Archeologové našli hrob desetiletého "upíra". Římané se báli, že vstane z mrtvých
Nedávný objev na dětském pohřebišti v Itálii překvapil archeology. Desetiletá oběť malárie byla považována za upíra, a tak ji Římané rituálně pohřbili.
Archeologie
Osmiletá dívka objevila v jezeře 1500 let starý meč. Myslela si, že jde o větev
Dívka v létě objevila v jezeře na jihu Švédska 1500 let starý meč z předvikingského období. Nález vzbudil mezi archeology a historiky velký zájem.
V Rakousku na stavbě zřejmě našli popel obětí z Mauthausenu, vzorky zkoumají vědci
V koncentračním táboře Mauthausen zahynuly tisíce Čechů a Slováků, mezi nimi i písničkář Karel Hašler či příbuzní parašutistů Valčíka a Kubiše.
Čeští archeologové slaví významný objev. V Egyptě odkryli hrobku důležitého úředníka
Muž v objevené hrobce se jmenoval Kaires a byl mimo jiné "hlavním dozorcem záležitostí krále".
Vědci přepsali dějiny piva. Vařilo se už před 13 tisíci lety v izraelské jeskyni
Zbytky 13 tisíc let starého moku archeologové našli v izraelské jeskyni, pivo se tak vařilo už o osm tisíc let dříve, než se dosud domnívali.
Archeologové objevili nejstarší kresbu lidskou rukou, čáry jsou staré 73 000 let
Shluk červených čar na kousku kamene objevili vědci před sedmi lety v jihoafrické jeskyni.
Zapadlé italské divadlo ukrývalo prastaré mince. Výjimečný nález, slaví archeologové
Na hromadu zlatých mincí narazili italští dělníci v suterénu budovy v městečku Coma.
Archeologové při opravě Václavského náměstí objevili dřevěný vodovod z 18. století
Historický vodovod prochází v podélném směru středem Václavského náměstí, a to v hloubce asi jednoho metru.
Archeologové našli u Vysokého Mýta keltský vodovod, je nejstarší ve střední Evropě
Olomoučtí archeologové hlásí revoluční objev. U Vysokého Mýta odkryli nejen keltské studny pocházející ze druhého století před naším letopočtem, ale především vodovod, který podle nich může být nejstarším ve střední Evropě. "Podobné objekty tohoto typu u nás zatím neznáme, jedná se o velmi ojedinělý objev," shodují se archeologové Jakub Novotný a Radko Sedláček. Na objev upozornil Český rozhlas Pardubice.
V polské Atlantidě potkáte české Vikingy. Osada experimentálních archeologů u Baltu láká turisty
Za branou mohutného dřevěného opevnění začíná jiný svět. Takový, v jakém žili dávní Slované a snad i Vikingové před více než tisíci lety. Nedaleko od Baltu, poblíž polského města Wolin ožilo díky experimentálním archeologům městečko z dob raného středověku. Připomíná historii dávného obchodního přístavu, ale i legendami opředené Vinety, která zmizela ve vlnách podobně jako Atlantida.
Sucho a vyprahlá krajina odkrývají v Česku obrysy dávných památek, pochvaluje si letecký archeolog
"Nejstarší památky, které jsme schopni z letadla vidět, jsou z doby neolitu, kdy se rozšířil zemědělský způsob života. To je 7,5 tisíce let zpátky," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz archeolog Martin Gojda.
V polské Atlantidě potkáte české Vikingy. Osada archeologů u Baltu láká turisty
Za branou mohutného dřevěného opevnění začíná jiný svět. Takový, v jakém žili dávní Slované a snad i Vikingové před více než tisíci lety. Nedaleko od Baltu, poblíž polského města Wolin ožilo díky experimentálním archeologům městečko z dob raného středověku. Připomíná historii dávného obchodního přístavu, ale i legendami opředené Vinety, která zmizela ve vlnách podobně jako Atlantida.
