Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu zahájil třídenní oslavy 80. výročí vylodění spojenců v Normandii 6. června 1944. Ceremonií se zúčastní i jeho americký protějšek Joe Biden, informovala agentura AFP. Na oslavy v Bretani a v Normandii míří podle Paříže 25 premiérů a prezidentů a také milion návštěvníků. Na bezpečnost dohlíží 43 tisíc policistů, četníků a vojáků.
Americký historik Tymothy Snyder srovnává aktuální situaci na Ukrajině s rokem 1938 v Československu. “Kdyby Češi tehdy vzdorovali nacistickému Německu, nebyla by druhá světová válka. Když se Ukrajina vzdá, přesuneme se do roku 1939. Ukrajina nám pomáhá prodloužit rok 1938,” řekl v polovině května na konferenci Lennart Meri v Tallinnu.
Chtěli mít Německo moc velké, lituje hrdinka jedné z posledních knih Bernharda Schlinka. Protagonistka románu Olga zažila nacisty, ale nemluví jen o nich. Ve snaze pochopit, kde se v jejích krajanech vzaly velikášské touhy, nachází vinu až v budovateli sjednoceného Německa Ottu von Bismarckovi z 19. století. Právě jemu vyčítá ztrátu svého milence, jenž padl v honbě za slávou.
Vrak ponorky amerického námořnictva, která během druhé světové války potopila nejvíc japonských válečných lodí, byl objeven v Jihočínském moři asi 80 let poté, co ji potopily nepřátelské síly. Informoval o tom v pátek zpravodajský server BBC News.
Pochodující vojáci a vojačky, balistické rakety, historický tank, váleční veteráni a řečnící Vladimir Putin. Rudé náměstí v Moskvě se 9. května tradičně stalo místem vojenské přehlídky u příležitosti konce druhé světové války. Šéf Kremlu v projevu řekl, že Rusko nikomu nedovolí přepisovat historii druhé světové války a nikdo ho nesmí ohrožovat.
Pražským Žižkovem od loňského října už nevede Koněvova ulice, nýbrž Hartigova. Místo sovětského maršála, který se podílel na osvobození Československa, ale následně potlačil maďarské povstání a připravoval invazi do Československa v roce 1968, nese nově jméno po prvním žižkovském starostovi Karlu Hartigovi.
Rusko se stalo agresorem a rozpoutalo v Evropě válku, která si svojí ničivostí nijak nezadá s druhou světovou. Na pietním aktu k 79. výročí konce druhé světové války to řekl prezident Petr Pavel. Je hrdý na to, že Česko nepolevuje v pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Její obránci si podle hlavy státu zaslouží respekt a veškerou pomoc.
Jarmila Hermanová byla ve svých 94 letech přesvědčena, že lidé už zapomněli na jejího tatínka, kterého nacisté zavraždili na úplném konci války - 5. května 1945. Jednou se dokonce stalo, že lidé obratem ukradli kytice, které přinesla k jeho pomníku. O to větší překvapení zažila, když ji příbuzní přivezli k pomníku tento týden. Na místě ji čekal zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa s přáteli.
Nezájem západních velmocí o střední Evropu znamenal, že do Prahy v květnu 1945 nepřišli Američané, ale Rudá armáda. Což ovlivnilo osudy Československa na desítky let. Pro stanovení čáry dotyku americké a sovětské armády byl podle historika Jana Němečka rozhodující slib, že Sovětský svaz pomůže porazit Japonsko. "Z toho vyplynul i jejich postoj k osvobození Prahy," říká v rozhovoru pro Ekonom.
Moskvu čeká třetí přehlídka k vítězství ve druhé světové válce zastíněná invazí na Ukrajinu. Rusové opět chystají pompézní oslavy, kterých se zúčastní vládce Vladimir Putin a celá politická i armádní elita země. Jak ukazují snímky agentury Reuters, účastníci na marš už několik dní tvrdě trénují.
