Antarktida

Kočky zamořily Austrálii. Nedají se chytit, špatně se loví a pro ostatní zvířata představují pohromu

Austrálie se už delší dobu potýká s přemnožením divokých koček. Ty obývají skoro celé území kontinentu a přispívají k vyhynutí mnoha druhů drobných živočichů. Jejich počet v době příznivé pro páření přesahuje šest milionů jedinců. Australští biologové varují před pohromou, kterou mohou způsobit tamnímu ekosystému. Řešení je ale v nedohlednu. Divoké kočky je těžké nalákat do pasti, hodně se přesunují a žijí samotářsky. Proto je taky podle biologů nemožné je sterilizovat.

Mocná ledová kra se odlomí od Antarktidy. Bude jednou z největších v historii

Ledová kra o odhadované rozloze více než 5000 kilometrů čtverečních se podle vědců v nejbližší době odlomí od šelfového ledovce na západě Antarktidy. V posledních letech se totiž v ledu vytvořila 80 kilometrů dlouhá prasklina a pouhých 20 kilometrů ledu nyní drží kru na místě, aby neodplavala. Prasklina se vytvořila v šelfovém ledovci označovaném jako Larsen C, který má tloušťku asi 350 metrů a plave na moři na západním okraji Antarktidy. Prasklina, která se v něm utvářela roky, se v prosinci náhle zásadně prodloužila o celých 18 kilometrů. Kus ledu, který se podle vědců brzy odlomí, bude jedním z největších v historii sledování Antarktidy.

Výstřední šlechtic, nebo hrdina? 72letý dobrodruh s dvojitým by-passem zdolává nejvyšší hory světa

Britský dobrodruh Ranulph Fiennes má rád výzvy. Momentálně se chce stát prvním člověkem na světě, který vylezl na nejvyšší horu každého kontinentu a jako první docestoval na oba zemské póly po zemi. A to vše, přestože je mu již 72 let a trápí ho zdravotní problémy.

Čeští vědci se stěhují na čtvrt roku na Antarktidu. S výzkumem ledovců a rostlin jim pomůžou i drony

Sedmnáctičlenný tým vědců z Masarykovy univerzity letí ve středu na Antarktidu na ostrov Jamese Rosse. Tam univerzita před 11 lety vybudovala Mendelovu polární stanici. Na ostrově chtějí pokračovat ve výzkumu ledovců, klimatu a rostlin. Jejich cílem je detailně zmapovat zhruba deset kilometrů čtverečních, k čemuž jim mají pomoci i bezpilotní systémy se zavěšenou kamerou.

Rok, kdy povolily ledy. Rekordně teplá voda v oceánech přináší svědectví o klimatických změnách

Rok 2016 bude podle OSN nejteplejším rokem v historii měření. Projevuje se to mimo jiné masivním táním mořských ledovců nebo běláním korálových útesů. Ledové kry na severním pólu mizí nebývalou rychlostí a ledová krusta obklopující Antarktidu se tenčí. Vědecká analýza navíc odhalila, že ani ledy v Grónsku, které by v případě roztání zvýšily hladinu oceánu o celých sedm metrů, nejsou tak stabilní, jak se předpokládalo. Zvyšování teploty moří má ničivé dopady i na jejich ekosystém. Na postupné odumírání korálů doplácejí i miliony lidí.

Bývalého astronauta Aldrina evakuovali z Jižního pólu. Měl zdravotní problémy

Edwin Buzz Aldrin, který vstoupil na Měsíc a byl členem posádky Apollo 11, cestoval na Jižní pól jako turista. Udělalo se mu špatně a převezli jej na americkou základnu a pak na Nový Zéland. Aldrinovi je 86 let.

Snímky astronauta Terryho Virtse z kosmu

Ozonová díra se začíná zmenšovat. Experti mají důkazy, pomáhá méně chlóru v ovzduší

Po letech zvětšování se podle posledního vědeckého zjištění začíná ozonová díra opět zacelovat. Loni v září byla oproti roku 2000 menší o čtyři miliony kilometrů čtverečních. Měření tak přineslo vůbec první důkazy o tom, že situace se začíná pomalu zlepšovat. Vědci předpokládají, že na loňském zacelování díry má více než poloviční podíl snížení hodnot atmosférického chloru, který přispívá k rozkladu ozonu.

Foto: Zima je tu. Nechte se očarovat jejími krásami. /// Ilustrační snímek ///

Pomozte nám spočítat tučňáky na Antarktidě, žádají britští vědci. Obrací se i na Čechy

Vědci z Oxfordu rozmístili po celém Jižním ledovém oceánu a podél Antarktického poloostrova okolo 75 fotopastí, které každou hodinu zachycují své okolí. Snímků je ale tolik, že je nestíhají vyhodnocovat. Proto žádají veřejnost, aby jim - z klidu svého domova - pomohla. Stačí si na internetových stránkách vybrat fotografii, tučňáky na ní kliknutím označit - a tak je spočítat.