Archeologové objevili v Maďarsku nejstarší studnu v Evropě, vydržela přes sedm tisíc let
Maďarští archeologové, kteří vykopávají neolitickou vesnici blízko Tiszakürtu na východě Maďarska, objevili dřevěnou studnu na vodu pocházející z let 5600 až 5400 před Kristem. Je to nejstarší takový nález v Evropě. Agentuře MTI to řekl šéf vykopávek Péter Mali. Dřevěná stavba je podle Maliho v dobrém stavu. Spodní část vrtu je v hloubce 2,9 metru. Studna také obsahuje množství jílovitých fragmentů, převážně rozbitých nádob. Dodal, že podobné objevy jsou mimořádně vzácné a že v Maďarsku se nachází také druhá nejstarší studna. Neolitická dřevěná konstrukce bude uchována v nedalekém Szolnoku, v muzeu Jánose Damjanicha.
V Egyptě objevili čtyři tisíce let starou keramickou dílnu, v Alexandrii otevřeli nalezený sarkofág
V nedávno objeveném sarkofágu v Alexandrii, starém více než dva tisíce let, objevili kosterní pozůstatky a odpadní vodu.
Vědci nalezli pravěkého racka. Připomínal dinosaura a v zobáku měl zuby
Měl silný skus a silné dinosauří čelisti. Svět ale vnímal jako pták, měl velké ptačí oči a rozšířený mozek, popisují vědci.
Na Zlínsku objevili sošku s korálkem v hrudi. Otrokovický Venouš nemá v Česku obdoby, říká archeolog
Více než tři tisíce let starou hliněnou sošku muže s bronzovou perlou v hrudi našli archeologové u Otrokovic na Zlínsku. Podle Miroslava Popelky z brněnského Ústavu archeologické památkové péče se jedná o unikátní nález, který na našem území nemá obdoby. Nyní odborníci sošku uloží, zajistí její konzervaci a poté bude pravděpodobně vystavena ve zlínském muzeu. Soška mohla mít kultovní význam, ale nelze to tvrdit s jistotou. "Ale můj osobní názor je, že to mohla být třeba dětská hračka," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz archeolog Miroslav Popelka.
Archeologové našli v Brně stopy po Keltech, Germánech i zbytky římského tábora
Germánský žárový hrob bojovníka, pozůstatky Keltů i zbytky opevnění římské pěší legie našli archeologové v Brně ve Vojtově ulici. Podle odborníků jde v případě římského opevnění o ojedinělý doklad období takzvaných Markomanských válek z konce druhého století našeho letopočtu.
Věstonická venuše je poničenější, než vědci čekali. Skenování odhalilo další nebezpečné praskliny
Zdá se, že autor sošky připravil keramické těsto z hlíny dostupné na ploše sídliště a nijak zvlášť ho neupravoval.
Použít dron nebo si půjčit mapy? Pro Uzbeky to zavání špionáží, říká český archeolog
Do Uzbekistánu se archeolog Ladislav Stančo vydává již 15 let. Společně s místními odborníky a českými studenty tam zkoumá mimo jiné i vliv Alexandra Velikého. Říká, že Uzbekistán je v porovnání se sousedními státy bezpečná země. S nástupem nového prezidenta Šavkata Mirzijojeva se podle Stanča začíná otevírat světu, ale stále je tam znát dlouhá doba předešlé diktátorské vlády.
Na jihu Egypta objevili část sochy faraona Ramesse II.
Archeologové v jihoegyptském městě Asuán objevili část sochy Ramesse II., který vládl v letech 1279 až 1213 před naším letopočtem a byl jedním z nejvýznamnějších faraonů starověkého Egypta. Informovala o tom dnes agentura AP. Archeologové objevili hlavu a hruď sochy v chrámu Kóm Ombo, když pracovali na jeho ochraně před podzemní vodou, uvedlo egyptské ministerstvo památek. Egypt doufá, že nové archeologické nálezy pomohou do země přilákat návštěvníky. Nejmocnější vládce starověkého Egypta Ramesse II., který je někdy také označován jako Ramesse Veliký, byl třetím panovníkem 19. dynastie. Vedl několik vojenských expedic a výrazně rozšířil území Egypta.