V pohřebišti bjevili archeologové na 40 sarkofágů, 1000 soch a zlatou pohřební masku. Zatím bylo lokalizováno osm hrobek a další budou brzy následovat. Egypt doufá, že nové archeologické nálezy posílí cestovní ruch.
Analýza DNA takzvaného cheddarského muže ukazuje, že ještě před deseti tisíci lety byli Britové tmaví až černí, měli tmavé vlasy a možná trochu překvapivě modré oči. Světlejší barva kůže se objevila až s nástupem zemědělství a radikální změnou jídelníčku, který už neobsahoval tolik vitaminu D.
Více než čtyři tisíce let starou hrobku objevili egyptští archeologové nedaleko slavných pyramid v Gíze. Patřila velmi vážené kněžce bohyni Hathor.
Zřetelné stopy vína v nádobách byly objeveny před časem ve dvou neolitických vesnicích zhruba 50 kilometrů od gruzínského Tbilisi. Podle výzkumníků se datují do roku 5980 před naším letopočtem.
Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha, v. v. i., zveřejnil na stránkách Praha-archeologicka.cz animaci, která ukazuje vzhled zaniklé brány Špička na Vyšehradě. Její podobu odvozují autoři ze zbytků zdiva a z dobových vyobrazení. Brána byla 27 metrů široká a 2 a půl metru tlustá. Horní patro bočních věží bylo vybaveno řadou střílnových okének, stejně jako horní část brány. Stavba byla zakončena nárožními arkýřovými věžičkami s jehlanovými stříškami a korouhvičkami. Průjezd se uzavíral zřejmě vraty, případně řetězem. Byl chráněn okovanou mříží.
Švédští vědci mají nový důkaz o historickém vlivu islámu na Skandinávii. Zjistili, že na tisíc let starých oděvech Vikingů jsou vyšitá jména Alláha a Alího ibn Abího Táliba, kterého jako nástupce proroka Mohameda uznává menšinová větev šíitů. Je to už několikátý důkaz, že Vikingové a muslimové si nebyli úplně cizí.
Desítky dobrovolníků ve spolupráci s archeology a historiky už dvacet let budují repliku středověkého hradu. Používají k tomu historické postupy a technologie. Stavba by měla být dokončena za pět let.
Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha,v.v.i. zveřejnil animaci, která ukazuje, jak mohla probíhat stavba Karlova mostu ve 14. století. Práce začínaly budováním pilířů a klenebních polí. Tento krok byl nejtěžším z celé stavby. Každý pilíř se stavil v samostatné jímce, vytvořené z několika řad kůlů a hlinité izolační výplně. Z jímky se poté odčerpala voda pomocí čerpadla, které pohánělo vodního kolo. Ve vzniklém prostoru byly vyzděny pilíře. Mezi nimi se následně postavily jednotlivé klenby. Videoprojekt s doprovodným textem je zpřístupněn prostřednictvím internetového portálu praha-archeologicka.cz, který je ARÚ AV ČR, Praha provozován.
Když archeologové na konci 19. století objevili hrobku vikingského válečníka, nenapadlo je, že by mohlo jít o ženu. Spolu s tělem padlého bojovníka v ní byly pohřbeny šípy, meč, nůž, sekera, štíty a dokonce i dva koně. Později se začaly objevovat pochybnosti. Až nyní vědci ze stockholmské univerzity provedli testy DNA. Zjistili tak, že ženy měly mezi Vikingy významné postavení i v mužských doménách jako válečnictví.
První starověké rukopisy našli chudí beduíni v pouštních jeskyních izraelského Kumránu před 70 lety. Staly se brzy světovou senzací a dodnes budí vášně.
Nejslavnější český archeologický nález, Věstonickou venuši, původně nejspíš zdobila ptačí pírka. Tuto domněnku měl již Karel Absolon, jehož tým Věstonickou venuši v roce 1925 našel. Nyní venuši pomocí skenu důkladně prozkoumali vědci, objevili čtyři vpichy na temeni hlavy a k hypotéze se přiklánějí. Archeologové nyní srovnají vpichy s dostupnými pírky ptáků. Dosud ze skenu zjistili například to, že figurka byla vyrobena ze spraše, tedy sedimentů, které pocházely přímo z oblasti, kde tvůrce venuše žil.