Od Antarktidy se trhá kra velikosti New Yorku

Ledovce tají rychleji, hladiny oceánů mohou do konce století stoupnout až o metr a půl

Led na Antarktidě taje mnohem rychleji, než se dosud myslelo. Podle zprávy OSN z roku 2013 mohou kvůli změnám klimatu stoupnout hladiny oceánů do konce století až o metr. Nová studie ale tvrdí, že jde o velmi optimistické odhady, možná dokonce podceňování reality. Podle ní lze očekávat nárůst až o půldruhého metru, což by znamenalo mnohem větší hrozbu pro města, jako je New York či Šanghaj.

Pravěká Antarktida - výzkum českých vědců

Vědci z Masarykovy univerzity naměřili na Antarktidě nový teplotní rekord

Dosud nejvyšší teplotu zaznamenanou na Antarktidě - 17,8 °C - pravděpodobně naměřila loni v březnu automatická měřicí stanice Masarykovy univerzity. Rekord byl zaznamenán na meteorologické stanici umístěné na ledovci Davies Dome. Uvedené údaje, které se ze zařízení získávají jednou ročně, potvrzují celosvětové globální oteplování, uvedl klimatolog Kamil Láska. Podobné teploty jsou na Antarktidě ojedinělé, ale v poslední době je patrný jejich nárůst.

Henry Worsley na snímku s princem Williamem

Britský dobrodruh zemřel při pokusu přejít na vlastní pěst Antarktidu. Ušel 1600 kilometrů

Britský dobrodruh Henry Worsley zemřel při pokusu přejít jako první člověk v dějinách sám bez asistence Antarktidu. Podle britských médií to oznámila rodina tohoto 55letého bývalého vojenského důstojníka. Brit za 71 dní ušel 1600 kilometrů a začal trpět vyčerpáním a dehydratací. Na cestě podle listu The Telegraph bojoval s mrazy až minus 44 stupňů Celsia, zrádným ledem a větrem. Pouhých 48 kilometrů před cílem zavolal o pomoc a nechal se převézt do nemocnice v Chile, kde podle rodiny v neděli zemřel. "Byl to muž, které prokázal velkou statečnost a velké odhodlání," uvedl v prohlášení britský princ William, který tento charitativní projekt zaštiťoval.

Norsko (3)

Krásná a bohatá země Norsko získala skutečnou samostatnost až v roce 1905. Nejprve patřila pod Kalmarskou unii, poté tvořila unii se Švédskem.

Čeští vědci zbořili mýty o Antarktidě. Bývaly tu lesy, rostliny, dinosauři a dvoumetroví tučňáci

Lidé mají o Antarktidě představu jako o kontinentu věčného sněhu a ledu. Jenže před 35 miliony let tu byly husté lesy, bohatá flóra a desítky rozmanitých živočichů na pevnině i ve vodě. Teplota dosahovala 15-17 stupňů, po Antarktidě se pohybovali dvoumetroví tučňáci, dinosauři či mořští ještěři. Lepšímu poznání pravěké Antarktidy přispěl několikaletý výzkum českých vědců. Výsledky jejich badatelského úsilí jsou nyní k vidění i v Česku, v pražském Chlupáčově muzeu historie Země. "Ještě před půl milionem let se v některých částech Antarktidy dařilo menším stromům," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Radek Vodrážka, geolog, jenž na kontinentu učinil několik světově významných objevů.

FOTO Čeští vědci hledali pravěkou Antarktidu. Jejich objevy jsou pozoruhodné

Čeští vědci pátrali čtyři roky po pravěkých pozůstatcích na Antarktidě. Zjistili, že kontinent byl bohatý na faunu a flóru.

Klimatické změny ohrožují potravinový řetězec v oceánech. Brzy to pocítí i lidé

Skleníkové plyny a klimatické změny ohrožují diverzitu mořských živočichů. Lidská činnost, jako je nadměrný rybolov a znečišťování vody, navíc oslabují schopnost jednotlivých druhů čelit těmto výzvám. Oteplování vody v důsledku absorpce přílišného množství oxidu uhličitého má negativní dopad na životaschopnost mořského světa. Ohrožení korálů, měkkýšů nebo malých ryb znamená méně potravy pro větší živočichy, a tím pádem i riziko pro fungování potravinového řetězce, na jehož konci stojí miliony lidí.

Mapa světa rudne. Do 200 let se oteplí o osm stupňů, varoval v Praze přední klimatolog

Přední světový klimatolog a zakladatel a ředitel Postupimského institutu pro výzkum klimatu Hans Joachim Schellnhuber před zaplněným sálem na Akademii věd v Praze prohlásil, že do 200 let se naše planeta oteplí o osm stupňů Celsia. Zabránit tomu můžeme změnou hospodářství. Upozornil například na nutnost snížení spotřeby energie a využívání obnovitelných zdrojů. Fosilní paliva podle něj musí zůstat v zemi.