Míša Fousek má zcela unikátní podobu poruchy autistického spektra. Komunikuje, má dobrý přehled o světě, dívá se na televizi nebo čte noviny. Má sympatické politické názory a evidentně dobrý smysl pro humor. Zároveň ale trpí neovladatelným nutkáním k agresi a sebepoškozování. To se probudí vždy, jakmile má volné ruce nebo nohy.
V Česku by podle odhadů mohlo být až 200 tisíc lidí trpících závažnými poruchami autistického spektra. Podle Marty Pečeňové, která se řešením životních podmínek osob s autismem v Česku zabývá, naráží rodiče či pečující neustále na předsudek, že je autistů málo, a proto řešení jejich situace není takový problém. Odborníci očekávají nárůst nových případů, protože od října loňského roku mají rodiče nárok na bezplatné testování dětí v 18 měsících, třech a pěti letech. Od ledna do července bylo podle dat největší zdravotní pojišťovny VZP vyšetřeno přes 20 tisíc dětí.
Desetiletý chlapec Saša trpí těžkou formou autismu a musí žít daleko od svých rodičů. Sociální systém nedokáže rodině nabídnout takovou podporu, aby péči o syna zvládla doma. Podívejte se na pokračování dokumentárního projektu Děti úplňku, který se snaží upozorňovat na situaci rodin dětí s mentálním postižením a náročnými projevy chování.
Kluci z dětského domova se dětí s autismem nebojí, jsou statečnější než někteří dospělí. V minulosti o tyto dvě skupiny dětí nejevila společnost zájem. Obě skupiny spojuje to, že chtějí pomáhat, mít místo ve společnosti a chtějí mít úctu, říká psycholog Přemysl Mikoláš. Už od roku 2010 organizuje společnou zážitkovou terapii pro děti z dětského doma a s poruchou autistického spektra.
Autisti jsou výjimečné osoby, neumí pochopit, proč lépe neuplatňujeme jejich mimořádné schopnosti. Největší problém pro ně je najít si práci, přestože mají vysoké vzdělání. Prošel jsem standardním systémem psychiatrické léčby, která byla k ničemu, často je velký problém určit správnou diagnózu, ženy jsou diagnostikovány jako hysterky a muži schizofrenici, říká autista s doktorátem z filozofie Josef Schovanec, kterému právě v Česku vychází druhá kniha Vítejte v Autistánu. Autisté jsou často oběti násilí, také prý mnoho z nich spáchá sebevraždu. Dodává, že všichni “normální lidé” trochu hrají společenskou komedii.
V Domově Nautis v Libčicích nad Vltavou žije osm autistů s problémovým chováním. Na jejich místo čeká v pořadníku osm desítek nemocných, kteří se ale v dohledné době nedočkají. „Nepředpokládáme, že by se uvolnilo místo, protože klienti nemají kam jinam jít,“ vysvětluje ředitelka domova Kateřina Šulcová ve snímku Děti úplňku.
Autismus naší dcery je spojen s totální absencí komunikace. Autisté, kteří se naučili psát, mluvili o vnitřní tenzi, která se stává nesnesitelnou, musí to kompenzovat sebepoškozováním, agresí, ale jsou to jen domněnky.
Ve třech letech londýnskému umělci Stephenovi Wiltshirovi diagnostikovali autismus. O pár let později jeho učitelé přišli na to, že nejšťastnější je, když může kreslit. Díky svému talentu cestuje po celém světě a získal Řád britského impéria.
Pro autistické dítě je někdy jednodušší obejmout než vyjadřovat své pocity slovy, říká autor blogu Autismus & Chardonnay a pečovatel ve stacionáři s autistickými klienty Martin Selner a dodává, že o klientech ve svém blogu píše jako o svých dětech, protože k nim má velmi blízký vztah.
Premiérou 9. listopadu v pražském Kině Pilotů vstoupí do českých kin Normální autistický film. Přední český dokumentarista Miroslav Janek v něm zachytil normální život pohledem pěti autistických dětí – Lukáše, Denisy, Majdy, Marjamky a jejího brášky Ahmeda. Snímek se již před premiérou dočkal dvou ocenění. „Kdo má určit, co je normální: žít ve spěchu a stresu a přehlížet absurdity moderní doby, nebo spíš ve světě toužebně hledat řád, ticho a klid, tedy podmínky, které kdysi bývaly normou?“ ptá se režisér Miroslav Janek ve svém filmu.