Archeologové v provincii Mínjá jižně od Káhiry objevili tři hrobky, jejichž staří se odhaduje na asi 2000 let. Byly v nich nalezeny sarkofágy, kamenné rakve a úlomky keramiky, informoval zpravodajský web BBC. Objev podle egyptského ministerstva památek dokazuje, že v oblasti bylo velké pohřebiště. V jedné z hrobek, do které se archeologové dostali úzkou šachtou, byly nalezeny čtyři sarkofágy, jejichž část byla vymodelována do tvaru lidského obličeje. V jiné hrobce archeologové objevili šest schránek pro uložení ostatků, včetně jedné pro dítě. Keramické úlomky, které se na místě našly, podle archeologů vznikly někdy v období mezi vládou 27. dynastie, která byla založena v roce 525 př.n.l.
Ostatky nejstarších členů prvního českého knížecího a královského rodu opět spočinuly v útrobách Pražského hradu, poté, co byly v padesátých letech minulého století vyzvednuty kvůli vědeckým výzkumům. Kde jsou nyní uloženy a jak přesně místa posledního odpočinku Přemyslovců dnes vypadají, na to se podívejte v naší galerii.
Podle šéfa Památek a muzeí Syrské arabské republiky Mamúna Abdala Karíma je poničena skoro třetina z asi deseti tisíc historických památek Sýrie. Na jejich obnově by se od letoška měla podílet také Česká republika prostřednictvím Národního muzea. Karím odhaduje, že antickou Palmýru lze obnovit zhruba z poloviny, v Aleppu může být zachráněno asi 70 procent míst.
Archeologové objevili v oblasti Mínja ve středním Egyptě 17 mumií a několik sarkofágů. Považují to za bezprecedentní nález. S odkazem na zprávu egyptských úřadů o tom v sobotu informovala agentura AFP. "Našli jsme katakomby, ve kterých byly mumie," řekl vedoucí egyptského archeologického týmu Saláh Chúlí. "Je to největší nekropole v centrálním Egyptě," dodal. Ředitel káhirské fakulty archeologických vykopávek Muhammad Hamza objev označil za "velmi významný" a "bezprecedentní". Mumie podle něj pochází z řecko-římské éry, tedy z období mezi 3. stoletím před naším letopočtem a 3. stoletím našeho letopočtu. Egypt doufá, že nové archeologické nálezy posílí cestovní ruch.
Na pozemcích u Masarykova nádraží v létě odstartuje jeden z největších archeologických průzkumů v Praze za posledních dvacet let. Skupina Penta, která na místě plánuje výstavbu administrativní čtvrti v hodnotě až 10 miliard korun, letos nestihne zahájit výstavbu, jak původně plánovala. Pokud archeologové na místě účinní významný nález, může to projekt za miliardy ještě významně ovlivnit.
Dělníci na staveništi u města Fo-šan v jižní Číně objevili velmi vzácný nález. V ruinách vykopali pět zkamenělých vajec dinosaura. Odborníci věří, že jsou až 70 milionů let stará. Fosílie má průměr zhruba 14 centimetrů a byla nalezena v hloubce osmi metrů. Tři z vajec se dochovala v plné podobě, další dvě pouze jako otisk. Na některých bylo dokonce viditelné žilkování. Vejce byla umístěna do muzea ve městě Fo-šan a budou podrobena dalšímu zkoumání.
Strach z nemrtvých nepochází z hororových filmů, znali ho už lidé ve středověké Anglii. Tvrdí to archeologové, kteří zanalyzovali lidské kosti vykopané v hrabství Yorkshire. Kostry byly bez hlav, rozřezané a ohořelé. Podle vědců nešlo o masakr způsobený nájezdníky, ani o známky kanibalismu. Řezy na kostech podle nich dokazují strach lidí, že se mrtví vrátí ze záhrobí.
Německý válečný letoun Messerschmitt s kosterními pozůstatky pilota našel u rodinného domu čtrnáctiletý dánský školák, který měl vypracovat úkol na téma druhé světové války. Uvedl to zpravodajský server BBC News.
Brněnští vědci se pustili do zkoumání mumie barona Trenca. Výzkum by měl poodhalit okolnosti života a smrti vojáka, jehož tělo leží 270 let v brněnské kapucínské hrobce. Experti by na základě scanování mumie chtěli zjistit přesnou podobu barona Trencka a získaný 3D model porovnat s dobovými vyobrazeními.
