Ješ 30 let po pádu Berlínské zdi se většina východních Němců cítí být občany druhé kategorie. V Sasku se tak vnímají dokonce dvě třetiny obyvatel. Může za to vývoj po sjednocení Německa v roce 1990, dojem, že o všem důležitém rozhodují lidé ze západu, a také přesvědčení, že na ně západní Němci stále hledí skrz prsty. Některé kořeny pocitu méněcennosti navíc podle odborníků sahají i před rok 1989.
Fotograf Jaroslav Kučera patří k legendám české fotožurnalistiky. V rozhovoru popisuje, jak vznikl jeho ikonický záběr Václava Havla objímajícího Alexandera Dubčeka. Situace nastala poté, co se dozvěděli, že odstoupil Ústřední výbor komunistické strany v čele s nepopulárním a vysmívaným Milošem Jakešem. Hovoří také o tom, jak se v roce 1989 fotilo, a o své nové knize Sametová revoluce.
Východoněmečtí uprchlíci se na pražské ambasádě NSR objevovali od jara 1989, v srpnu jich začalo výrazně přibývat. Vycestování první vlny emigrantů umožnila dohoda, kterou v Lobkovickém paláci oznámil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září 1989.
O útěku na Západ snil Němec Markus Rindt celý život. Už jako dítě si představoval, že hranici NDR podhrabe nebo v převleku za jelena přeskočí. Uprchnout se mu nakonec skutečně podařilo před 30 lety, necelý měsíc před pádem Berlínské zdi. V 90. letech se do tehdejšího východního Německa vrátil. V Drážďanech založil orchestr a dnes bojuje proti budování nových zdí mezi lidmi.
Iniciativa Festival svobody letos slibuje největší občanské oslavy od pádu komunismu, od něhož v listopadu uběhne přesně 30 let. V rámci akce organizátoři spustili také twitterový účet Ferdinanda Vaňka, alter ega bývalého prezidenta Václava Havla. Spravuje ho známá postava Twitteru, básník Petr Kukal, který měl kdysi na starost účet ministerstva kultury, nyní píše za Filozofickou fakultu UK.
Je to nejspíš jedna z nejslavnějších a zároveň nikdy nedokončených vět německých i českých dějin. Před 30 lety vystoupil západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher na balkon velvyslanectví své země v Praze, jeho projev v zahradě pod Lobkovickým palácem poslouchalo několik tisíc lidí. Další se tísnili všude okolo budovy.
Mnoho lidí zná Josefa Chuchmu jako novináře, ať už z kulturních rubrik českých deníků, nebo z televize. V pražské galerii Leica se nyní představuje také jako fotograf. Jeho výstava Výseky (z normalizace) je sestavena ze snímků, které pořídil před listopadem 1989.
Fotograf Jan Šibík byl u klíčových událostí roku 1989. Na svých snímcích zachytil pád Berlínské zdi, sametovou revoluci v Československu i svržení komunistického režimu v Rumunsku. Nyní své fotografie z té doby představuje na výstavě na pražské Staroměstské radnici a v knize, která na tuto výstavu navazuje.
Udělal jsem spoustu chyb, tehdy jsem to neviděl. Na Národní třídě jsem dostal strach, že přijdu o filmy, ale odešel jsem včas, říká fotograf Jan Šibík, kterému vychází kniha 1989. Na fotografiích tehdy zachytil pád Berlínské zdi i události v Československu a v Rumunsku. Josef Koudelka, což je pro mě největší fotograf dějin, mi řekl, že pět fotek je dobrých. To jsem si tak oddechl, líčí Šibík. Reportážní fotografie je u konce svých sil, je úplně v háji. Tištěná média nemají reklamu, takže není platforma, kde fotky ukazovat, dodává.
Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze se před 35 lety stalo domovem tisíců východních Němců, kteří se toužili dostat na Západ. Více než 15 tisícovkám z nich se to před pádem železné opony podařilo. Tlak, který masivní uprchlická vlna znamenala pro východoněmecký režim, nakonec přispěl k jeho konečnému zhroucení v listopadu 1989.
