Před smrtí v koncentračních táborech zde na konci druhé světové války německý obchodník zachránil více než tisíc židů. Poslední dějství příběhu, který proslavil film Schindlerův seznam, se ve skutečnosti odehrávalo v Brněnci u Svitav v továrně ukradené židovské rodině Löw-Beerů. Zničené budovy bývalé textilky se nyní díky Nadačnímu fondu Archa promění v památník a muzeum.
Říká se, že v okamžiku smrti člověku před očima proběhne celý život, ale platí to i pro plynovou komoru v Osvětimi? V jedné takové byl před 80 lety zavražděn skladatel Pavel Haas. Bratr slavnějšího herce Huga, jeden z takzvaných „terezínských“ autorů a patrně nejtalentovanější žák Leoše Janáčka. Přesto jako by doteď zůstával definován spíše životními okolnostmi než vlastním dílem.
Německý spolkový archiv zveřejnil u příležitosti středečního 50. výročí úmrtí továrníka a zachránce Židů za druhé světové války Oskara Schindlera digitalizované dokumenty, které se našly v jeho pozůstalosti v roce 1999. Jsou mezi nimi fotografie, úřední dokumenty či obrázky, které Schindlerovi po válce nakreslily a poslaly děti z Izraele.
Soudobý design s historickými vzorníky látek spojuje výstava děl amerického umělce Noaha Breuera v břeclavské Havlíčkově vile. Prostřednictvím více než dvacítky exponátů z textilu, papíru či skla se autor vrací ke kořenům v Česku, kde jeho rodina před druhou světovou válkou vlastnila textilní továrnu.
Před 85 lety, 27. září 1939, kapitulovala Varšava před německými vojsky. Stalo se tak po intenzivním obléhání, které trvalo od 8. do 28. září. Událost byla součástí německé invaze do Polska, která začala 1. září a znamenala začátek druhé světové války. Dramatickou událost, kdy varšavské jednotky bránily město před postupujícím německým vojskem, zachycují kolorované snímky.
Trápí ho nedoslýchavost, ale kondici a vitalitu by mu mohli závidět mnozí mladí. Válečný veterán z východní fronty Miloslav Masopust, jeden z posledních žijících příslušníků dělostřeleckého pluku 1. československého armádního sboru, není podle své ženy Heleny nikdy unavený.
Překvapení čekalo na žáky a učitele na Základní škole UNESCO v Uherském Hradišti. Náhodou se zjistilo, že se tu dlouhé roky učili se skutečnými lidskými ostatky člověka. Nikdo přitom netuší, kdy a jak se do školy dostaly. Podle ředitele školy by mohly patřit německým vojákům. Žáci teď budou spolu s vědci zkoumat, komu patřily.
Německé střely V-2 před 80 lety zcela změnily pravidla hry. Poprvé na Londýn dopadly 8. září 1944. Britská metropole se novému teroru nedokázala ubránit ani s dokonale vycvičeným letectvem. Rychle postupující německá technologie vyvolala obavy o tom, co všechno nacisté dokážou. Její vynález postavil začátky pozdějších vesmírných programů.
Před 80 lety vyjel poslední vlak z Nizozemska do Osvětimi. Mezi posledními, koho nacisté deportovali do koncentračního tábora, byla Anne Franková. Deníky mladé dívky přiblížily osudy židovských rodin za nacismu.
Prostřílel se z obklíčení osmi mužů a pomáhal parašutistům ze skupiny Silver A, která provedla atentát na Reinharda Heydricha. Člen odbojové skupiny Tři králové Václav Morávek se přesně před 120 lety narodil v Kolíně. Historik Vilém Čermák, který je patrně největším znalcem Morávkova života, v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč se z něj po zatčení jeho dvou přátel stal psanec.
Ve Velké Británii vznikne pomník na počest českého letce, který za druhé světové války sloužil v královském letectvu. Plyne to z dokumentů, které má Aktuálně.cz k dispozici. Pilot tragicky zahynul při cvičném letu ve Skotsku. S budováním památníku se má začít letos. České ministerstvo obrany plánuje tento rok na výstavbu či obnovu českých válečných hrobů uvolnit celkem přes sedm milionů korun.
Krátce po půlnoci v noci z 21. na 22. července 1944 se Pardubicemi rozezněly sirény ohlašující letecký poplach. Město napadly letecké bomby britských letounů RAF. Namísto plánované rafinerie zasáhly obytné čtvrti, což vedlo k tragickým následkům. Zahynulo 44 civilistů a desítky budov byly zničeny nebo poškozeny. Fotogalerie přináší pohled na zničené město po třech náletech během 2. světové války.
V pondělí 10. června zemřel veterán československé armády druhé světové války Charles Gad Strasser, bylo mu 97 let. O jeho úmrtí v pátek informovalo ministerstvo obrany. Strasser, který v 17 letech dobrovolně vstoupil do československé armády ve Velké Británii, se účastnil bojů u Dunkerque a byl členem československé delegace tribunálu soudícího válečné zločince v Norimberku.
Lze si představit, co vidělo, slyšelo a cítilo 160 tisíc vojáků, kteří se 6. června 1944 vylodili v Normandii a šli vstříc minám a německé palbě? Deník Aktuálně.cz se to pokouší zprostředkovat díky výpovědi zdravotníka Raye Lamberta, který se vylodil mezi prvními na pláži Omaha. Citace, některé zkrácené a upravené, pocházejí z jeho knihy Každý z nás byl hrdinou.
V areálu nejfrekventovanějšího německého letiště ve Frankfurtu nad Mohanem se v pátek našla bomba, zřejmě ze druhé světové války. V pozdním odpoledni či večer ji specialisté kontrolovaně odpálí, píše agentura DPA.
Přesně před 80 lety, 6. června 1944, se 160 tisíc spojeneckých vojáků vylodilo na plážích Normandie a zahájili tažení na Paříž a Berlín. Výročí klíčové bitvy si připomínají politici, potomci veteránů, fanoušci vojenské historie a další lidé u Colleville-sur-Mer, první osvobozené vesnice. Ruského vůdce Vladimira Putina na oslavy Francie nepozvala, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ano.
Veterán amerického námořnictva z druhé světové války, který cestoval do Francie na oslavy 80. výročí vylodění v Normandii, po cestě zemřel. Ve čtvrtek o tom informoval server BBC News s odkazem na neziskovou organizaci pro přepravu veteránů Honor Flight.
Francie nikdy nezapomene na váš boj za osvobození Evropy od nacistů. Veteránům to ve čtvrtek řekl francouzský prezident Emmanuel Macron při oslavách připomínajících 80 let od spojeneckého vylodění v Normandii, informovala agentura AP.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu zahájil třídenní oslavy 80. výročí vylodění spojenců v Normandii 6. června 1944. Ceremonií se zúčastní i jeho americký protějšek Joe Biden, informovala agentura AFP. Na oslavy v Bretani a v Normandii míří podle Paříže 25 premiérů a prezidentů a také milion návštěvníků. Na bezpečnost dohlíží 43 tisíc policistů, četníků a vojáků.
Americký historik Tymothy Snyder srovnává aktuální situaci na Ukrajině s rokem 1938 v Československu. “Kdyby Češi tehdy vzdorovali nacistickému Německu, nebyla by druhá světová válka. Když se Ukrajina vzdá, přesuneme se do roku 1939. Ukrajina nám pomáhá prodloužit rok 1938,” řekl v polovině května na konferenci Lennart Meri v Tallinnu.