Desetiletý chlapec, po kterém od pátečního dopoledne pátrali pražští policisté, je v pořádku. Hocha trpícího mírnější formou poruchy autistického spektra se podařilo vypátrat v Olomouci, informovala policejní mluvčí Andrea Zoulová. Malého cestovatele, který byl naposledy spatřen dnes dopoledne v Praze-Modřanech, policisté vypátrali před půl devátou večer. "Policisté jej nalezli na olomouckém nádraží a v nejbližší možné době předají hocha rodičům," uvedla Zoulová. Hocha s velkou zálibu v cestování nehledali policisté poprvé. V předchozích případech byl vždy nalezen v některém z pražských dopravních prostředků.
Město, kraj i stát se ve Zlíně spojily v unikátním projektu. V budově bývalého dětského domova vzniká první centrum pro děti s autismem v celé republice. Rodičům zde bude k dispozici psycholog, psychoterapeut nebo logoped, stejně jako odlehčovací služba, která jim dítě krátce pohlídá.
Hypermarket v anglickém městě Manchester zavádí tichou nakupovací hodinu. Pro lidi, kteří trpí nejrůznějšími duševními potížemi a kvůli hluku je nakupování stresuje. Jedna z poboček řetězce Asda tak každou sobotu od osmi do devíti ráno vypne všechny obrazovky, jezdící schody a zruší veškerá hlášení, informoval list Manchester Evening News. Smyslem je usnadnit nakupování například lidem trpícím autismem. Tichou hodinu vymyslel manažer hypermarketu Simon Lea, který byl svědkem toho, jak si autistický hoch kvůli rušné atmosféře obchodu nedokázal poradit s nákupem. "Až otevřeme brány, uslyšíte spadnout špendlík," řekl Lea o svém plánu. Pomohla mu s ním kolegyně, matka autistického dítěte.
Z filmu Rain Man a dalších uměleckých ztvárnění lidí s poruchou autistického spektra by to skoro vypadalo, že autisté jsou geniální a jen trochu výstřední lidé, s nimiž je zajímavé žít. Jenže jejich rodiče podstupují den co den obrovské martyrium a o poruše vědí svoje. Pravdou ovšem není ani to, že by autisté neuměli prožívat city. I to dokazuje slovenský režisér Jaro Vojtek ve svém dokumentu Tak daleko, tak blízko, jenž je součástí festivalu Jeden svět. "Chtěl jsem podat zprávu o tom, že zažité stereotypy o autismu jsou jen mýtus," řekl režisér v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ministryně školství Kateřina Valachová odmítla odložit zavedení nového systému, který má zajistit, aby se i do běžných tříd přijímaly děti například s lehkým mentálním postižením nebo autismem, jako je to běžné v mnoha evropských zemích. Argumentům kritiků, kteří poukazovali na to, že na změny nejsou školy připraveny, ale přece jen vyhověla. Platnost zákona nezměnila, v prováděcí vyhlášce však vymezila dvouleté přechodné období, kdy bude zákon teprve nabíhat. V praxi to znamená, že zákonný nárok na podpůrná opatření budou mít děti skutečně garantovaný až od září 2018.
Videohry už dávno nejsou jen zlým strašákem rodičů, který odvádí jejich děti od sportování a učení. Patří mezi nejvýdělečnější segment zábavního průmyslu. YouTubeři jejich hraním vydělávají miliony ročně a děti se díky nim mohou učit například historii, logice či zručnosti. Novinkou je využívání her v oblasti medicíny a duševního zdraví, především pak u lidí s autismem. Ukázkou toho, jak mohou na autisty působit, je 13letý Bertík, který díky videohře začal lépe chápat lidské chování.
Chci, aby tu po mně něco zbylo, říká Kamil Mrva. Jako architekt si svými minimalistickými stavbami získal mezinárodní věhlas. Přesto stále zůstává ve své rodné Kopřivnici. Právě tam se rozhodl zachránit historický objekt č. 107 před demolicí. Na jeho opravu poskytl peníze a na stavbě pracoval i jako dělník. Dopomohl občanskému sdružení Purpura k využívání těchto prostor coby galerie pro výstavy uměleckých děl lidí s autismem. Za své počínání se dostal do finále Ceny Via Bona, kterou filantropům uděluje Nadace Via.
Podívejte se, jak architekt Kamil Mrva z Kopřivnice zachránil domek podkoního, jinak též objekt č. 107. A poskytl ho lidem s poruchou autistického spektra, aby tu otevřeli vlastní galerii.
Jim Carrey použil na svém Twitteru fotografii autistického dítěte bez souhlasu jeho rodičů. Snímek po kritice smazal a následně se omluvil.
Odvážná kočka zachránila před útokem agresivního psa svého šestiletého majitele. Stala se hvězdou sociálních sítí.