Třicet let je dlouhá doba. Mnozí Češi poslední komunistické léto ani nezažili, u jiných už vzpomínky na tehdejší dobu překryly tři dekády nových zážitků. “Úžas z plynutí času se ale nemá plést s nostalgií za hnusným režimem. Zkřivil všechny, komunisty i nekomunisty. Někoho víc, někoho míň, ale všechny,” říká publicista a popularizátor české historie Pavel Kosatík, který v rozhovoru pro Aktuálně.cz vzpomíná na léto roku 1989. Na vzestup Václava Havla i Miloše Zemana, na opuštěné německé trabanty na Malé Straně i na kamarády, ze kterých se po převratu vyklubali spolupracovníci StB.
Čtyři desítky osobností sepsaly text, v němž protestují proti údajnému manipulování dění roku 1989. Ohradily se proti dvěma rozhovorům k blížícímu se výročí listopadu 1989 v deníku MfDnes, který vlastní svěřenský fond premiéra Andreje Babiše. V rozhovorech se podle nich objevila tvrzení, která mají asi znevážit stávkující studenty u veřejnosti. Protest, jehož text má ČTK k dispozici, podepsali někteří studentští vůdci z listopadu 1989 a signatáři Charty 77. Vedení deníku kritiku odmítá.
Opoziční občanští demokraté spouštějí vyvěšením billboardů a besedami s pamětníky ze svých řad vlastní kampaň k připomenutí revoluce z roku 1989. Vláda podle nich nepřipravila relevantní projekt k listopadovému výročí, protože odkaz sametové revoluce neodpovídá jejím hodnotám.
Pokud jste si před třiceti lety chtěli koupit automobil za československé koruny, museli jste zamířit do sítě mladoboleslavské Škody nebo Mototechny, a téměř tři čtvrtiny prodaných nových aut byly Škodovky. Sestavili jsme přehled, co se tehdy ještě dalo koupit.
Rovných sto let ve středu uplyne od narození Viery Husákové, druhé manželky prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. Poznali se ještě předtím, než se rozvedený Husák stal hlavou státu. Rozvedla se kvůli němu, ale na svatbu si musela počkat. Zemřela v roce 1977 při havárii vrtulníku, který ji převážel se zlomenou rukou do nemocnice.
Před třiceti lety se v noci z třetího na čtvrtého června přihnaly k pekingskému náměstí Nebeského klidu tanky. Začaly rozhánět statisíce demonstrantů, kteří se zde od dubna zasazovali o demokratické reformy v zemi. Při krvavém zásahu podle odhadů zemřely tisíce lidí. V Číně je ale událost stále tabu, mlčí se o ní ve společnosti i politických kruzích, média v područí komunistické strany a přísné cenzury masakr zamlčují. "Ikonickou fotografii muže, který se s igelitkami v rukou postavil tankům, zná v Číně podle průzkumů jen patnáct ze sta studentů," popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Denisa Hilbertová, expertka na moderní čínské dějiny z Masarykovy univerzity v Brně.
Jde ještě vůbec udělat výstava fotografií ze sametové revoluce 1989, kde by se neopakovaly jen notoricky známé a stokrát zveřejněné snímky? Kurátoři expozice 1989: Pád železné opony Jaroslav Kučera, Dušan Veselý a Daniela Mrázková ukázali, že to možné je. V královském letohrádku (Belvederu) je k vidění výborná výstava, která představuje záběry více než sedmdesáti fotografů z celé republiky.
Policisté mlátili lidi hlava nehlava, bylo jim to jedno, věděli, že jim nehrozí žádný postih, společnost ale byla natolik zralá režim odmítnout, že neměl šanci, vzpomíná historik Petr Placák na demonstrace z ledna 1989 v rámci Palachova týdne, které pomáhal organizovat. Byla to euforie, po husákovské mrtvolnosti se začalo něco dít, říká. Estébákům dělalo dobře mlátit lidi, k StB se nedávali z entuziasmu, nechtělo se jim pracovat, šli za nejsnadnějším výdělkem, dodává.
Šéfredaktor časopisu .týždeň komentuje pro Aktuálně.cz výročí vzniku Československé republiky.
Surové zmlácení studentské demonstrace v listopadu 1989 na pražské Národní třídě bylo zlomovým okamžikem, kdy většině Čechoslováků už došla s režimem trpělivost a hlavně - přestali se bát. Připomeňte si tehdejší události v naší galerii.
