Možná jste už slyšeli řeči o tom, že na fotoaparátu až tak nezáleží a důležitý je hlavně fotograf. Možná jste si říkali, že jsou to povídačky, protože zrcadlovku ničím nenahradíš. Ale fotograf Chris Schimd to udělal. Na expedici do Afriky si vzal ultrazoom. A nafotil úžasné záběry.
Malijský prezident Ibrahim Boubacar Keita v sobotu vyměnil předsedu vlády. Z funkce odvolal po více než dvou letech Modiba Keitu a novým premiérem jmenoval dosavadního ministra obrany Abdoulaye Idrissu Maigu. Uvádí se to ve výnosu, který byl přečten ve státní televizi, uvedla agentura Reuters. Prezident Keita v lednu 2015 jmenoval Modiba Keitu šéfem třetí vlády této africké země za necelé dva roky, co působil v úřadu. Modibo Keita byl v té době hlavním vyjednávačem s povstaleckými skupinami. Mali se stále vzpamatovává z převratu z roku 2012 a z bojů proti separatistickým Tuaregům a dalším islamistům. V Mali působí více než 10 000 příslušníků mírových sil OSN, mezi nimiž byli i čeští vojáci.
V Zimbabwe na jihovýchodě Afriky se srazil autobus s nákladním vozem. Zemřelo až 17 lidí, dalších 40 je zraněných. "Nikdo jim nemohl pomoci. Těla byla spálená na popel. Nehoda se stala kolem osmé či deváté hodiny ve středu večer," řekl svědek neštěstí s tím, že podobné nehody jsou příliš časté a nákladním vozům by měl být na dálnicích vyhrazen speciální pruh. Autobus mířil do Jihoafrické republiky. Zda jsou mezi oběťmi cizinci, zatím není jasné, informovala agentura Reuters. Přeživší byli převezeni do dvou místních nemocnic.
Pašování uprchlíků do Evropy je pro převaděče pořád velmi lukrativní byznys. I přes dramatický pokles počtu lidí, kteří se chtějí dostat nelegálně do některé ze zemí EU, jde stále o obchod s obratem ve výši několika miliard dolarů ročně. Běženci, kteří pašerákům zaplatí velké částky za cestu do Evropy, přitom nemají žádnou jistotu. Často čelí i vydírání. Pašeráci využívají během svých akcí sociální sítě a evropská policejní agentura Europol přiznává, že je velmi těžké je vystopovat. I přes uzavření tzv. balkánské trasy přitom tyto gangy loni propašovaly přes Srbsko do EU víc než 110 tisíc běženců.
Podle zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se letos přes moře do Evropy dostalo už 26 600 migrantů. Osmdesát procent z nich vyplulo z Libye a skončilo v italských záchytných táborech. Podle německého ministra pro rozvojovou pomoc Gerda Müllera z toho vyplývá, že za celý rok by počet afrických uprchlíků v Evropě mohl stoupnout až ke 400 000. Je proto podle něj nutné změnit politiku EU vůči Africe například tím, že některým africkým státům umožní plně vstoupit na evropský trh.
Každý den zemře na světě přes 800 dětí mladších pěti let na onemocnění způsobená nedostatkem čisté vody a špatnou hygienou. Nedostatečný přístup k čisté vodě trápí 36 zemí. V důsledku klimatických změn se situace bude zhoršovat. Na Světový den vody vydala organizace UNICEF alarmující zprávu, podle které budou vážné zdravotní problémy kvůli nedostatku čisté vody hrozit každému čtvrtému dítěti na světě.
Evropské země, které mají na svém území velké počty neúspěšných žadatelů o azyl, se snaží zrychlit jejich deportace domů. Nabízejí jim dobrovolný odchod domů s finanční pomocí na cestu. Využívá ho čím dál větší počet neúspěšných žadatelů o azyl v EU. Mladý Senegalec Sejdú, živořící na ulicích italského Toskánska, je jedním z nich. "Člověk má sen. Když ale narazí na zdejší realitu a není dostatečně silný, dostane se do problémů," říká v původní reportáži agentury Reuters.
Thajská policie zabavila v úterý 21 nosorožčích rohů. Za ně mohli pytláci získat na černém trhu až pět milionů dolarů. Ještě větší lup zadrželi ten samý den na letišti ve vietnamské metropoli Hanoj - 100 kilogramů rohů za šest milionů dolarů. Přestože je prodej a nákup rohů v celém světě zakázaný už od roku 1977, kvůli neustávající poptávce pytláci nosorožce stále zabíjejí. Mají větší hodnotu než zlato nebo kokain.
Císařské vojsko a osadníci v tehdejší Německé jihozápadní Africe podle odhadů způsobili v letech 1904 až 1907 smrt kolem 75 000 domorodců, když brutálně potlačili jejich povstání. Dnes Berlín připouští, že šlo o genocidu, odškodnění ale odmítá.
Na člun se somálskými uprchlíky, který plul u jemenského pobřeží, zaútočili neznámý vrtulník. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zemřelo 33 lidí, kteří mířili z Jemenu do Súdánu. Asi 80 lidí z člunu se zachránilo. Incident se stal ve čtvrtek pozdě večer. Lidé na člunu měli u sebe doklady UNHCR. Zdroje v přístavu Hudajdá oznámily, že podle zraněných se dá soudit, že na ně útočníci stříleli z lehkých zbraní. V této oblasti se loni odehrálo několik incidentů. Úžinou vede trasa ropných tankerů.
