Metropole severoafrického státu Mali Bamako hostí bezpečnostní summit Francie a pěti států saharské Afriky ze skupiny G5. Francouzský prezident Emmanuel Macron na něm vyzval ke spolupráci v boji proti terorismu. Zároveň těmto zemím slíbil, že jim Paříž poskytne finanční a vojenskou pomoc. Nová vojenská aliance se zaměří hlavně na nebezpečnou oblast na hranicích mezi Mali, Nigerem a Burkinou Faso.
Jen za poslední dva dny vytáhli záchranáři ze Středozemního moře 8500 migrantů, kteří připluli z Afriky. Podle italského ministerstva vnitra dorazilo letos do Itálie touto trasou už více než 71 tisíc běženců, což je téměř o čtvrtinu více než ve stejném období loni. Všechna uprchlická centra v zemi už jsou přeplněná, je v nich víc než 180 tisíc migrantů.
Do Kamerunu jsem se dostal náhodou, spolupracoval jsem s vědeckým týmem, oni mě tam vzali a já si tu oblast zamiloval, říká Martin Mikeš, který založil neziskovou organizaci Kedjom-Keku. V Kamerunu nyní zachraňuje původní mlžný les, který byl už téměř vykácen. Dodává, že velký problém pro Afriku nastal, když se Západ rozhodl, že dodá do Afriky moderní technologie jako hnojiva nebo pesticidy. Zelená revoluce tak podle něj nese velký podíl na ničení afrických lesů. Domorodci prý nedokáží přemýšlet do budoucna, proto si vykáceli les, teď je nejtěžší je přesvědčit o jeho potřebnosti.
Český přírodovědec Martin Mikeš se v kamerunské oblasti Bamendských hor snaží zachránit a obnovit místní horský mlžný les. Jedním z nejdůležitějších pilířů je podle něj vzdělávání dospělých i dětí. „Věřím, že vzdělávání je tou nejúčinnější a dlouhodobě nejudržitelnější zbraní v boji proti chudobě i ničení původního přírodního bohatství,“ říká. Podívejte se, jak záchrana unikátního ekosystému probíhá.
Od soboty bylo ve Středozemním moři z vratkých člunů převezeno do bezpečí dalších 1650 migrantů. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na italskou pobřežní stráž. Nejméně deset lidí prchajících z Afriky do Evropy za lepším či bezpečnějším životem se ve vodách u libyjských břehů utopilo, asi padesátka z téhož plavidla se jich stále pohřešuje. Španělští záchranáři pak podle agentury AP zachránili 54 migrantů, včetně dvou dětí.
Herečka Andrea Růžičková (Kerestešová) strávila tři týdny v africkém sirotčinci. Na pozvání humanitární organizace Bez mámy tam fotografovala místní děti. "Budete se možná divit, ale vůbec to tam nepůsobí depresivně, děti jsou tam šťastné," říká. Její snímky jsou až do září k vidění na výstavě v pražské kavárně Art-n-Coffee.
V Keni tento týden otevřeli novou železniční trať vedoucí z metropole Nairobi do Mombasy na pobřeží Indického oceánu. Má název Madaraka Express a nahradí více než sto let starou železnici, kterou v zemi vybudovali britští kolonizátoři. Trať postavila čínská státní společnost CRBC jako součást velkého železničního projektu, který má propojit sedm zemí v Africe. Podle některých médií to ukazuje, že Spojené státy ztrácí vliv na černém kontinentu.
Zavádět povinné kvóty pro přijímání uprchlíků nemělo smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Hans-Peter Friedrich, bývalý německý ministr vnitra. Každá země by si podle něj měla sama určit, kolik uprchlíků je schopna přijmout. "Podle mě nemá velký smysl, aby tento počet konkrétní zemi nadiktoval Brusel nebo ostatní členské státy. To občané nepochopí," říká Friedrich, který je dnes jedním z místopředsedů poslaneckého klubu Křesťansko-sociální unie Bavorska CSU (sesterská strana CDU kancléřky Angely Merkelové).
Útok ozbrojenců u města Aguelhok na východě Mali si v úterý vyžádal životy dvou pracovníků mírové mise OSN v Mali (MINUSMA). Jeden člověk utrpěl zranění. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na bezpečnostní zdroj, podle něhož oběti pocházely z Čadu. "Tento útok je dalším z násilných incidentů, které byly v posledních týdnech namířené na civilisty, malijskou armádu a mezinárodní jednotky," řekl šéf MINUSMA Mahamat Saleh Annadif s tím, že násilí narušuje snahy o stabilizování situace v regionu. V zemi od roku 2013 působí mírové síly OSN, mezi nimiž jsou i čeští vojáci. V loňském roce si útoky džihádistů v Mali podle Human Rights Watch vyžádaly životy 29 pracovníků OSN.
Gambijské ministerstvo spravedlnosti nechalo někdejšímu gambijskému prezidentovi zmrazit aktiva. Yahya Jammeh je podezřelý, že před odchodem do exilu nelegálně z gambijské centrální banky vybral nejméně 50 milionů dolarů (1,2 miliardy Kč). Jammeh se dostal k moci v roce 1994 pučem. Po prezidentských volbách v prosinci loňského roku odmítl Jammeh uznat, že jeho soupeř Adama Barrow zvítězil. Nyní pobývá v exilu v Rovníkové Guineji. O tom, že ukradl miliony dolarů během posledních týdnů ve funkci, se spekulovalo již v lednu. Barrowův poradce tehdy nového prezidenta upozornil, že na Jammehův příkaz bylo nákladním letadlem do zahraničí přepraveno různé luxusní zboží včetně automobilů.
