Jak bude vypadat svět, ve kterém nebudou dominovat lidé, ale umělá inteligence? Česko-slovenský filmařský tým natočil experimentální dokumentární "rekviem za druh Homo sapiens", ve kterém je hlavní postavou antarktická krajina a umělá inteligence. Tříčlenný štáb pobýval šest týdnů na ostrově Krále Jiřího v Antarktidě, mimo jiné i v lodním kontejneru uprostřed zamrzlé krajiny.
Vědci z evropské služby Copernicus uvedli, že vrstva ozonu nad Arktidou se rekordně ztenčila, a nad oblastí severního pólu se tak vytvořila neobvyklá ozonová díra. Vyplývá to z tiskové zprávy služby. Vznik ozonových děr nad severním pólem přitom není obvyklý.
Díra v ozonové vrstvě, kterou na povrch planety proniká škodlivé ultrafialové záření, se postupně zaceluje. Kromě menšího množství škodlivých látek to také znamená, že se počasí na jižní polokouli vrací po desítkách let do stavu před zásahem člověka.
Na Antarktidu se nejsnáze dostanou vědci nebo vrcholoví sportovci. Posádku polárních stanic zpravidla doplňují ještě technik, lékař a kuchař. Umělec David Böhm není ani jedno, ale záminku si přece našel: rozhodl se o ledovém kontinentu napsat knihu.
Na turisty, kteří si vyberou výlet na Antarktidu, čekají rozmanité zážitky. Cestovní kanceláře nabízejí vyjížďky na kajaku kolem ledovců, lyžování v neoznačeném terénu nebo focení se s tučňáky. Jednodušší přístupnost nejjižnějšího kontinentu s sebou ale nese i negativa, která v posledních letech mění podobu Antarktidy k nepoznání.
V Antarktidě byla poprvé naměřena teplota přesahující 20 stupňů Celsia. Podle agentury AFP o tom ve čtvrtek informovali vědci. Rekord 20,75 stupně Celsia byl zaznamenán 9. února na Seymourově ostrově.
Argentinská část Antarktidy zaznamenala nejteplejší den v historii měření - teplota na nejsevernějším výběžku kontinentu dosáhla rekordního 18,3 stupně Celsia. S odvoláním na argentinskou Národní meteorologickou službu o tom informovala AFP.
Vědci z Brazílie koncem ledna pokřtí novou základnu v Antarktidě. Dvě nízkopodlažní budovy od architektů z Estudia 41 budou mít několik laboratoří, zázemí pro vědce a ubytovnu. Moderní domy, které vypadají jako umělecká galerie, jsou příkladem toho, že ze strany vědců roste poptávka po designu, pohodlí a estetice.
V Antarktidě se minulý týden utrhla obří ledová kra o rozloze 1636 kilometrů čtverečních, což je zhruba trojnásobek území Prahy. Informovala o tom v úterý agentura DPA s odvoláním na vědce z australského antarktického programu, kteří oblast dlouhodobě sledují. Podle nich tato událost nesouvisí s klimatickými změnami, ale je částí normálního cyklu šelfových ledovců.
Na internetové stránce Airbnb poskytují uživatelé z různých koutů světa přes pět milionů možností ubytování. Tentokrát ale přišli s nabídkou bydlení sami správci této služby. A lokace? Antarktida. Společnost hledá pět lidí, kteří se vydají na jižní pól zkoumat dopady klimatických změn.
Luxusní výletní lodě, oblíbené zejména mezi německými, britskými či americkými turisty křižují nejen evropská nebo karibská města, ale také polární oblasti. Německý průzkumník a dobrodruh Arved Fuchs však před nimi varuje. "Čím větší loď je, tím je problematičtější. Lodě, na kterých probíhají večírky, nemají v Arktidě místo," říká. Podle něj totiž ohrožují nejen zdejší křehký ekosystém, ale také místní obyvatele.
