boj a českou exilovou vládu v Londýně.
Potomci zlínského podnikatele Jana Antonína Bati nemají právo žádat po státu 56 milionů korun. Rozhodl tak Městský soud v Praze a potvrdil tím loňské rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2. Pět Baťových potomků, kteří žijí v Americe, žádalo peníze za zlínskou funkcionalistickou vilu a přilehlý pozemek. Vilu i pozemek známému obuvníkovi zabavil v roce 1947 stát kvůli domnělé spolupráci s nacisty.
Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě se žalobou dožaduje vydání kostela v Karlově Studánce na Bruntálsku. Kostel v rámci majetkového vyrovnání se s církvemi vloni odmítlo vydat ministerstvo kultury. Německý řád požaduje převzetí včetně pozemků a inventáře, zároveň chystá další žaloby.
Šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt přesto připomněl, že vysídlení byl chladnokreně naplánovaný válečný zločin. Téma Benešových dekretů ale nezmínil.
Rakouský diplomat slovinského původu Valentin Inzko na sudetoněmeckém sjezdu v Augsburgu převzal Evropskou cenu Karla IV.
Mercedes Dietrichsteinová žádá po radnici v Mikulově navrácení rodové hrobky, dalších pěti objektů a přibližně 200 pozemků.
Ve vztahu k Česku je to zásadní zmírnění postoje, který landsmanšaft zastával desítky let.
Peníze se týkají vily a pozemku, který stát obuvníkovi vzal v roce 1947 kvůli údajné spolupráci s nacisty.
Žaloba se týkala poválečného znárodnění brněnské textilní továrny Reimann & Sohn. Žadatel, požadující více než miliardovou náhradu, nebyl oprávněnou osobou.
Milan Štěch na pietní mši v obci, která byla v roce 1942 vypálena nacisty, připomněl, že zlo se v různých podobách odehrávalo ve světě i po skončení války.