Bwaise je jedním z téměř šesti desítek slumů v ugandském hlavním městě Kampale a jeho okolí. Lidé tu nemají tekoucí vodu a osmdesát procent obyvatel chudinské čtvrti je bez práce. Právě tady se pokouší radikální islamistické skupiny rekrutovat nové příznivce a využít je k teroristickým útokům v Africe. Vyzývají přitom i k akcím proti Evropě. "Snaží se získat lidi z této oblasti, zejména mladé, kteří ztratili naději na lepší život," říká Muhammed Kirisa, který je šéfem místní pobočky neziskové organizace AFFCAD a který je v Ugandě znám jako "velvyslanec slumů".
Pašeráci lidí obírají na dálku příbuzné migrantů, kteří chtějí odejít z Afriky do Evropy. Rodinné příslušníky na Západě jejich cesta stojí tisíce dolarů. Nemají přitom žádnou jistotu, že ji jejich blízcí přežijí. V Libyi jsou migranti výdělečným zbožím pro nejrůznější zločinecké organizace a ozbrojené skupiny. S migranty se obchoduje, unáší se, zavírají a mučí. Podle informací Europolu mohli převaděči migrantů v době největší migrační krize v roce 2015 vydělat zhruba čtyři až šest miliard dolarů. Okruh lidí, které pašeráci dokážou vydírat, je obrovský a sahá napříč kontinenty.
Malárii jsem měla šestkrát, z toho třikrát během těhotenství, skoro jsem tehdy umřela, říká švýcarská autorka Corinne Hofmann, která je světu známá jako bílá Masajka. Kdyby to v dětství neměla těžké, možná by život v keňské buši nepřežila. Ve vesnici Barsaloi, kde založila první obchod, je jich dnes prý patnáct. Lidé mají mobily. Ženská obřízka se tam ale dělá dodnes. Její dnes už dospělá dcera má sice přítele původem z Afriky, ve svém rodišti v severní Keni by ale prý žít nechtěla.
Výjimečný stav v Tunisku byl v úterý prodloužen o další měsíc. S odvoláním na kancelář tuniského prezidenta o tom informovala agentura AFP. V zemi byl výjimečný stav vyhlášen po teroristických útocích v listopadu 2015 a od té doby byl prodloužen už několikrát. Tuniský prezident Kaíd Sibsí o prodloužení výjimečného stavu rozhodl po konzultaci s premiérem a předsedou parlamentu. Rozhodnutí bylo zdůvodněno "trvajícím bojem proti terorismu". Toto opatření zvyšuje kompetence policie a rovněž dává úřadům právo zakázat shromažďování a stávky, které by mohly narušit veřejný pořádek. Od revoluce v roce 2011 čelí Tunisko rostoucí aktivitě džihádistů.
Pouliční prodavač v malém tuniském městě Tiburba se ve čtvrtek polil benzínem a zapálil. Následně skončil zraněný v nemocnici. Po jeho zoufalém činu vyšly stovky lidí do ulic, kde se střetly s policií. Ta proti nim použila slzný plyn. Podobné sebepoškození jiného zoufalého muže spustilo před šesti lety revoluci v Tunisku. Ta odstartovala tzv. arabské jaro.
Na oční klinice ve městě Zorgo v chudém západoafrickém státě Burkina Faso se každý den dějí zázraky. Specialisté, podporovaní západní neziskovou organizací Světlo pro svět, tady vracejí lidem zrak. Šedý zákal odoperovali i 81letému Sakandému Noumamovi, tradičnímu africkému léčiteli. Sakandé se nebojí osvěty a západní medicínu uznává stejně jako svoji léčitelskou praxi, která se v jeho rodině dědí už celé generace.
Keňské zdravotní orgány upozornily na propuknutí epidemie horečky dengue v oblasti Mombasy a podél turisticky oblíbeného keňského pobřeží. Nákaza se potvrdila u více než 100 lidí. S odkazem na místní zdravotnické úřady o tom informoval web Africa News. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže české cestovní kanceláře v tomto období klienty do pobřežní oblasti Keni nevozí. Dengue je kvůli silným bolestem, které způsobuje, také známa jako horečka lámající kosti. Jedná se o virové onemocnění přenášené komáry druhu Aedes aegypti. "Prostřednictvím zdravotních testů na soukromých klinikách se potvrdila nákaza u 119 osob," uvedla šéfka zdravotnické správy v Mombase.
Andrea Kerestešová Růžičková: snímky afrických sirotků
Albíni v Tanzanii se obávají nejen vražd kvůli pověrám, že lektvary z jejich těl přinášejí štěstí a bohatství. Smrt jim často přináší i rakovina kůže, kterou nazývají "tichý zabiják". Ochránit je může speciální krém, který se vyrábí nedaleko nejvyšší africké hory Kilimandžáro. Lidé si však krém často nemohou dovolit.
Ještě jim není 18 let, ale už jsou z nich provdané ženy. Mnohé mají navíc i dítě. Mladičkým dívkám z rozvojových zemí domlouvají jejich rodiny sňatky ještě před dosažením plnoletosti. Dívky pak žijí v rodinách svých manželů, kde se starají o domácnost. Většina z nich přestane ihned po svatbě chodit do školy. Na světě existuje přes 700 milionů žen s takovým osudem. Na 11. října připadá Mezinárodní den dívek. OSN jím chce upozornit na příkoří, kterým dívky na světě čelí.