Když jeho matka v létě 1942 dostala příkaz k transportu, Peter Demetz si vzal na pár hodin volno z práce. Doprovodil ji tramvají k pražskému Veletržnímu paláci, kde bylo židovské shromaždiště. Kolem pobíhající děti a posedávající osamělí staří lidé. Ještě si řekli pár slov. Její tmavohnědý kufr, její vlasy prokvetlé stříbrem: viděl ji tak naposledy. Brzy nato zemřela v Terezíně, bylo jí 51 let.
Jak to, že v té části Československa, kterou osvobodili Američané, je patrný normální počet kachen, slepic, ovcí, krav a koní, zatímco po přechodu do ruské zóny tato zvířata zmizí nebo se stanou vzácnými? I takových věcí si ve válečném deníku všímá generál George S. Patton, jehož vojáci osvobodili Plzeň. Popisuje také oslavy vítězství se sovětskými důstojníky nebo lov na schwarzenberském panství.
"Část Československa dobyla Rudá armáda, jež byla armádou státu, který provozoval koncentrační tábory srovnatelné s těmi nacistickými a který deportoval celé národy do pouští Kazachstánu nebo na Sibiř. Říkat o někom takovém, že přináší svobodu, je vlastně velmi komplikované. A jak ukázal další vývoj, tak to svoboda samozřejmě nebyla," říká o výkladu konce války spisovatel Jiří Padevět.
V komplexu Vlčí doupě v polské Gierloži, v domě využívaném za druhé světové války říšským maršálem Hermannem Göringem, badatelé objevili ostatky pěti lidí. Informovala o tom gdaňská nadace Latebra, která má povolení k průzkumu v areálu někdejšího hlavního stanu nacistického diktátora Adolfa Hitlera v bývalém Východním Prusku.
Na podzim 1969 se mladý student německé výtvarné akademie vyfotil, jak osaměle hajluje před evropskými památkami. Někdy v holínkách a jezdeckých kalhotách, jindy zpustlý jako hippie zdvihal pravici před římským Koloseem, sochami francouzských králů či na úpatí vesuvského kráteru.
S téměř třičtvrtěročním zpožděním oproti zbytku světa začala film Oppenheimer tento pátek promítat kina v Japonsku, zemi, kde dvě města před 79 lety vyhladila právě atomová bomba vynalezená americkým vědcem, o němž oscarový snímek vypráví. Reakce místních jsou podle agentury AP plné emocí, převažují ale ty kladné.
Bombardování nacistických ponorkových bunkrů v německých Brémách, nálety na motorárnu letounů Messerschmitt v Řezně nebo napadení továrny na kuličková ložiska ve Schweinfurtu ukázaly první epizody Vládců nebes. Hraný seriál vypráví skutečné osudy amerických letců za druhé světové války. Vysílá ho videotéka Apple TV+.
Když britský makléř sir Nicholas Winton krátce před druhou světovou válkou navštívil Prahu a uviděl množství uprchlíků ukrývajících se před nacisty, vedlo ho to ke skutkům, které byly jedinečné. Ale též neokázalé a skromné. Nový hraný film Jeden život jde v líčení záchrany 669 dětí z okupovaného Československa do Velké Británie až příliš na jistotu.
Americká posádka bombardérů za druhé světové války zvolila opačnou strategii útoku na nepřítele než její britští kolegové. Nálety podnikala ve dne, což bylo taktické, efektivní a krajně nebezpečné. Vypráví o tom nová minisérie z produkce Stevena Spielberga nazvaná Vládcové nebes, kterou lze sledovat ve videotéce Apple TV+. Škoda, že v kabině letounu se jí daří víc než na zemi.
Ve věku 100 let zemřel 6. ledna veterán druhé světové války Vladimír Hrozný, svá poslední léta prožil v Brně. Poslední rozloučení se bude konat v sobotu od 13:00 v obřadní síni Nostalgie v Modřicích u Brna.