Za poslední století roztála polovina alpských ledovců, z toho 70 procent za posledních 30 let, řekl v rozhovoru s agenturou ANSA italský glaciolog Renato Colucci. Ledovce ve výšce nižší než 3500 metrů podle něj zmizí do 20 až 30 let. "Průměrné teploty za posledních patnáct let jejich přetrvání pod touto hranicí neumožní," tvrdí odborník.
Nizozemci obývají území, které z velké části leží pod úrovní hladiny moře. Během staletí vybudovali důmyslný systém bariér a kanálů na kontrolu vody. Globální oteplování ale všechno mění. Vlivem tání ledovců se začne zvyšovat hladina moří a hráze chránící Nizozemsko přestanou stačit. "Vodu máme pod kontrolou a ještě tak 50 až 70 let to udržíme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz výzkumník a glaciolog z univerzity v Utrechtu Peter Kuipers Munneke. "Moment, kdy hladina moře stoupne tak, že už ji nezastavíme, přijde určitě. Důležité je se ptát, kdy to přijde."
Zástupci 29 států, které mají pravomoc rozhodovat o Antarktidě, se sjeli do Prahy. Takzvaný konzultativní status má od roku 2014 i Česko. Na závěr setkání chtějí země přijmout Pražskou deklaraci, která by měla potvrdit dosavadní pozici Antarktidy coby výlučně mírové země či vyzdvihnout tamější výzkumné práce, na kterých se významně podílí i Česko. "Naši vědci tam objevili více než 120 druhů organismů," sdělil vedoucí českého antarktického výzkumu Daniel Nývlt.
Minimálně od konce 70. let minulého století na dvou zemských pólech docházelo k opačným jevům. Na severu pomalu roztával led, zatímco na jihu jeho množství rostlo. Posledních pár let to ale už neplatí. Jak zjistili vědci z americké NASA, led ubývá i na Antarktidě.
V Antarktidě zmizela jedna z největších kolonií tučňáků císařských, v níž v posledních desetiletích vyvádělo každoročně svá mláďata až 25 000 ptačích párů. Podle vědců z britského úřadu pro výzkum Antarktidy (BAS) nejspíš zkázu kolonie způsobilo nečekaně brzké odlomení pobřežního ledu, na němž tučňáci hnízdili. Kvůli této události v roce 2016 se nejspíš utopily tisíce mláďat, která ještě nebyla dostatečně vyvinutá a neuměla plavat, napsal server BBC.
Tepleji v průměru o tři až čtyři stupně Celsia, hladiny moří vyšší až o 20 metrů, Grónsko i velká část Antarktidy byly bez ledu, a dokonce i na jižním pólu rostly stromy. Takhle Země vypadala před 2,5 až 5 miliony lety v období pliocénu. A může tak vypadat i v budoucnu.
Klimatické změny opět zasahují přírodu víc, než vědci z Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) předpokládali. V Thwaitesově ledovci ležícím v západní Antarktidě se vytvořila obří dutina, jejíž výška dosahuje ode dna 300 metrů. Odborníci nečekali, že masa ledu bude tát tak rychle.
Před více než sto lety si britská královská expedice sira Ernesta Shackletona dala za cíl být vůbec první, které se podaří překonat napříč Antarktidu. Byla ale neúspěšná, protože její loď Endurance uvázla v ledu. Nyní se vědci pokoušejí vrak najít.
Třiatřicetiletý Američan Colin O’Brady dokončil během Vánoc svou sólo cestu přes Antarktidu. Cesta od břehů Atlantiku k břehům Pacifiku na Rossův šelfový ledovec mu trvala 54 dní, během kterých překročil jižní pól. Tři dny po něm dosáhl cíle také jeho vyzyvatel, britský námořní kapitán Louis Rudd. Stali se tak prvními lidmi, kterým se podařilo expedici dokončit bez pomoci ostatních.