Italský ostrov Lampedusa se stal jedním z nejviditelnějších symbolů uprchlické krize. Během posledních 20 let sem na lodích připlulo na 400 tisíc běženců, kteří utíkají z Afriky před válečnými konflikty a chudobou. Cestu přes moře ale mnozí nepřežijí. Dokument režiséra Gianfranca Rosiho Požár na moři, který získal nominaci na Oscara, je k vidění na filmovém festivalu Jeden svět. Ten ve středu 15. března v Praze končí a přesouvá se do dalších českých měst.
Média v poslední době často píší o zdi na americko-mexické hranici, kterou hodlá postavit americký prezident Donald Trump. Takových zdí nebo plotů, které mají zabránit v cestě migrantů za lepším životem, je ale ve světě mnoho. Jedním z nich je plot dělící španělskou enklávu Melilla od Maroka. Film Přeskočit zeď, který je k vidění na festivalu Jeden svět, vypráví autentický příběh jednoho migranta, který chce tento plot překonat. Natočil ho sám běženec Abú Bakar Sidibé, který je na útěku z Mali.
Počty uprchlíků mířících do Evropy se radikálně snižují. Německo jich v roce 2016 přijalo o dvě třetiny méně než v předchozím roce, Rakousko o polovinu. Celkově do členských zemí EU dorazilo loni přibližně 370 tisíc běženců, v roce 2015 to byl přitom víc než milion. Pro letošní rok UNHCR odhaduje Evropě příliv zhruba čtvrt milionu uprchlíků, tedy další viditelný pokles v celkových číslech. Podle OSN povedou jejich hlavní trasy hlavně do Itálie, méně už do Řecka.
Pracovník organizace Hlas mučedníků Petr Jašek strávil 14,5 měsíce v súdánských věznicích. Súdánské úřady ho vinily z protistátní činnosti včetně špionáže. Zadržen byl předloni, když byl podle české diplomacie na misionářské výpravě s cílem pomáhat místním křesťanům. Do České republiky se vrátil teprve před několika dny v doprovodu ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Až mu skončí rekonvalescence, další Jaškova cesta by podle něj mohla vést do Nigérie.
Tunisko je označováno za kolébku a také úspěšný příklad tzv. arabského jara. Masových protestů, které se na přelomu let 2010 a 2011 vzepjaly v arabských zemích a hlásaly demokracii. Po čtvrtstoletí vlády Tunisané svrhli prezidenta a odvolili ve svobodných volbách. Dokument Čtvero revolučních období, který uvede festival Jeden svět, pohledem dvou žen - prozápadní novinářky Áminy a věřící muslimky Džauhary - poukazuje na to, že porevoluční cesta nebyla jednoduchá, představy o budoucí demokracii se i mezi Tunisany ohromně liší. A že ne všechno se nakonec povedlo.
Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.
Český křesťanský aktivista Petr Jašek dostal od súdánského prezidenta Umara Bašíra milost, díky které se o víkendu vrátil v doprovodu českého ministra zahraničí do vlasti. Záchranná akce se podařila i přes to, že Bašír je obžalovaný Mezinárodním trestním soudem (ICC) z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Vrcholní evropští politici se s ním proto nestýkají. Podle zdrojů Aktuálně.cz se s Bašírem osobně nesetkal při záchranné operaci v Chartúmu ani český ministr zahraničí. Za propuštění Jaška ale slíbil Zaorálek Súdáncům ekonomickou spolupráci, do Chartúmu brzy odletí česká podnikatelská delegace.
Podle nedávno zveřejněné studie pomohl obyčejný tlačítkový telefon statisícům lidí v Africe z extrémní chudoby. Služba takzvaných mobilních peněz se úspěšně prosadila v Keni a Tanzanii a funguje už bezmála deset let. Lidé na ní oceňují hlavně bezpečnost a rychlost. Nemusí chodit do banky - peníze posílají přes svůj mobil, případně si je pak mohou vybrat například v blízkém obchodě. Službu pak využívají i neziskové organizace. "V rámci našich projektů poskytujeme mikropůjčky farmářům, kteří si pak peníze rozdělují mezi sebe. Často k tomu využívají právě mobilní peníze," uvedl pro Aktuálně.cz Martin Schlossarek, dobrovolník z organizace Maendeleo.
Nejmladší země světa čelí hladu. Ve dvou okresech na severu Jižního Súdánu je hladomorem zasaženo více než 100 tisíc obyvatel, dalším pěti milionům vážný nedostatek potravin hrozí. V pondělí to na tiskové konferenci v jihosúdánské metropoli Džubě oznámili představitelé vlády a Organizace spojených národů.
S nadhledem, humorem, ale i velkým údivem reaguje většina Švédů na víkendový výrok nového amerického prezidenta Donalda Trumpa o "útoku ve Švédsku", způsobeném přistěhovalci. Tamní úřady nic takového nepotvrdily. Trump později dodal, že jen vycházel z reportáže americké televize Fox News. Ostře na to zareagoval bývalý švédský premiér Carl Bildt. "Co Trump hulí?" zeptal se na svém Twitteru. "Jde o bezprecedentní a zesměšňující reakci z úst švédského pravicového politika. Švédové si zakládají na politické a diplomatické korektnosti," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz o imigrantech ve Skandinávii publicista a novinář Tomáš Sniegoň. Ve Švédsku žije už 25 let.
